Nejste přihlášen/a.
Zdravím trápí mě pár věcí a nevím o co jde. Soc. fobie? Slabé sebevědomí? Nebo jsem jen tak trochu na hlavu? Byl bych rád za každý help na pár otázek.
1) Mám problémy s komunikací. Hlavně ve vetším kolektivu jako je škola, rodinné oslavy atd.
Mám menší problém jít třeba i do obchodu nebo někam, ale nic hrozného jen se cítím tak nějak nesvůj.
2) Většinou si připadám jak debil. Jakoby nevím jak si sednout, stát kam dát ruky a jak nohy abych vypadal normálně. Vždycky si připadám jako debil, jako kdybych byl uplně mimo, prostě divný... Vím že to zní debilně ale nemůžu si pomoct.
Prostě vždycky když někde nějak stojím, sedím (hlavně když jsou někde lidi atd.), tak si připadám jak debil.
3) Problém mám i s oblečením. Nedokážu si vybrat a vždycky at si obleču cokoliv si připadám jako úplně mimo. Jako kdybych byl jiný než ostatní...
4) další věc která mě trápí ale s tímto už nesouvisí je to, že se nedokážu dobře rozhodnout co je správné a udělat si nějaký názor na věc. Prostě nevím jakoby na jakou stranu se dát, jestli je to nebo ono dobrý, nebo správný, nebo špatný atd. Jak si udělat ten správný názor?
Prosím o help. Co dělat? Jak se stát normálním dokonalým člověkem. Vím že to zní divně asi jsem nějaký deb*l nebo už fakt nevím...
Po přečtení tvých otázek se mi zdá nejdůležitější, kolik máš let. Popisovaná nejistota úzce souvisí s dospíváním. Tím vším, co píšeš, jsem přibližně ve věku 14-16 let prošla také. Jenom tenkrát nebyly počítače,ale byla jsem závislá na knížkách. Četla jsem vždy a všude a v podstatě jsem nic jiného nechtěla dělat. Dokonce jsem si po maturitě našla místo v knihovně, netušíc, že by mě asi brzo vyrazili, kdybych si v pracovní době někde za regálama četla (na což jsem se těšila nejvíc). Nenastoupila jsem, protože mě vzali na VŠ, ale dost mě to mrzelo
A s oblečením mám problém dodnes - nikdy nejsem dost "in", nesnáším novinky a obvykle si na ně zvyknu, až už to nikdo nenosí ale je mi to už srdečně jedno. Neboj, s časem nabudeš jakousi jistotu a bude líp.
Ještě bych měl takovou jakoby 5. otázečku. Je fakt že mám problémy v rodině, měl jsem na škole atd. ale nevím jestli za tím vším nestojí spíš můj zájem o pc.
Doma u toho sedím většinou celý den. Mám občas i obavy jestli to není závislost. Podle mě je to spíš tím že nemám co jiného dělat, protože třeba teď jsem byl 14 dní pryč a měl jsem sebou sice notebook ale vůbec jsem jej nezapnul, jelikož jsem měl co dělat.
Takže nevím jestli jsem zavislý nebo ne...
Hry vůbec nehraji, jen se o to zajímám a chtěl bych tomu rozumět a později třeba se i tím živit atd.
Jenže většina takových Iáků, je právě asi taková nekomunikativní atd. Nebo se to aspoň tvrdí.
Může to být tím? Copak není možné se o to zajímat, ale zároveň být normální a žít normální život?
"Jak se stát normálním dokonalým člověkem." Normální lidé nejsou dokonalí .
Podle toho co píšeš tipuju, že jsi tak ve věku studenta SŠ, a je-li tomu tak, jsi úplně normální. Tyto pocity zažívají všichni dospívající, i ti suveréni, kteří se tváří sebejistě. A s těmi "ajtáky" to taky nebude tak zlé, i ti jsou ve své většině normální :D. Zbytečně se netrap, sebejistotu si člověk buduje dlouho, i ty to určitě zvládneš .
