Tip na domácí práci

ŽL mám, kreslím, maluju akvarely, maluju na sklo. Měla jsem i nějaké společné výstavy. Jde o to, že těchto činností teď nejsem schopná - jsem psychicky na dně a to má tvořivost odchází kamsi, a ani fyzicky to nezvládám, protože nevydržím sedět. Takže tyhle rady jsou mi nanic a nějaké navážení a podsouvání toho, že jsem úplně neschopná a nesamostatná, když se takhle ptám, to jste si mohla odpustit. Tedy - nevztahuje se na tyler, ta se mi opravdu snažila poradit, bez nějakých jedovatostí. Díky, tyler.

Mně šlo o to, že vím, že takové práce kdysi existovaly - nějaké primitivní kompletace za pár korun apod. Mně by to pomohlo se trochu zabavit a i nějaká koruna by byla dobrá. Měla jsem kamaráda, jehož sestra to dělala, bohužel už na něj nemám kontakt. Tak mě napadlo, jestli by o něčem podobném tady někdo náhodou nevěděl. Ale vím, že je to hodně velká klika něco takového sehnat, většinou jde opravdu o podvody a letadla.

Jojo, tohle vím, proto jsem taky psala, že to musí být BEZ VSTUPNÍCH POPLATKŮ. A plnění obálek ... to je bez komentáře. Ale ptala jsem se, protože vím, že ta kamaráda sestra opravdu NĚCO doma děla, montovala dohromady nějaké plastovo-kovové součástky. Cca tisícovku z toho každý měsíc měla. Ale už je to hodně dávno.

Překládání nebo výuka jazků u mě fakt nehrozí a účetnictví bych sice zvládla, tak je to koneckonců moje profese, ale nemám klienty ani aktuální úč.program, tak nic. Budu se válet dál. Protože ty záda vypadají na operaci (kdo ví, kdy) a pak je min.6 měsíců rekonvalescence. Ale děkuju za radu.

Děkuji za povzbuzení. Asi si bude většina lidí tukat na čelo, ale já věřím na věci mezi "nebem a zemí" a už od mládí mi připadá, že mě osud tak nějak tlačí k tomu, abych se malování věnovala. Hodně lidí mi už řeklo, že mám velký talent. Problém je, že já si nevěřím. Nevím, proč by někdo měl chtít obrázek právě ode mě, když všichni ostatní jsou lepší. Můj sen by byl třeba pořídit si stáneček a prodávat obrázky a různé další věci na trhu (dělala jsem i věci z korálků, malování na kamínky, na textil, pletení z pedigu nebo z papíru...), trhy jsou u nás každý týden a mám je kousek od baráku. Jenže kdyby o to nebyl zájem, sejmulo by mě to a nedokázala bych pokračovat, a i to jsou čistě hypotetické plácání, protože já bych si do toho stánku nikdy nestoupla. To by mi stud nedovolil. A další věc, kterou nepochopím - mě to malování nebaví. Stačí, aby mi to jen trochu nešlo a přestane mě to bavit, mám na sebe vztek, ty věci trhám a ničím. Pokud se mi daří, nekoukám na hodiny, na spánek, na nic. Ale na to musím být psychicky v pohodě, a to už strašně dlouho nejsem. Vlastně od začátku corony. Takže mi nezbyde nic jiného než čekat, až se můj zdravotní stav nějak zlepší a pak si najít něco, co fyzicky zvládnu.

Já to nebudu ani komentovat, jelikož jste absolutně mimo. Navíc jsem se i ptala na něco úplně jiného, tak mi prosím necpěte účetnictví, které bych měla podle vás dělat vleže (!) v posteli a navíc bez účetního programu, který nemám a který si kvůli půlročnímu marození rozhodně nehodlám za desetitisíce pořizovat.

Odmítla jsem to proto, že to byla BLBÁ rada. Umíte si představit vleže třídit, lepit a popisovat doklady, manipulovat s šanony, jednou rukou držet doklad, druhou počítač a nějakou imaginární třetí datlovat údaje? Atd. Pokud je některý Váš názor dobrý, nemám problém na něj souhlasně a kladně reagovat, bez jakékoliv averze, i když uznávám, že to se děje málokdy. Máme naprosto jiné názory skoro na vše. Nemyslela jsem si, že je to možné.

Připadají Vám přemrštěné požadavky, že chci nějakou manuální, mizerně placenou práci, za kterou mi někdo ty mizerné peníze ale opravdu dá, aniž by chtěl vstupní poplatek 10x tolik?

Když já právě nikde pobíhat nemůžu, marodím s vyhřezlými plotýnkami, maximálně se v předklonu dobelhám na záchod, už tři měsíce ležím. Už jsem to tu psala, ale ne všichni čtou všechno, to je mi jasné že Vám to mohlo snadno utéct. Týýý jo, být schopná normálního pohybu, najdu si normální práci, klidně i rasovinu u pásu, to je fuk, práce se nebojím a vždycky mi i pomohla zlepšit psychiku. Vy si myslíte, že chci jen ležet a maximálně montovat propisky, abych se moc neunavila, tak to je smutné.

tady není Praha, bohužel. Pokud někde řeknu, že mám zdravotní omezení, vezmou místo mě někoho z dalších padesáti uchazeček (cca tolik jich tu je na administrativní pozice). A pokud bych upřesnila, že ani nemůžu docházet na pracoviště, tak to už nemá ani smysl komentovat. Ani když jsem dělávala účetní v účetní kanceláři, nemohla jsem si nosit práci domů.