Nejste přihlášen/a.
Ahoj. Podle mě se o lásku z její strany (už?) nejedná. Popisuješ ji jako manipulátorku a uvedl jsi i klasické řeči typu: ,, normální partner by to pro partnerku udělal" - tedy v překladu: ona je naprosto OK, to jen ty jsi naprosto chybnej. Další věcí je "výměnný obchod", kdy ty budeš dělat vše, co si princezna zamane a ona si naoplátku začne konečně užívat sex, nebo intimnosti. Takto zdravý vztah NEFUNGUJE. To je metoda "cukr a bič", opět manipulace.
Co doporučit? Utíkej dříve, než ji všechna ta slova uvěříš. Zpravidla to neskončí jen u tohodle. A rozhodně si přečti volně dostupné články o manipulátorech ve vztahu. Čím dřív, tím líp. Můžeš se hnát do velkého průseru a jednou u toho psychologa/psychiatra doopravdy skončit. Už teď, když tě tam ona posílá, v tobě vzbuzuje nějaký pocit toho, že nejsi ok - manipulace. Přitom můžeš být naprosto ok a zdravý, ale ne nafurt, pokud máš takový vztah. To nejtěžší je odejít ze zaběhlého stavu. Je to opravdu velmi těžké, vím to sám. Až si něco přečteš, snad ti to dodá sílu a z části ji i odpustíš. Ona za to nejspíš nemůže, ale ty nemusíš být ten, kdo to nakonec odskáče. Přenechej ji jinému chudákovi, co díky ní skončí na práškách, nebo v odborné péči.
Dobrý den, sám jste si odpověděl.Je vám cca 21 let a chcete 4 letý vztah řešit u psychologa?
Proč jste souhlasil, když tam vnitřně nechcete?
Řeči typu... kdyby jsi mě měl opravdu rád, tak tam se mnou půjdeš...
Intimita za něco?
Pokud je to tak jak to píšete, zbalil bych si věci a šel.
Pro jedno kvítí slunce nesvítí...
Zní to docela podobně jako můj minulý vztah. Kromě sexu tedy, ten jsme si užívali bez problémů. Měl jsem stejný pocit jako tvá přítelkyně. Že na vztahu pracuji jen já, že se snažím, že dávám co vše můžu. Romantické výročí, květiny během roku, výlety, prostě snažil jsem se. A viděl jsem to tak, že přítelkyně jen hraje na počítači, věnuje se svým zálibám a já jsem jen "spolubydlící". Jednoduše, že veškerá má snaha se nevracela zpět.
Každý máme ve vztahu jiné potřeby a základní problém je, že je neumíme navzájem poslouchat. Samozřejmě pokud nedostává to co ona potřebuje, tak nebude mít chut ti dát co potřebuješ ty. Ona potřebuje vidět, že jí pomáháš, umíš uklidit, umíš s ní trávit čas déle. Je to důležité gesto, když tě někdo u sebe potřebuje, že mu ten čas dáš na úkor svého času. Naopak ty potřebuješ sex a intimitu, kterou ti ona na oplátku toho, že nic nedostává, také nedává.
Je to začarovaný kruh, ze kterého vedou dvě cesty. Buď si dáš dokupy plusy a mínusy. Zjistíš zda tě obecně dělá vztah štastným či ne. A podle toho buď rozchod nebo makat.
Vztah je jedna z nejtěžších prací na které se maká celý život. Stále se musí člověk věnovat druhému, poslouchat jeho potřeby a dávat mu je. Každý musíme dávat to, co potřebuje druhý, ne co chceme my. A těžko se hledá ta pravá, ten pravý, který toto umí.
Mě bylo taky kolem 23 tuším při rozchodu po pěti letech. Pokud je to první vztah je lepší to brát jako zkušenost a jít dál. Poučit se a pracovat na sobě do dalšího vztahu. Záchrana je složitá a psychicky náročná pro obě strany. Zejména musí být oba silní a vytrvat a makat. Většinou to jedna strana vzdá.