Avixi, jsi úplně normální neboj. Ale postupně.
1.Já taky. Nesnáším oslavy, nesnáším i vánoce - pocit organizovaného veselí, nesnáším sleziny v hospůdkách. Jenže pouze do okamžiku, než mě někdo přemluví a vytáhne mě, u vánoc do okamžiku večeře. Pak se to najednou zlomí a je mi fajn. Je veselo, zábava. Prostě jde o to, překonat nějak tu nechut.
2. Zkus to překonat kopírováním někoho jiného. Pomáhá to. Podívej se jak sedí ostatní a sedni si tak taky. Pokud ti to přijde debilní, pak v tom budete všichni.
3. To samé jako u bodu 2. Sleduj okolí, co nosí, jak to kombinuje a nos to taky.
4. Tak to Tě nepotěším, tenhle problém mám taky. Jako naschvál mi to vychází tak, že čím déle ten krok promýšlím, tím hůř to dopadne. Udělej to, co Tě napadne. Když to bude špatně, budeš mít zkušenost, že příště tudy cesta nevede. Vlastní zkušenosti jsou poklad, s kterým budeš obohacen na celý život. Ale zase u špatného rozhodnutí říkám. "Cesty mých průšvihů jsou dlážděny dobrými úmysly"
5. Nemáš pravdu, záleží na jakou skupinu ajtáků narazíš. Patro pod námi zrovna jedni vegetují. Dost velká parta, pořád někdo přichází a odchází, paří hry, občas si koupí na víkend soudek zlatavého moku. Je slyšet od nich jak smích, tak výstřely z her.
Měla jsem to v mládí také, ale to se časem spraví. Sebejistotu člověk postupně nachází s věkem. Ve škole jsem měla úplně stejné pocity, připadala jsem si trapně , když jsem něco řekla, nedovedla jsem si vybrat oblečení atd. Je dobře, že o sobě přemýšlíš a pochybuješ, to patří k Tvému věku . Sebejistota přijde postupně s povinnostmi, čím víc jich budeš mít, naučít se je rychle řešit. Dnes jsem já " pořadatelem" oslav a nedělá mi problém připravit celou oslavu a komunikovat se všemi věkovými kategoriemi . To co mi dřív připadalo trapné dnes dělám s radostí , nemám problém vést jednání v práci apod. Hlavně choď mezi lidi, třeba sportuj a pak jdi s kamarády na pivo a komunikace půjde sama. Diskutuj s rodiči, spolužáky ,profesory a pamatuj , že ve svém věku máš právo na svůj názor . A že nevíš jak se chovat při různých situacích? Prostě je prožíváš poprvé a neznáš to . Neboj se zeptat co se hodí přinést za dárek na oslavu, jak se obléct apod.A že jsi se s dárkem či odlečením netrefil, nevadí - poučení pro příště, prostě si řekni, že si se přišel dnes na oslavu bavit a ne dělat manekýna.Nenech se tím otrávit a zkazit si náladu . Uvědom si, že dokonalost je často jen přetvářka . Prostě ti starší již umí pochybnosti o sobě lépe maskovat.
Ahojík avixi - v první řadě si přestaň nadávat, že jsi " debil" ...To se mi tedy vůbec nelíbí...Je to jenom slovo- tak ho vyměň -začni si říkat, že jsi BOREC. Určitě jsi normální, bezvadný kluk. Chceš se stát dokonalým člověkem? Jak takový pan DOKONALÝ vypadá? Řekla bych , že moc přemýšlíš o věcech, které zas až tak důležité nejsou...Cítíš se nesvůj v obchodě? Tak tam choď častěji a prostě si zvykneš, že na tom vůbec nic není. Nevíš , co si obléct? Tak s tím mám někdy taky problém... A co poprosit nějakou kamarádku, kamaráda, sourozence, prodavačku v obchodě...prostě někoho, aby ti poradil, co by ti slušelo...Stačí koupit nějaký prima hadříky - rifle, pěkný triko, košili, super mikču - a určitě budeš vypadat skvěle.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.