Nejste přihlášen/a.
S dcerou jsem vzdycky mela hezky vztah.Vzdy se me sverovala, jezdili jsme spolu na vylety.Nebo jen tak spolu klabosili po vecerech.Proste jako dve kamaradky.Vzdy jsem dceri prala hodneho partnera ktery by ji mel rad.Dceri je 30 let,pred dvema lety si nasla pritele asi 10 km od meho bydliste,pritel za tu dobu byl u nas 3x.Dcera me,ale nikdy nepozvala k nim domu,nikdy jsem tam u nich nebyla.Ja se nevnucuju a cekam kdy me pozve.Nejak nechapu co ji k tomu vede,nejsem zadny uklidovy maniak ktery by ji kritizoval domacnost.Dcera pracuje v nasem meste a na navstevu prijde vzdy 1x do tydne max na hodinu.O vikendech neprijede to chce byt s pritelem. Kdyz ji reknu,ze ji vidim tak malo,tak me odbyde,ze jeji kamaradka se vidi s rodicema 4x do roka a ze ona porad musi za mnou chodit.
Asi pred 7 lety take zila s jinym pritelem,meli spolecny byt od nas 5 minut pesky.V byte s pritelem bydlela asi 2 roky v byte jsem u ni byla asi 3x s toho jednou kdyz byt dostali.V byte prozila dvoje vanoce a jen jednou jsem videla jejich vanocni stromecek nekdy v unoru a to jeste v dobe kdy jeji pritel nebyl doma. Jsem s toho v rozpacich a je me nesmirne lito,ze to tak je. Mam jeste syna ktery bydli pres pul republiky a k tomu jezdim co dva mesice,protoze me zve.Nejsem typ cloveka ktery by se nekam sam vnucoval ,takze cekam na pozvani.Tak nejak bych chtela radu co si o tom myslite,kde je chyba?
Řekněte dceři, že Vás nemusí chodit navštěvovat každý týden. Že si můžete občas zavolat, občas se sejít, ale ne každý týden. aby ji to neomezovalo a neměla pocit, že ji nějak kontrolujete. Můžete se jí zeptat jestli někdy můžete přijít na návštěvu i Vy k nim. Uvidíte jak se na to bude tvářit a dle toho se s tím pak musíte smířit a vyrovnat. Děti holt chtějí žít po svém a pokud jsou rodiče soběstační, nemají potřebu být jim neustále za zadkem. Pak mají pocit, že jsou stále pod rodičovskou kontrolou. Zkuste se na to podívat i z pohledu dcery která chce žít po svém a pravidelné návštěvy u Vás jí nemusí vyhovovat. Zrovna tak kdybyste pravidelně navštěvovala Vy je. Ta chyba bude v komunikaci. Pokud máte hezký vztah, řekněte si to narovinu. Nic si nevynucujte, ani nevyčítejte. Buďte ráda, že je soběstačná a má se s partnerem dobře.
Zdravím. Myslím, že ten problém je ve vašem smýšlení. Vy totiž nemíníte vzít na vědomí, že vaše dcera je nejen dospělá, ale má vztah = žije v partnerství. Vy jste na ni závislá a myslíte si, že vám do smrti musí dělat dítě = zábavu. Pravidelně každý týden odvádět svůj povinný "pohovor". A napadlo vás někdy, že už má dávno jiné zájmy, jiné tužby, že ji těší jinak trávit svůj volný čas? Víc se stýkat se svými vrstevníky, trávit všechen ostatní čas po práci se svým partnerem? Dceři je 30 let, vám bude tak do 55, vašim rodičům mírně přes 70. To jsou celkem mladí lidé se zájmem o společenský život. Jestlipak k nim chodíte taky alespoň 1x týdně odvádět svůj povinný pohovor a dělat jim zábavu? Jestlipak si je co týden zvete k vám? A na každé Vánoce a Velikonoce...? Hádám, že s nimi vás to tak nebaví, ale s dcerou o generaci mladší, vás stýkat se, třeba denně, baví. No a dcera to má úplně stejně. Nejste její kamarádka, jste její vrstavnice. Miluje vás, jste její jistota, její zázemí, její "vrba", její Máma, ale ne kamarádka. Děti jsme vychovaly tak, aby se dokázaly postavit na vlastní nohy. A když se na ně postaví, už nemáme právo je k sobě poutat. Musíme umět dát jim volnost, a když potřebují, zase jim pomoct postavit se na nohy. A proč vás nepozvala? Právě proto. Musí chodit na povinný pohovor. Tak chce mít taky někdy "volno". (A hlavně se jí na to neptejte. To by bylo vydírání). Ida
Dcera to začala cítit jako povinnost se s vámi vídat. Prostě Vám vyrostla, s věkem změnila názor, už nemá chut se stejně kamarádit a svěřovat. Vlastně je pro ni dost, když se u Vás každý týden zastaví. Co by za to mnohá máti dala! Možná je u nich nějaký problém, který s Vámi ale nechce řešit. I když to není rada, díky které se k nim podíváte, ale najděte si svůj program, své zájmy a přátele. Budete si vzácnější, a když pak bude u nich změna, třeba v podobě potomka, tak Vás pozvou a zase bude společné téma..
