Nejste přihlášen/a.

Přihlásit se do poradny

 

Stav po rozchodu

Od: hudy odpovědí: 8 změna:

Nedávno se se mnou rozešel přítel, což samo o sobě pro mě znamená dosti velké zklamání a rozčarování. Všecko bych ještě zvládla, kdybych se teď postupně nedozvídala věci, o kterých jsem neměla ani tušení. Jeho chování za mými zády (neříkám, že mě vyloženě podváděl, ale chtěl, kdyby k tomu svolila i druhá strana), jak o mně mluvil, co říkal našim společným přátelům atd. To mě zlomilo ještě víc, ten pocit, že nic z toho, co jsem dělala, pro něj nebylo dobré.

A teď k věci. Samozřejmě chci začít znova, odprostit se od toho, co se stalo a zapomenout na to, co si o mě teď někteří lidi myslí. Je mi 22, bez nějakého závratně vysokého sebevědomí o sobě můžu říct, že vypadám dobře, mám hodně kamarádů, skvělých lidí. Zrovna s jedním jsem se včera sešla a povídala o tom, že mám chut někam odjet, poznat nové lidi. Řekl mi něco takového:,,A myslíš, že tam budeš štastnější? Myslíš, že budeš spokojenější? Nemůžeš být spokojená dokud nezačneš být spokojená sama se sebou."

Tyhle slova mi pořád vrtají hlavou. Kamarád má úplnou pravdu. Moje sebevědomí je hluboko pod nulou. Bývalý přítel se mnou podle jeho vlastních slov trpěl ( i když nějak nedokázal vysvětlit proč), at jsem dělala cokoliv, bylo to špatně. Uvažuju nad tím, jak mám po tomhle sama sebe uznávat, jak mám najít tu jistotu, tu sebedůvěru?

Ano, kamarádky mi říkají, že jsem mladá, chytrá, hezká, že nebudu mít problém a kvůli jednoho hlupáka nemám truchlit. Ale to jsou kamarádky, chápete, jasně, že mě podrží, stejně jako já bych podržela je. Spíš nevím, jak mám tu sebedůvěru najít, sama v sobě, nechci potřebovat uznání od druhých (od chlapů). Kdybych věděla co jsem dělala špatně, mohla bych si z toho aspoň něco vzít. Teď mi akorát hlavou běží otázky, jestli jsem opravdu tak špatná, divná, hrozná přítelkyně, ale nikdo mi na to objektivně neodpoví.

Asi je to trochu zmatečné. Moje otázka tedy zní, jak nabýt zpět sebedůvěru? Opravdu potřebujeme uznání od druhých, aby nám bylo líp? Dokážu být zase spokojená sama se sebou, věřit, že to co dělám, je správné? Jak?

Děkuju.

 

 

8 odpovědí na otázku
Řazeno dle hodnocení

 

 


2x

Kdybych věděla co jsem dělala špatně... Milá hudy, nic jsi nedělala špatně. Jediná chyba byla, že sis našla nevhodného mužského. A toho ses zbavila, takže je všechno v pořádku.

Se stejnými otázkami se potýká čas od času většina slušných a citlivých lidí. Okoralí hulváti si s tím hlavu nedělají. Potřeba uznání od druhých je podle mě právě projev senzitivity, toho, že chceme někam patřit, s někým sdílet svět, nebýt druhým se svými názory na obtíž, přizpůsobit se, vyjít s ostatními... Sebestřední (a dostatečně sebevědomí) lidé tyhle problémy neřeší.

Možná by k sebevědomí pomohlo, kdyby ses každé ráno na sebe usmála do zrcadla a řekla si: jsem úžasná, mám se ráda a nepotřebuji, aby mě o tom někdo ujištoval. Ale jestli jsi normální slušný člověk (a zřejmě ano), tak určitě děláš správné věci, nebo aspoň v době, kdy ses o nich rozhodovala, správné byly. A to skutečně stačí - víc dělat nemůžeš. Ještě by ses možná mohla naučit nevracet se zpátky. Co se stalo, stalo se, a nevrtat se v tom a nepřemýšlet, že ses mohla rozhodnout jinak. Nemohla. Rozhodla ses nejlíp, jak to šlo, a teď prostě pracuj s tím, co je, a ne s tím, co mohlo být, kdyby...

Držím palce, abys zase našla rovnováhu.

 

jitka2*

1x

Možná je problém spíš v tom, že se v tom lidově řečeno "pořád plácáš", což je ale pochopitelné. Přemýšlíš nad tím, co si udělala špatně, proč se s tebou rozešel a tak dál, ale vlastně bys měla být ráda, že to nejhorší máš nejspíš za sebou, teď už to bude jen lepší. Málo sebevědomí má spíš on, proto ty silácký řeči. Nevím, jak si na tom byla se sebevědomím když jste spolu chodili,ale jestli se ti zdá, že ti kleslo až po rozchodu, zase ho brzy najdeš sama. Je to spíš smutek, než cokoli jiného. A jestli opravdu potřebujeme uznání od druhých,aby nám bylo líp? Nepotřebujeme, ale je zatraceně fajn,když se nám ho dostane. Nemyslím si, že bys opravdu chtěla někam od všeho utéct,a ani by to nemělo smysl. Možná bys přišla na jiný myšlenky, ale proto nemusíš nikam odjíždět. Vyraž na nákupy, na vínko s kamarádkama a hlavně si to pořádně užij, kdyby tě náhodou potkal, at vidí, o co přišel. A dobře mu tak

 

malvinka*

1x

Milá hudy,

pokud mohu poradit tak tedy jestli Vám zbyly nějaké předměty po vašem partnerovi, ketré Vám navozují vzpomínky na čas strávený s ním. Vemte tyto věci a odneste je třeba do sklepa a něčím pořádně můžete zatížit. Nebo je odneste prostě z dohledu, vyhoďte nebo podobně...darujte. Pokud se Vám chce plakat, tak si vymezte k tomu stanovený den. Zůstaňte doma, zatemněte a klidně si proplakejte den.

