Nejste přihlášen/a.
Dobrý den, jsme s manželkou ve věku přes 80 let a potřebovali bychom se zorientovat v problematice dědictví našeho družstevního bytu.
Oba máme ze svých prvních manželství děti ( manželka dvě, manžel tři) cca v roce 1980 jsme se vzali (ale žádné společné děti jsme již neměli)
a v roce 2005 společně zakoupili družstevní byt (resp. družstevní podíl) Nyní by nás zajímalo, jak by to bylo s následným
děděním a vyplácením ostatním dědicům. Pokud např. umře první manželka družstevní podíl zdědí pozůstalý manžel
a dvě děti (ty z prvního manželství) budou patřit do skupiny nepominutelných dědiců, kdy každému bude náležet 1/4
povinného dílu?(vyplacení peněžní částky), která představuje čtvrtinu zákonného dědického podílu? V tomto případě
by to byla tedy jedna šestnictina z tržní hodnoty bytu?
Tedy pro příklad, byt bude mít tržní hodnotu 2 mil. mezi dvě děti se se rozdělí 1 mil. (tedy každý 500.000 tis) a zákonný podíl 1/4 tedy
125.000,- na každé díte?
A kdo poté tuto částku vyplácí? Pozůstalý manžel, nebo jeho zbylé tři děti?
Děkuji
Pokud po zůstaviteli dědí více dědiců, postupuje se podle zákona o obchodních korporacích § 597. Ten sice umožňuje spoluvlastnictví družstevního podílu, ovšem zároveň dává možnost družstvům spoluvlastnictví družstevního podílu vyloučit stanovami. Pokud stanovy spoluvlastnictví nevylučují, jsou spoluvlastníci společnými členy a společnými nájemci bytu s tím, že práva a povinnosti vůči družstvu vykonává vždy jeden ze spoluvlastníků na základě dohody. Tento spoluvlastník – správce pak zbylé spoluvlastníky družstevního podílu ve vztahu k družstvu zastupuje, např. hlasuje na členské schůzi nebo jedná s představenstvem družstva.
Pokud stanovy vylučují spoluvlastnictví, dědici se mezi sebou musí dohodnout, kdo nabyde družstevní podíl a vypořádat se s ostatními dědici podle výše jejich dědických podílů. Nedohodnou-li se na tom, kterému z nich připadne členský podíl v bytovém družstvu, mohou nastat komplikace. Soud v takovém případě přiřkne členský podíl v bytovém družstvu všem dědicům v poměru jejich podílů. Jelikož stanovy nepřipouští spoluvlastnictví, znamená to, že žádný z dědiců nenabyl družstevní podíl celý, nýbrž jen jeho poměrnou část dle výše jejich dědických podílů. To má důsledky na nájem bytu, jelikož žádný z dědiců nenabyl podíl celý, nemůže být členem bytového družstva a tedy nájemcem. Dědici se tak musí dohodnout, kdo bude jediným členem bytového družstva, a tedy výlučným nájemcem družstevního bytu a jakým způsobem se s ostatními dědici vyrovná. Vypořádání může proběhnout nejen vyplacením toho z dědiců, který se nestane členem družstva s právem nájmu bytu, ale i např. prodejem družstevního podílu a rozdělením kupní ceny mezi dědice družstevního podílu.
Pokud se stane dědicem manželka a dvě děti zemřelého, pak předmětem dědictví je polovina družstevního podílu (druhá polovina patří pozůstalé manželce). O tuto polovinu se rozdělí stejným dílem manželka a dvě děti, tedy každý z nich 1/3. Manželce tedy připadnou 4/6 a každému dítěti 1/6 hodnoty družstevního podílu.
V závěti mohou být dědické podíly určeny jinak.
Předpokládejme, že notář (v roli soudního komisaře) stanoví cenu družstevního podílu 2 400 tis. Kč. Jelikož oba manželé byli členy družstva, byl družstevní podíl ve vlastnictví obou manželů. Po smrti manžela zůstává 1/2 podílu, tedy 1 200 tis. Kč i nadále ve vlastnictví manželky. Druhá polovina je předmětem dědictví a ta se rozdělí dědicům - manželce a dvěma dětem, každý po 1/3, což je pro každého 400 tis. Kč. Po skončení pozůstalostního řízení bude manželka vlastnit svůj družstevní podíl v hodnotě 1 200 tis. Kč plus část předmětu dědictví v hodnotě 400 tis. Kč, celkem tedy 1 600 tis. Kč. Každý potomek bude vlastnit 1/6 družstevního podílu (2 400 tis / 6 = 400 tis.) a manželka zbývající 4/6 neboli 2/3 družstevního podílu = 1 600 tis.Kč.
Rozhoduje závět. Pokud neexistuje, každé dítě zdědí 1/4. Pokud existuje, tak podle ní, nejméně však v případě nezletilého potomka 3/4 jeho zákonného podílu a v případě zletilého potomka 1/4 zákonného podílu. Vyplácí pozůstalý manžel. Jeho dětí se to netýká. Vyplácet se ale nemusí. Nevím jak je to s družtevním podílem, ale u vlastních nemovitostí mohou dědici získat spoluvlastnický podíl.
Koukám, že jsem napsal totální volovinu. Při neupraveném SJM a bez závěti jde do dědictví polovina rozdělená na tři dědice. Omlouvám se.
ANO, dědí se pouze z majetku, který vlastnil zemřelý. Druhý z manželů dostane polovinu a dvě děti se rozdělí o druhou polovinu.