Vypadá to, že chcete mít z dcery mamánka. Už dávno není dítě. V tomhle pokročilém věku by se spíš měla starat o svou rodinu a své děti, než být každý týden u maminky. Čas je pro ženu omezený. Pro kontakt stačí telefon, návštěvy několikrát do roka při svátcích. Jako rodiče by mě spíš znepokojoval neuspořádaný rodiný život než návštěvy.
Problém snad může opravdu být v tom vztahu kamarádka s kamarádkou. To neznám. S dětmi jsem vždy měla vztah jen jako s dětmi. Obě děti věděly, že jsem zvědavá, proto jsem dostávala i fotky z kolejního bydlení. Pak mi dcera posílala i fotky a nákresy z obou ještě nehotových bytů, ve kterých pak nejprve žila sama, později s manželem. Na návštěvy jsem zvaná neustále, jen to z různých důvodů málo využívám. Nesouhlasím s některými názory, že děti by se měly od rodičů zcela odstřihnout, že si každý má žít svůj život. Kontakty jsou důležité a návštěvy k nim patří. Někde mezi vámi dvěma něco není v pořádku. Ale nic jiného než rozhovor nepomůže. Jestli ho budete vést kamarádsky nebo rodičovsky, je skoro jedno. Ale na důvod bych se zeptala. Ale buďte připravená i na to, že se dozvíte něco nepříjemného. Kamarádská i rodičovská reakce by měla pak být klidná, nevyčítavá.
@eleonora - V okoli vidim,ze deti pokud bydli ve stejnem meste jsou u rodicu skoro denne,jsou prece rodina.
To bych asi dlouho nevydržela ani já, ani děti. Zřejmě žádný ze zúčastněných si neumí najít vlastní zábavu nebo nechce, aby ji měl ten druhý a "jsou prece rodina" funguje jako klacek
Dcera vás měla dříve za kamarádku, ale teď už je kamarád její přítel. Má už svůj život a rodiče u ní už jdou tak nějak na stranu. To usuzujte už z toho, že řekla, že každý týden musí za vámi chodit. Sama píšete, že se nechcete vnucovat, tak vám asi fakt zbývá čekat na to pozvání. Když jí řeknete, že jí málo vidíte, bude se jí to ještě více příčit, bude to brát jako povinnost a ne jako radost vidět svou mámu. Líto vám to asi je, myslím, že ještě jste mladá maminka, takže si život můžete užívat se vším všudy. Horší už je potom starší věk a nemoci do toho. Užívejte si život i bez dcery, bez jejích častých návštěv. Naučte se tak žít. Možná vás budou potřebovat až budou mít malé děti, to už se zařídíte podle svých pocitů k nim.
A co když dcera uvažuje stejně "divně" jako Vy a čeká(a je jí to líto) až se ozvete první a projevíte zájem třeba zavolat že se stavíte na pokec nebo na kafe.Až Vám teprve X krát...řekne že nemá čas pak už opravdu nemá cenu se vnucovat.
