Nejste přihlášen/a.
Řekla bych, že nejste daleko od pravdy a přijde mi to jako logické vysvětlení té situace. Možná to ale není doslova závist, ale bude to spíše vlastní bezmoc, se bez toho dotyčného člověka obejít.
Ono to není bez důvodu. Vám vadí, že nemůžete upřímně říci svůj názor. Protože nevíte jak dotyčný zareaguje. Asi máte pocit, že Vás a Vaše názory neuznává a cítíte se trochu méněcenná? Máte nízké sebevědomí? Zkuste překonat svůj strach a nebojte se své názory říkat. Jak se s nimi vypořádá druhá strana je už její problém, ne Váš. Dovolí si k Vám jen tolik kolik mu sama dovolíte. Zkuste zlepšit komunikaci mezi vámi a pokud to nepůjde, tak se omezte jen na zdvořilostní fráze.
zdravím, neberte to špatně, ale z vašich slov cítím větší nenávist, nežli z toho že se o vás dotyčný stará a i vám pomáhá. Proč vám to vadí ikdyž jste sama, by mě to zajímalo..? A dále, jak jste uvedla, vaše upřímné názory na které dotyčný nezareagoval vhodně? Jak jste je podala? Víte svět je jedno velké zrcadlo, byt mohu být lynčován za vyjádření, ale není chyba u vás? Lidé kteří jsou v pohodě, si umějí vše říci a popovídat a vypovídat.
Rada, vychladněte a zkrotte zlobu ve vás, popovídejte si, řekněte co se vám líbí a co ne, a dejte si "třeba” nějaké pravidla.
Věřím, že co se škádlívá se rádo mívá )
Tak tohle mne teda opravdu zajímá, jestli to ovšem není zase jenom vymyšlený dotaz, jak to zde bývá v poslední době zvykem. Tazatel napíše celkem naléhavý dotaz, a pak se už ani ke své otázce nevrátí.
Já jsem totiž v pozici toho nenáviděného člověka. Jedná se o někoho v mé rodině. Je to člověk docela problémový a s nikým jiným z rodiny už nekomunikuje, nebo spíše oni nekomunikují s ním. Prostě ho odepsali. Zbyla jsem jenom já, která má pro něho stále pochopení a když má problém, tak samozřejmě přijde za mnou. Jedná se vždycky o peníze. Já mu pokaždé pomůžu a on už mi celkem dluží docela hodně, ale já to po něm ani nechci zpátky. když potřebuje pomoc, tak je strašně hodný a milý, jenomže jakmile dostane to co chtěl, je šmitec. Už se ani neozývá a nevzpomene si na mne třeba několik měsíců a kolikrát mi ani nebere telefon, protože se mnou nechce ani mluvit. Asi má strach, že bych od něj třeba něco potřebovala já. Ne teda peníze , ale třeba s něčím doma pomoci, protože jsem už docela stará a někdy tu pomoc potřebuju. A když se nějakým zázrakem tady objeví a já od něj chci nějakou banalitu, tak je strašně neochotný. Jeho chování přesně odpovídá tomu, co popisujete. Cítím, jak je na mne naštvaný, protože má asi pocit viny kvůli tomu, že by mi normálně měl vyhovět, jenomže to se mu vnitřně příčí a většinou na mne ještě začne i křičet, a hledá všechny možnosti k tomu, aby mi vyhovět nemusel, i když by ho to stálo jenom třeba hodinu času. Podotýkám, že nikdy nepřipomínám že on se na mne naopak může VŽDY spolehnout a že jsem ho ještě NIKDY neodmítla, a že beze mne by byl mockrát úplně v koncích a ve velkých problémech. Neříkám mu to proto, že na něm vyloženě vidím, jak si to uvědomuje sám a jak mne nenávidí za to, že by se slušelo mi vyhovět a měl by mi tu chvíli času věnovat.
Tak já se ptám Vás, jsou vaše pocity nějak podobné tomu, co jsem zde popsala? A mohla byste mi teda říct, co Vám vadí na tom člověku, který Vám pomáhá? Nebo jaké máte máte konkrétní pocity, co Vás blokuje? Je to jenom ten pocit viny, že tomu člověku něco dlužíte a za to ho vlastně nenávidíte? Já už nad tím přemýšlím hodně let a nedokážu tohle pochopit, ale možná, že právě Vy mi v tom pomůžete. Děkuji.
Tento příbuzný Vás ne že by nenáviděl, on Vámi opovrhuje. Za to, jak se necháte hloupě zneužívat. Je to člověk bez svědomí, sociopat co má ostatní jen proto, aby mu sloužili, tedy se nedivte, že ho rozčiluje, když po něm něco chcete. Podle něj na to nemáte právo. Máte povinnost jen sypat prachy. Pokud už Vám milostivě s něčím pomůže, je to jen ze strachu, abyste mu příště neřekla NE. Jste asi osamělá a vůbec Vás neodsuzuji, možná pro Vás lepší takovýto kontakt než žádný, ale cit a vděk opravdu nečekejte.