Za celý svůj život jsem se ještě nestkala s tím, že by v citových záležitost opravdu něco dokázala změnit rada třetí osoby. Ony ty poradny sice existují a jsou tam asi odborníci, ale ve skutečnosti je to tak, že když je na tom nějaký pár tak špatně, že musí navštívit nějakého poradce, tak to stejně neskončí dobře, i kdyby to zprvu i vypadalo tak, že se to srovnat může. A i kdyby se opravdu oba partneři upřímně snažili a dokázali na nějakou dobu třeba potlačit nechut vůči chování toho druhého, tak ono to za nějakou dobu stejně vyjde znova napovrch, protože každý z nich to bude mít stále v sobě a navíc si bude čím dál tím víc potajmu myslet, že on pro to, aby to fungovalo dělá víc, než ten druhý a budou se vzájemně sledovat a porovnávat a nakonec to stejně skončí. Možná se rozchod protáhne o nějaký ten měsíc, nebo i rok, ale málokdy to dopadne se stoprocentním úspěchem. To už by na začátku musela být opravdu velká láska a to samozřejmě nemyslím tu fyzickou. Nebo to může zafungovat u lidí, které pojí velký majetek. V tom případě se mohou dohodnout na kompromisech a ty pak obě strany dodržují. Málokdy ale sehrají kladnou roli v usmiřování děti, což je docela zajímavé. A většinou to tvrdí ženy, že kvůli dětem chtějí vztah udržet, a když na to partner teda za určitých podmínek přistoupí, tak ale běda, jestli si pak ta samá žena najde milence. Zamilovaná žena totiž dokáže zbořit mosty daleko rychleji a důkladněji. No a kamarádi, tak ti neporadí už vůbec, protože žádný z nich se nemůže na sto procent vžít do citů toho druhého a tak bude radit ze svého úhlu pohledu, který je velmi zkreslený tím, že v milostné situaci vůbec není citově zainteresován. A v tom případě šmahem radí se na takovou ženskou vykašlat.
Takže z toho vyplývá, že si budete muset poradit stejně sám. Ale podle mne tohohle vydržet nemůže, protože u vás dvou nefunguje už ani ten sex. Takže si oba jen něco namlouváte a ani jeden z vás nemá odvahu to utnout, protože jste si za ty 4 roky na sebe už zvykli a bojíte se náhlého osamění. Což je chyba, ale jste oba ještě hodně mladí, takže u vás dvou nebude tak vadit, když ztratíte třeba ještě jeden rok. Ale k rozchodu stejně dojde, protože snažit se slepit něco, co vlastně nikdy pořádně neexistovalo, a byla to jenom oboustranná iluze, je nemožné.
Ono bude asi nejlepší se s ní opravdu rozejít. Pokud není schopna říct konkrétně, co jí vadí, tak se nedohodne nikdy s nikým. Snažit se, to může znamenat kupovat jí víc dárků nebo taky chodit častěji do hospody. Pokud to není schopná říct konkrétně, tak buď neví co chce, nebo je úplně...
Ony ženy komunikují poněkud jinak než muži, to je pravda. Muže zajímají fakta, ženu pocity. Pro muže je podstatné co se řekne, pro ženu jak se to řekne. Takže když třeba žena řekne: "Nedal by sis kafe?", znamená to "chci, abys mě pozval do kavárny", to se pochopit dá, ale bohužel jsou i takové, které neřeknou nic a pak se urazí, že jste ji napozval do kavárny. Z toho zřejmě vzniklo přísloví, že žena neví co chce a nedá pokoj, dokud to nedostane. Ona ví, co chce, ale hlavně chce, aby na to muž sám přišel. Ty rozumnější spoň naznačí (viz to kafe), ale pokud je po vás požadováno jasnovidectví, je to marná snaha. At se s ní zlobí nekdo jiný.
