Nejste přihlášen/a.
Dobrý den,už delší dobu mě provází trápení související se sexuální stránkou partnerského vztahu.Za dva roky jsem nikdy žádným způsobem s partnerem nedosáhla orgasmu.Sama bez jeho pomoci ovšem ne v jeho přítomnosti ho dosáhnu téměř ihned.Dostala jsem se do takového stádia, že po každém "nevyvedeném" sexu přichází úzkostný stav kdy mě bolí na hrudníku, těžce se mi dýchá a mám stále v hlavě smršt špatných myšlenek spojených s neuspokojenou touhou.Sexu se začínám bát.Nebot pokaždé končí úzkostí trvající i několik dní.Chodím na psychoterapii ovšem tam o problémech pouze hovořím a nemám pocit, že tím něco řeším byt pomalu.PO terapii je mi lépe,ale pak se vše znovu opakuje.Připomínám že jsem nezažila s partnerem období kdy bych se cítila být uspokojená.Naivně jsem si myslela, že nefungující sex ve vztahu neudělá takovou škodu, když vše ostatní funguje, asi jsem se mýlila...mám strach, že už je problém v mé hlavě natolik rozšířen, že nebude možno řešení.Jsem mladá 20letá žena,jsme s partnerem věkově téměř vyrovnaní.Nejsem schopna s ním mluvit o intimních věcech,mám v sobě neustále nějakou zábranu.Uvolnění u mě téměř není.Potřebuji nasměrovat.Děkuji vám za ochotnou reakci na můj problém.
Je hodně žen, které nepoznají orgasmus celý život. Dneska už sex není žádné tabu a celkem otevřeně se o něm hovoří. Domnívám se, že když víte, co vám dělá dobře, tak je veliká škoda s partnerem o tom nemluvit. Znáte se už dost dlouho na to, abyste před ním nemusela mít veliké tajnosti. Určitě to vašemu vztahu prospěje. Zkuste se třeba uvolnit skleničkou vína. Někdy to pomůže. Nebo si pustte lehce erotický film, který navodí tu správnou atmosféru. Takto vám nenaplněný vztah přináší zbytečné psychické problémy - stojí určitě za to - zahodit zábrany a dosáhnout společného uspokojení. Moc bych vám to přála!
doplněno 05.07.10 18:17:Tak zkuste něco nového a partnera trochu vyprovokujte. Možná, že potřebuje trochu popostrčit v dobrém slova smyslu.
Je to vážnější, asi proto, že to trvá už dlouho.Nepotlačitelný strach ze "selhání" a hlavně deprese z toho, že mi to není příjemné.To mě zaráží.Hledám stále co to způsobuje.Jsem z toho zoufalá.
Radku, spokojená jsem, má mnoho vlastností, které už asi u nikoho jen tak nenajdu, ovšem ty teď jdou do pozadí což mě trápí.Tím, že mi dlouhodobě chybí to o čem píšu zabranuje jakoby vnímani ostatniho(toho dobreho) v beznem zivote.Vim jakym zpusobem se uspokojit a jakmile jsem s partnerem nejde to ani me samotne natou jemu!Tedy to co mi bezne jde najednou jako kdyby nefungovalo...a nemam s cim moc srovnavat..predesle vztahy byly vicemene jeste nedospele..bezpredmetne v tomto pripade.
Asi klasicky psycholog nepomuze..chodim totiz k psycholozce..nevim..asi uz neni sance na zachranu..nejsem ta co vse haze do pytle ihned..trva to uz ale moc dlouho a mam v sobe jak rekla psycholozka zapouzdrovane city..takze ani u polibku necitim ze bych partnera milovala..jsem v tom tak zamotana, ze se bojim kazdeho zitrku.
Možná to bude znít krutě, ale přestala bych dělat to, co je ti nepříjemné. I za cenu rozchodu. To znamená sex, líbání... Jinak se z toho nevyhrabeš nikdy. Nemůžeš se nutit do něčeho, o čem víš, že se ti nelíbí. To co se ti nelíbí teď, může se ti líbit za pár let. Potřebuješ jen vyspět a nikam nespěchat. A za odborníkem choď a pokud máš pocit, že ti nedokáže pomoci, změň ho. Byla jsem mladší jako ty a párkrát se mi stalo, že kluk, který se mi líbil a začala jsem s ním chodit, tak jsem měla také problém dát mu pusu. Nechápala jsem proč, tak jsem to vždycky zavčas ukončila. Pak přišel ten "pravý", s kterým to šlo samo.
doplněno 05.07.10 20:33:Jen k doplnění, příčinou tvého problému může být cokoliv, trauma z dětství, deprese, ani si to nemusíš uvědomovat... (ale tohle všechno jsi už určitě od někoho slyšela) a také, i když se to nezdá hormonální antikoncepce, pokud bereš. Ta může totálně znepříjemnit život.
Domnívám se , že se jedná ve Vašem případě o psychickou blokaci.Je třeba zjistit odkud se bere.Jaký je Váš sexuální vztah k jiné ženě?Je Vám 20, to jste ještě skoro dítě.Vstupem do manželství nastávají určité společné problémy, nejen radosti.Jak se s nimi vyrovnáváte?že nedosahujete společného orgasmu s manželem, bych nehrotil.Mnoho žen ho pozná až po delším období manželství.Dále vyvozuji, že jste trochu nervózní.Ale kdo v dnešní době není.Nespoléhejte se na psychologa. Ten Vám může podat tabletu,ale Vy a jedině Vy sama musíte tuto věc vyřešit.A já věřím, že se Vám to podaří.Čas vyřeší mnoho problémů sám, ale pomozte i VY.Doufám, že se nad mými slovy neurazíte, velmi by mě to mrzelo.Přemýšlejte o nich.Držím Vám palce aby vše dopadlo OK.Ještě dodatek.To že s manželem nemluvíte o intimních věcech považuji za jednu z příčin Vašich potíží.Jednou jste manželé, tak by jste si měli říkat i tyto věci.Stud není namístě.Ještě mě řekněte , že před sebou nechodíte nazí.Nemyslím pořád,ale jen v intimních chvílích.Netlučte si do hlavy,že to je neřešitelé trápení.Zvládnete to
To, co píšete, může také znamenat, že prostě nejste na kluky. Pokuste se zauvažovat nad dívkou jako partnerkou. Toto je docela možné a ten blok je v tom, že výchovou a prostředím si to nepřiznáte ani sama sobě. Spousta žen a mužů odešla od partnera nebo partnerky až po nějaké době, až když si uvědomili, co jsou. Až překonali slovo buzerant, lesba. Neříkám, že máte takový problém, ale za zamyšlení to stojí. Co?! Ale musíte být upřímná sama k sobě, jinak se v tom budete trápit hodně dlouho.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.