Nejste přihlášen/a.
Dobrý den,
bude mi 20 a již pomalu rok trpím děsnou únavou a dalšími zdravotními problémy.
Je to od té doby co jsem změnil zaměstnání a furt si říkám jestli to nesouvisí s tím jelikož jsem to zezačátku nesl dost blbě, prakticky jsem musel proti své vuli odejít s mé bývalé práce kterou jsem měl i docela rád. Novou práci jsem si také celkem postupem času oblíbil ale problémy přetrvaly a troufnu si říct že poslední měsíc opět zesílily, je to jako na houpačce, někdy mi je líp někdy hůř.
Teď k věci, až na pár světlých vyjímek už pomalu nevím co to je cítit se v pohodě a dobře, cítím se neustále unavený a takový jakoby mimo, není to taková únava jako když se blbě člověk vyspí ale je to prostě jiný a silnější. Přidali se i oční problémy, neustále červené a suché oči a to je dle oční doktorky a alergologa alergie ale nic na alergii mi nikdy nezabralo a že jsem toho vystřídal. Dle alergologa je to celkem slabá alergie. Můj názor je ten že to nesouvisí s alergií ale s tou únavou protože jakmile nejsem unavný tak nemám ani problémy s očima. Taky by bylo divný aby se mi najednou během jednoho měsíce rozvinula alergie, nikdy předtím jsem jí netrpěl a aby to vyvolalo něco v práci tak je asi blbost, pracuji venku.
Mám i problémy se spaním, několikrát se v noci vzbudím a ráno vstát v 5 mě už ničí, předtím mi to ale nikdy nevadilo a mám pomalu každou noc živé sny.
Říkám si jestli to není všecho psychického původu, u doktora jsem s tou únavou byl myslím někdy v dubnu nebo květnu, nic mi nezjistil.
Říkám si ale co mě může teď tak na tý práci vadit když jsem si ji docela oblíbil a zajímá mě a budu tam již rok.
Co je ještě horší tak jsem si všiml že mám i ke všemu nechut a někdy mám i úzkosti, mám v pokoji bordel což se dřív moc nedělo a snažil jsem se pořád uklízet, teď je tu hrozný chaos. Někdy mám i nechut jít někam s přáteli i když mi to nakonec udělá dobře a říkám si ještě že jsem někam šel a hodil všechny ty věci za hlavu.
Když jsem tak koukal po internetu taky ty některý moje potíže vypadaj na počátek deprese nebo i vyhoření, brzy jdu na prevenčku a chci si už pořádně s praktikem o tom promluvit, ne přímo ale byl bych rád kdyby mě poslal ke specialistovi.
Můj závěr je ten že to bude souviset s tou prací protože to je přesně od té doby co tam jsem. Tu změnu jsem opravdu nenesl dobře. Možná je problém i to že jsem tam snad nejmladší a já si tam prostě s nikým nenašel společnou řeč a nemám tam žádné vrstevníky a to mi docela chybí, v minulé práci jsem taky neměl vrstevníky ale byl jsem tam více mezi lidma a byla tam taková pozitivnější nálada.
Co si o tom myslíte vy? Má někdo podobnou zkušenost?
Zdravím.
Dle vašeho popisu máte opravdu syndrom vyhoření jako z učebnice.
Seberte se a neprodleně navštivte psychiatra, aby vám nasadil vhodnou léčbu.
Jinak se vám to rozvine ještě více, třeba tak, že jednoho dne nebudete schopen ani vstát z postele.
Radím vám to proto, že jsem syndrom vyhoření zažila a řeknu vám, kdybych tím měla procházet ještě jednou,
asi bych se raději zabila.
Je to strašné...Ani největšímu nepříteli bych tuhle nemoc nepřála
Bez léků se toho nezbavíte !
@id Mně tehdy bylo 23 let.
Kdo nezažil, nepochopí !
Furt si říkám jak to tomu praktikovi říct aby mi dal žádanku k psychiatrovi nebo psychologovi, i když si myslím že by to snad pochopit mohl...