No a pak se přestaňte trápit a běžte se bavit, učte se jazyky, potápění, kurz kreslení, skok padákem, zkuste něco co jste vždy chtěla udělat, začněte s nějakou aktivitou co Vás zajímá a hlavně začněte žít.

Netrapte se kvůli nějakému moulovi a hůoupostem, které nelze změnit.

Pěkný den

doplněno 25.07.10 14:36:

oprava: hloupostem

 

hop®

1x

Ahoj, promiň, ale mimo jiné se ptáš, "jak nabýt zpět sebedůvěru". Možná jsi nikdy neměla dostatek sebedůvěry, toho zdravého sebevědomí. Možná to byl i jeden z důvodů, proč se k Tobě Tvůj bývalý choval tak jak se choval. Pokud si svoji sebedůvěru nespravíš, pokud se nebudeš chovat zdravě sebevědomě, můžeš v příštím vztahu dopadnout podobně, né-li hůř. Radím začít u sebe.

 

ego*

0x

Si mlada prejde to neboj,ja mam trocha vic ale je to asy tizden co ma opustila partnerka velmy to boly,uz som si tim ras presiel čas to vyrieši a toto su moje hlavne body s ktorimy to zvladam-Potrebuješ vnútorne celú záležitost uzavriet.
Potrebuješ zneutralizovat bolestivé spomienky.
Potrebuješ si vybrat spät životnú energiu, ktorá je v týchto situáciách uväznená, lebo ju budeme potrebovat na prípravu lepšej budúcnosti.
Potrebuješ si napravit pošramotené ego.
Potrebuješ si pripravit lepšiu budúcnost a príležitosti pre nové vztahy.

pracuj na tom a prejde to.

 

ladinpraha*

0x

Proč se každá ženská, která se konečně zbaví lumpa (a znám jich několik) ohlíží pořád dozadu? Co bylo, proč bylo, co udělala špatně, co on bude teď dělat a podobné nesmysly. Proč se konečně nemůže dívat dopředu, začít si žít život podle svých představ?

PROČ?

 

eulalie*

0x

Dobrý den, Váš přítel se s Vámi rozešel a aby nějak ospravedlnil své chování, tak Vás pomlouvá před známými. To je jasná známka toho, že má výčitky svědomí a nechce vypadat jako ten špatný on, ale dělá špatnou Vás. Vůbec to nevypovídá o tom, že opravdu špatná jste. Váš kamarád měl pravdu. Opravdu budete štastná tehdy, když se budete brát taková, jaká jste. Se svým bývalým přítelem jste se k sobě nehodili, nebyl to ten pravý. Dostat se z rozchodu obecně trvá rok a více. Odžít si to je nutné. V této době nemá cenu hledat nový trvalý partnerský vztah. Našla byste totiž něco podobného, co jste již měla a co ztroskotalo. Přitáhla byste k sobě partnera, který by měl podobné vlastnosti jako ten Vám minulý. Spousta lidí po rozchodu se hnedka vrhá do jiných vztahů. A to opravdu není dobře. Jedna z rad je, napište si na papír všechno, co se Vám na příteli nelíbilo, jeho chování k Vám, jak Vás něco na něm štvalo, jaké máte nyní pocity - např. že ho nenávidíte, že je Vám to líto, cokoliv, co právě cítíte. Svěřte se papíru. Až byste po roce ty své zápisky četla, zjistíte možná, jak jste s ním vůbec mohla být. To odžití znamená - přijmout smutek, prostě opravdu smutnit, protože něco skončilo. Ale když něco skončilo, tak něco dalšího jiného může začít. To znamená v další fázi se těšit na to, co Vám život může hezkého přinést. Třeba zrovna nový vztah, novou lásku. S tím smutkem z rozchodu souvisí také malé sebevědomí, opuštěný partner si neustále říká, kde udělal chybu, že musí být opravdu nějaký špatný, kdy ho ten druhý opustil. To je přirozený proces. Věřte, že špatná opravdu nejste, jen jste zatím nenašla toho, kdo by Vás dokázal ocenit takovou, jaká jste. Tak hodně štěstí. Určitě si najdete toho pravého, ale chce to mít trpělivost.

 

jarmik*

0x

Myslím, že dívky a mladé ženy mají celkem často problém se sebevědomím. Myslím, že je evidentní, že to zvládnete k vlastnímu prospěchu, když si uvědomujete problém a chcete ho řešit. Kde vůle, tam cesta!

Já vždycky doporučuju tady stejnou věc v podobných případech: jsou opravdu desítky brožurek o osobním rozvoji, které napsali lidi, co se přesně těmito otázkami zabývali. Udělejte si chvilku pro sebe, vezměte dvě stovky a zajděte do nějakého většího městského knihkupectví. Stavte se v oddělení odborné literatury, kde jsou ty příručky o osobním rozvoji. A tam si v klidu vyberte nějakou, která Vám bude sympatická a bude pojednávat o Vašem problém. Je jisté, že tam budou tři čtyři rady, které budou opravdu užitečné a posunou Vás zase dál.

 

 


 

 

Přihlásit se k odběru odpovědí z této otázky:

Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.

Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.

Copyright © 2004-2025 Poradna Poradte.cz. Všechna práva vyhrazena. Prohlášení o ochraně osobních údajů. | [tmavý motiv]