Nojo Ellen, jenomže je v tom malý zádrhel. Sama sice žiji, ale ne proto, že bych musela, ale proto, že jsem si to tak už dávno vybrala. A kontakty s lidmi mi teda nechybí, proč si to myslíte? Necítím se osamělá a rozhodně bych si neplatila něčí přízeň. Toho člověka mám jednoduše ráda, a to i s jeho děsnýma chybama, i když musím přiznat, že už to dávno není tak jako dříve a že si nebezpečně zahrává, protože říct ne, umím. A kdybych z něho ještě ke všemu vycítila nějaké opovržení, tak to si pište, že by tím okamžikem skončilo. Já poznám vzteklou "nenávist", ta se projevuje jinak než nějaké pohrdání. A to by si zase nedovolil on, mi dáte najevo pohrdání. Tak, jako znám já jeho, zná on i mne a ví, že s tím u mne daleko nedošel. To by vypadl jako cukrář.
Ale nedivím se Vám, že máte tento názor. Neznáte ani mne, ani jeho, nemůžete soudit situaci správně. A proto bych se nikoho v tomto ohledu na nic neptala. Mne zajímala odpověď té anonymky, protože ta popisuje něco podobného. Ale ona neodpověděla, a její dotaz je poněkud zmatený a plný rozporů. Píše, že když je sama, tak že cítí, že jí dotyčný strašně vadí , že mu to nemůže říct, protože ten člověk má problémy a nereaguje správně na její upřímné názory, a že ho musí vídat a že k němu cítí strašnou nenávist, a že je na něj nevědomě zlá a že jí to pak mrzí. No a to je hloupost. Kdyby na něj byla zlá nevědomě, tak jí to pak nemůže mrzet, protože by přece nevěděla, že je na něj zlá. Prostě to co napsala nemá ani hlavu, ani patu. Mne ale zaujala ta nenávist k člověku, který jí podle jejích slov pomáhá. Tak proč ho teda nenávidí? Za co? To by mne zajímalo. Ale ona stejně neodpoví, asi to je zase nějaký "troll", který zadal nedomyšlený dotaz, a teď sám neví, jak by reagoval na odpovědi druhých lidí. A podle toho jak se vyjadřuje, ani těm odpovědím nerozumí. Jinak já osobně s ničím pomoc nepotřebuji a ty peníze mi nijak nechybí. Ale kdyby mi chybět začaly, tak to by měl utrum natotata. Takový dobrák zase nejsem. Mně to zajímalo právě z toho psychologického hlediska. Jeho se zeptat samozřejmě nemohu, protože by to nikdy nepřiznal. Tak proto mne zajímala odpověď od někoho, kdo má údajně stejné pocity. Ale toho se nedočkám.
Nicméně Vám děkuji za upřímnou snahu mi to vysvětlit.
aha, tak to se nezlobte, já jsem popsala obdobu něčěho, co jsem viděla u známých. Ale mohla jsem být méně příkrá. Mám toho poslední dobou plný brejle a jsem vysresovaná a podrážděná.
Ellen, to vůbec nevadí, já jsem Vás pochopila a bylo mi jasné, že asi popisujete něco, co jste někde viděla. Ony tyhle otázky, které se týkají pocitů a citů jsou strašně ošemetné, nikdo se nemůže z pár slov opravdu dopátrat, v čem to vězí. A většinou slyšíme znít jenom "jeden zvon", a nevíme, jak tu samou situaci vnímá ten druhý člověk. Normálně bych se této debaty asi ani neúčastnila, ale přitáhlo mne to vyjádření o té nenávisti.
Ale zaujala mne odpověď rádce "jirkazxc". Schválně si jipřečtěte. Ta mi přijde jako logické vysvětlení té situace. Podle mne to sice není doslova závist, ale určitě to bude ta vlastní bezmoc, že se bez toho dotyčného člověka tazatelka nedokáže obejít a místo aby obrátila svůj vztek vůči sobě a něco s tím udělala, tak má vztek na toho, kdo ji pořád tahá z "rejže". Ale musím tady přiznat, že pokud je pravda to co psala ona, tak jsou oba, teda ona a i ten můj "chráněnec" slaboši, a jednou na to doplatí. Oba se totiž spoléhají na to, že když je nejhůř, tak i když neradi, tak vědí u kterých "dveří zazvonit", vědí, že budou vyslyšeni a tím pádem svůj problém vlastně neustále odsouvají. No a až zavře dveře i ten, v mém případě teda já, tak to teprve budou muset řešit. Takže já si tady kladu otázku, jestli náhodou nědělám tomu svému "chráněnci" medvědí službu. Já se bez něj obejdu, ale pochybuji, že on se dokáže obejít beze mne. Ten můj má kliku, protože mi to zatím nevadí, ale člověk nikdy neví a také se můžu naštvat i já a klidně zavřu kohoutek.
Souhlasím s výše uvedeným názorem, měla byste se s tím dotyčným přestat stýkat. A pokud to tedy nejde, tak alespoň přestat komunikovat a přijímat jakoukoliv pomoc. Podvědomě Vám totiž vadí, že s Vámi oním staráním se a pomáháním pořádně manipuluje, vědomě si tu manipulaci zřejmě neuvědomujete, ale podvědomí je chytré a chce, abyste měla sakra vlastní hrdost! A ne na sobě nechala páchat toto a ještě se bála cokoli říct, abyste se náhodou Velkého Spasitele něčím nedotkla. Já bych naopak praštila do stolu a hezky vykřičela, co mi vadí. (ale to říkám teď, v mém věku - dřív jsem byla také taková tuňta, takže to chápu). Ta nenávist ničí Vás, Vaši psychiku, Vaše zdraví. Tomu druhému je to jedno. Jemu bude vadit jen to, když mu vezmete jeho zbraň z rukou a ztratí nad Vámi moc.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.