To by dcera neřekla, že k matce pořád musí chodit, což zní, jako by to byla pro ni nepříjemná povinnost.
Viz prostředek textu, konec 1.odstavce.
To jsem přehlédla, tak tím spíš bych řekla, at nemusíš pořád za mnou chodit ty, tak příště se zastavím já, abychom se viděly a pokecaly.
Dcera by nemela fungovat jako vas terapeut aneb proc byste si nemela delat z dcery nejlepší kamarádku?
VAŠE DCERA SE MUSÍ JEDNOHO DNE OSAMOSTATNIT
Jak vaše dcera bude růst, měla by se naučit zodpovědnosti za své činy a také se sama rozhodovat. Pokud máte nastavený vztah více na roli přátel než matky a dcery, pro vaší dceru může být těžší se stát nezávislou osobou. Pokud máte se svou dcerou příliš blízký vztah, může jí to bránit v osobnostním rozvoji a může přejímat až příliš názorů a myšlenek od vás. Pokud jste pro svou dceru více kamarádka než matka, možná se vaše dcera nenaučí vytvářet si vlastní názory ani rozvíjet vlastní identitu.
Rady nade mnou mi připoměly jednu záležitost a to, že existují maminky, které nedokáží své dospělé díte po celý život propustit. Není to myšleno fyzicky, že by se nesmělo odstěhovat, ale na duchovní úrovni, že nesnese, aby se od ní odpoutalo. Vztahy mezi nimi pak nejsou dobré, dospělé dítě má pak pocit nesvobody.
Může tu hrát roli vliv jejího přítele, možná nemá rád návštěvy. Přesto bych se zachovala, jak radí nade mnou, lehce bych se poptala, zda se můžete zastavit u nich na kafe a kdy se jim to hodí. A uvidíte, jaká bude rekce. Jestli nastane nějaké vykrucování a výmluvy, tak tam u nich bude něco divně.
Že se dcera zastaví na hodinku každý týden mi přijde přiměřené a hezké. Při té příležitosti navrhněte, že příště se zastavíte vy u ní doma.
Každý to máme nastavené jinak.
Jezdit za synem každé dva měsíce je na mě hodně. Určitě bych to omezila, pokud se tedy nezapojujete do pomoci /hlídání dětí/.
Každý týden na návštěvu k matce? Asi bych toto také sama nechtěla. Možná tak jenom zavolat, jestli jste v pořádku, by měla tedy mít zájem dcera.
Jinak se ztotožňuji s některými rádci. Možná o návštěvy u nich, v jejich soukromí, nestojí přítel. Je to jeho byt, nebo domek? Pozvěte jen na narozeniny, jmeniny, vánoce, velikonoce, posvícení, grilovačku, opékání buřtů apod..
Naučte děti, aby Vám pomáhaly. Ne na pokec /o čem taky pořád? nejsem povídavý typ/, ale že potřebujete pomoci s tím a tím /nakoupit, odtáhnout pračku, umýt okno, přidělat věšáček, jestli máte zahradu, tak tam je práce více než dost - sekání trávy, česání ovoce, hrabání listí. Jedná se o to, že by se měly naučit pomáhat už nyní, protože až nebudete moct, tak je to možná nenapadne.
To mate nastavene jinak.Ja se se svyma detma vidam rada.V okoli vidim,ze deti pokud bydli ve stejnem meste jsou u rodicu skoro denne,jsou prece rodina.
Skoro denně? Zadané dospělé děti, kteří bydlí sami a jsou finančně samostatní? Co rodiče partnera? Mladí by museli střídat návštěvy u rodičů a neměli by vůbec čas na vlastní zájmy, odpočinek po práci, dotváření bydlení...
Kde má rodiče partner od dcery? Jak často se vídá s rodiči? Jakou má dcera a její partner práci? Můžou být unavení a po práci chtějí mít klid a nepotřebují další povídání.
Netrpíte trochu syndromem prázdného hnízda, když Váš syn a dcera "vyletěli" z domu a osamostatnili se? Nevidím nic špatného na tom, že mladí chtějí žít po svém a nemají "denní" zájem hovořit s rodiči.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.