Pokuta od zaměstnavatele

Srážky ze mzdy zaměstnance ve prospěch zaměstnavatele k úhradě pokut nejsou dovoleny.To znamená, že libovolným způsobem vám srážky ze mzdy zaměstnavatel provádět nemůže.

Nemůže vám ani bez vašeho souhlasu snižovat mzdu.

Jinak je to ovšem s pohyblivou složkou mzdy, např. premie.Prémie jsou tzv.nenároková složky mzdy a je pouze na zaměstnavateli, zda je vyplatí a za jakých podmínek je vyplatí.Z pohyblivé složky mzdy vám můžou být strženy i tzv.různé pokuty za porušení čehosi.

Souhlasím s abdulem. I zaměstnavatel se musí řídit ZP a tam je stanoveno: - viz níže. Pokuty za cosi by se asi neřešily v pracovní smlouvě, ale mohly by být uvedeny v pracovním řádu nebo jiné vnitřní směrnici. Ale tyto vnitropodnikové směrnice nemohou být v rozporu se ZP - potom by byly neplatné. Ano, může zaměstnavatel nějaká porušení např. pracovního řádu potrestat odejmutím nebo snížením osobního ohodnocení, prémií a nebo odměn. Ale v každém případě by to měl se zaměstnancem projednat a dát mu šanci odvolání. Záleží na vás, ale doporučila bych obrátit se na inspektorát práce.

statnisprava.cz/...

Je otázkou, jak potom bude zaměstnavatel reagovat. Nechci to dál rozvádět, ale jak se říká, kdo chce psa bíti, vždycky si hůl najde. Bohužel!

§ 146

Srážky ze mzdy mohou být provedeny jen

a) v případech stanovených tímto zákonem nebo zvláštním zákonem,
b) na základě dohody o srážkách ze mzdy ( § 327) nebo k uspokojení závazků zaměstnance,
c) k úhradě členských příspěvků zaměstnance, který je členem odborové organizace, bylo-li to sjednáno v kolektivní smlouvě nebo na základě písemné dohody mezi zaměstnavatelem a odborovou organizací, a souhlasí-li s tím zaměstnanec, který je členem odborové organizace.

§ 147

(1) Zaměstnavatel je oprávněn srazit zaměstnanci [ § 146 písm. a)]

a) daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti,
b) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na všeobecné zdravotní pojištění,
c) zálohu na mzdu nebo plat, kterou je zaměstnanec povinen vrátit proto, že nebyly splněny podmínky pro přiznání této mzdy nebo platu,
d) nevyúčtovanou zálohu na cestovní náhrady, popřípadě jiné nevyúčtované zálohy poskytnuté zaměstnanci k plnění jeho pracovních úkolů,
e) náhradu mzdy nebo platu za dovolenou, na niž zaměstnanec ztratil právo nebo na niž mu právo nevzniklo a náhradu mzdy nebo platu podle § 192, na niž zaměstnanci právo nevzniklo.

(2) Výkon rozhodnutí (exekuce) nařízených soudem, soudním exekutorem ⁵¹⁾, správcem daně ⁵²⁾, orgánem správního úřadu, jiného státního orgánu nebo orgánu územního samosprávného celku ⁵³⁾ se řídí zvláštním právním předpisem ⁵⁴⁾.
(3) Srážky ze mzdy zaměstnance ve prospěch zaměstnavatele za přijetí do zaměstnání, ke složení peněžních záruk nebo k úhradě smluvních pokut nejsou dovoleny. Srážky ze mzdy k náhradě škody jsou možné jen na základě dohody o srážkách ze mzdy [ § 146 písm. b)].

V podstatě souhlasím s již dříve uvedeným, tímto způsobem může zaměstnavatel ovlivňovat výši prémií, pokud zaměstnanec neplní stanovené pracovní povinnosti a úkoly. Nejedná se ovšem o srážku ze mzdy podle § 147 ZP, ale o ohodnocení kvality vykonané práce a plnění pracovních povinností zaměstnanci určených podle prémiového řádu, mzdového výměru či podle popisu pracovní náplně a konkrétního hodnocení nadřízeného. V případě, který uvádíte, by se mohlo jednat o bossing šikanu ze strany nadřízeného a potom je nejlepší řešení právě kontaktovat inspektorát práce. IP zaměstnavateli nemusí sdělovat jméno stěžovatele a chrání tak dotyčného zaměstnace.