K psychologovi 100% žádanku nepotřebujete. A napřed bych zkusila jeho, až pak psychiatra. Na prášky od psychiatra je času dost. Teda, aby to nevyznělo špatně... napřed bych zkusila promluvit s psychologem. Třeba vás rozebere tak, že se už ani k psychiatrovi nedostanete. Ale praktikovi vše řekněte. Týdenní neschopenka na srovnání nervů vám helfne.
Zdravím, s psychikou to může souviset, psychika je hrozná mrcha. Jste v práci pod tlakem, ve stresu? Tomuhle propojení duše a těla se říká psychosomatika - tělo reaguje na stres fyzickými projevy - mně třeba při stresu padají vlasy, jídelníček mám jako na houpačce, někdy při stresu skoro nejím, někdy naopak žeru jako nezavřená, spoustu lidí při stresu špatně spí, někdo ze stresu zvrací, někoho bolí hlava... Projevů může být celá řada a vůbec vás nemusí napadnout, že na vině je hlava. A stres můžete i cítit v práci, se kterou jste spokojený. Zkuste si v práci najít někoho, kdo vám bude sympatický a nechte se pořádně proklepnout doktorem. Když budete mít volno, tak dostatečně spěte, choďte ven, at jste na čerstvém vzduchu, už začíná být hezky, a dbejte i na jídelníček, at vám nic nechybí.
Nevěřím, že ve dvaceti to může být syndrom vyhoření? Víte kolikrát budete za život ještě střídat zaměstnání,to byste musel hořet do konce života a 70% národa by byla vyhořená.
Nic nepíšete co děláte mimo zaměstnání. Koníčiky, sport, zájmové kroužky, turistika, cvičení, přítelkyně, kamarádi atd? Věřím, že kdybyste se do nějakého koníčku obul, tak nepotřebujete doktory.
Dále věřím, že kdyby nebyl internet, nebudete se tak pozorovat a budete celkem fit.Ve dvaceti si udělat koníčka z návštěvy doktorů je děs.
Tak koníčky mám sport, turistiku a cvíčím také rád. Kamarádi jsou poslední dobou hodně vytížení studiem na VŠ takže se nevídáme tolik co dřív.
A že by byli návštěvy doktorů můj koníček se opravdu říct nedá, odjakživa to nenávidím ale když člověk neví kudy kam tak mu nic jiného nezbyde.
Jak už říkala naše učitělka na SŠ tak spousta lidí podceňuje problémy mladých lidí, tenkrát jsem já žádné neměl a ještě jsem si myslel že se mě to nemůže týkat...
Když to čtu, tak mám pocit jako bych to psala já. Akorát mě je 50. Doktorka mi doporučila Vitango. Koupila jsem si jej, ale ještě než jsem jej začala brát jsem skončila na neschopence. Měla jsem teda jinej problém, ale myslím si, že byl psychosomatickej. První 2 měsíce na neschopence jsem jen spala. Nebyla jsem schopná si ani číst, na nic se soustředit. byla jsem úplně ko. Neměla jsem chut ani sílu s někým komunikovat. Až po těch dvou měsících jsem byla schopná nějak fungovat. No, ale čím víc se blíží doba nástupu do práce tím to snáším hůř. Takže jsem se rozhodla, že si v práci zažádám o nižší pozici, abych nebyla tolik ve stresu.
Být vámi, tak jdu určitě k doktorovi, aby nebylo ještě hůř. Taky bych koukala zda není možnost změnit práci.
Měl jsem to podobně a byla to autoimunitní hemolýza, náběh na leukémie, naštěstí se to samo po odeznění pravidelných odběrů (darování) krve upravilo. Nemohl jsem dospat do rána, pravidelně jsem se budil ve 3-4 ráno a cítil se tak 2 hod vyspaný a pak neskutečná únava. K tomu zvláštní tupá neurčitá bolest v oblasti pánve a stehen jako by zevnitř ne svaly. To pak plně vysvětlila ta autoimunitní hemolýza, docházelo k ničení červených krvinek vlastním imunitním systémem a ty se vytváří v kostní dřeni. Doporučuji podrobný rozbor krve, ne jen základní. Také můžete mět chronickou neléčenou Boreliozu a naše slevné laboratoře to nedokáží z podstaty jejich postuů odhalit, viz. net web Borelizoa.cz
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.