Zdravím. Shrnu to. Jste spolu 4 roky = od jejích 17 a vašich 18 let. Bydlíte každý jinde a scházíte se. Tedy se scházíte jen na sex, jinak si každý žijete po svém svůj vlastní život. Jí je sex odporný, ale když budete poslouchat, když si od ní necháte poroučet, ona vás za to nechá se ukojit. Za 4 roky jste si zvykli, že vy za ní přijedete a budete sám mít sex s jejím tělem, kdy ona čeká, až skončíte. A co jako chcete řešit, notabene s psychologem? Kterým autobusem máte jet, abyste k "jejímu tělu" přijel přesně načas? Nebo abyste stihl ještě i vyluxovat? A ona se ho bude ptát, zda má u "té odporné činnosti" ležet na zádech nebo na boku? A tomuto oba říkáte vztah? Váš vztah vůbec nezačal, tedy se nemůže ani zhoršovat, ani zlepšovat, ani řešit, ani neřešit. Vy jste si prostě jen zvykli na tento "nevztah". Tak si oba zase odvykněte a máte vyřešeno. Bez psychologa, bez hádek, bez výčitek a hned. A najděte si normální "holku", u které pocítíte zajiskření a ona u vás taky. Zamilujte se do sebe a mějte se rádi, žijte jeden pro druhého, založte rodinu a buďte spolu štastní. Ida
Rozhodně se nemilujete, nejspíš jste ani jeden ještě nepoznali skutečnou lásku, což je v pořádku, jste hodně mladí. Nerozumíte si, začali jste spolu hodně brzo, ne každý dokáže od osmnácti do šedesáti žít s někým, na kom vidí už dnes chyby. Takže se prostě rozejděte, než jí nasekáte děti, ty by to pak odnesly. Ale co by mne zajímalo, pokud chcete odpovědět, budu ráda - co konkrétně máte proti návštěvě psychologické poradny? Obáváte se neanonymně se svěřit se svými problémy, pochybnostmi? Bojíte se, že vás bude nutit do nějakého rozhodnutí?
"...vzdy si radsi poradim sam at je to s cimkoliv v zivote"
No, jak je vidět, tak neporadíte.
Tohle skutečně není láska. Ani Vaše, ani její. Spíš je to už jen pouhý zvyk. A je otázka, jestli to pravá láska vůbec někdy byla, i když si to myslíte. Perspektiva zlepšení vztahu stoprocentně nulová. Nikdo Vám nepomůže, je to jen na Vás.
Takže moje rada - "bič, a pryč"!
Nech už sa akokoľvek rozhodneš k tomu všetkému čo sa tu popísalo doplním.
1. Píšeš že psychológa alebo párové poradenstvo nechceš ty ale ona áno.Dôvod si vysvetlil.No ale sranda je že ono si vlastne aj tak vyhľadal poradňu TU a tu sa radíš anonymne a vlastne už to riešiš hodci ta tiež nepoznáme.Zvolit cestu spoločnej poradne môže byt ústretový krok pre partnerku a hodci sám za seba v tom vidíš nezmysel ak ti na nej už nezáleží a vidíš len rozchod,môže to vo výsledku znamenat posun a možno aj k lepšiemu a rozchod nebude.Je dobré aby vám obom nastavil niekto nestranný zrkadlo a povedal čo áno a čo už nie.Vztah tvoríte dvaja a chyby v ňom tiež.Nikto nieje neomylný.A keď aj tak nič tak to bude aspoň skúsenost.Niektoré poradne ponúkajú ešte jednu vec navrch.Ak to aj párom nevyjde tak učia páry po rozchode komunikovat.Hlavne pre tie s rodinami.Takže jednoznačne by som v tom videl posun pre sebarozvoj a učenie sa komunikácie a kde sú moje chyby.
2.Je dôležité aby si tá tvoja uvedomila že potrebuješ aj svoju slobodu.Ak nemáš deti a iné záväzky osobne by som to ...no neviem.Váš vztah môže byt do budúcna toxický.Ale aby sme mohli objektívne hodnotit potrebovali by sme aj druhú stranu.
@unknown1 - Pro ni veskera intimita musi byt jejimi slovy neco za neco... pokud to delat nebudu na 100%, ale treba jen na 50%, tak nebude nikdy nic.
A teď si představte, že takhle budete žít dalších 40 let - vážně to chcete? Ale nebojte, že "nebude nikdy nic" - aspoň jedno dítě chtít bude
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.