Byt má hodnotu 2 400 000,-
Manžel vlastní polovinu bytu 1 200 000,-
Manželka vlastní polovinu bytu 1 200 000,-
-------------------------------------------------------------
Dědictví po zemřelém manželovi - z jeho poloviny 1 200 000.- dostane manželka polovinu 600 000,- V tuto chvíli má manželka svou polovinu 1 200 000- + 600 000,- po manželovi ´= 1 800 000,-
Zbývajících 600 000,- si rozdělí 3 děti po zemřelém manželovi - 600 000,- děleno 3 = 200 000,-
Každému dítěti manželka by měla vyplatit 200 000,- Kč.
Není to pravda. Děti a pozůstalý manžel dědí rovným dílem, tedy v tomto případě každý 1/3 z poloviny bytu, pozůstalý manžel tedy (bez závěti) poté bude vlastnit 2/3 bytu a každé ze dvou dětí manželky 1/6.
A nyní jsme u toho, kde je tedy pravda. Zda pozůstalý dědí polovinu z poloviny po pozůstalém a zbytek je rozdelen mezi deti. Nebo zda polovina po zemřelém se dělí rovným dílem mezi manzela/ku a zbylé deti.
Pořád pracuji s variantou, že není závět
Pravda je v "novém" Občanském zákoníku účinném od 1. 1. 2014.
§ 1635 odst. 1) "V první třídě dědiců dědí zůstavitelovy děti a jeho manžel, každý z nich stejným dílem."
Ano byt je družstva, ale řeší se zde vypořádání dědiců. Družstevní podíl by tedy měl přejít na jednoho z manželů ten bude mít právo nájmu nebo uzavření smlouvy o nájmu. Ale také na něho přejde povinnost vypořádat se s ostatními dedici dle tržní hodnoty nemovitosti ne?
byt 2 mil
partner A má podíl 1mil, B také 1 mil
při úmrtí A se dědí jeho podíl 1 mil
B zdědí 1/2 tj 0,5mil bude mít tedy celkem 1,5mil
děti si 0,5 mil rozdělí stejným dílem, tedy 0,25 mil pro každé ze dvou dětí
Jelikož družstevní podíl nelze dělit, tak by měl B děti vyplatit nebo jim nechat 1/4 bytu k užívání.
Při dědickém řízení se lze domluvit na vypořádání jinak, případně se podílu vzdát.
.
Aby B nemusel řešit zbytečné existenční problémy, je lepší to podchytit tou závětí.
.
V případě , že A zanechá i "hotovost" přes 1 mil, tak lze vyplácet s tohoto podílu.
@cikah 21.09.2021 14:07 - Vidím to také tak ! Vypořádání s ostatními dědici by se mělo domluvit při dědickém řízení.
Je zde takových hodně otevřených a nejasných okolností. Jako že, notář "může" určit, že dětem bude vyplacena "určitá" pohledávka - já to beru tak jako, že může a nemusí a také co může znamet určitá pohledávka (tisíce, desetitisíce, statisíce?)
Spíš tedy rovnou otázka. Dědiců je dohromady 5 dětí + manžel/ka. Je možné ještě za života obou manželů uzavřít závět, kde by došlo k vydědění dvou dětí (již přes 50 let neudržují žádný kontakt) a dohodě, že zbylé 3 děti nebudou po manželovi/manželce chtít vypořádání hned, ale až po umrtí toho druhého, kde by se určil dědic členských práv, který by se postaral o prodej a peníze poté rozdělil, dle podílů uvedených v závěti?
Hm, váš případ je dost komplikovaný, myslím, že by to chtělo opravdu radu od právníka. Co kdybyste se obrátil na tuhle právní poradnu? Za dvě stovky byste snad mohl mít jasno.
Ano přesně tak., začalo kolem toho být více nejasností, takže jsem již oslovil notáře, kde vzneseme určité požadavky a uvidíme co se s tím dá dělat. Pořád si říkám, že je to ještě řešitelné než to nechat plavat a pak se jen divit co by nastalo..
Vstupuje sem mnoho proměných. Ze strany dědy tu jsou 3 děti ( dědici) a ze strany babičky 2 děti (dědici)
Každý má na své straně jedno dítě se, kterým se více jak 30 let neviděli ani neudržují žádný kontatkt ( jeden byl i soudně trestany). Tudíž, zde jim nepřijde morální, aby tyto dvě děti měli něco dědit.
Pak nám tu tedy zbydou 2 děti ze strany dedy a 1 dítě ze strany babičky. Bohužel toto dítě ze strany babičky začalo projevovat zájem na navázalo kontakt tak dva roky zpět. Jinak se taky cca 30 let nevideli. A s druhými dětmi se nesetkali dodnes.Tudíž to beru jako, že nějaké dohody nemůžou přicházet v úvahu, protože nikdo pořádně neví co je to za cloveka.
Bohužel, jak píšete, že když zemře druhý z manželů tak budou mít na dědictví vetší díl., ale s tím bohužel nic nenaděláme-taková je realita.
Takze rozhodnutí pokud to právně pujde podchytit by bylo takové. Nyni ještě za života a při smyslech sepsat závět, kde dojde k vydědění dvou dětí (na kdaždé straně jedno) + doplnění nejakého dovětku nebo dohody, kde se bude říkat, že na výplatu podílu z dědictví bude nárok až po umrtí druhého z manželů. Aby nedošlo k tomu, že ani jedno z dětí si nebude moc nárokovat část dedictví jeste za zivota druhého. (Nemají takovou částku na vyplacení)
Např. babička umře první , dedit bude její jeden syn, ktery se ozval před dvěma lety a děda. Spoluvlastnictví přejde na dědu jako pozůstalého manžela, protože stanovy družstva vylučují spoluvlastnictví. Syn jako dedic si bude tedy narokovat vyplacení svého podílu a tady se chceme vyhnout tomu, aby deda musel neco vyplácet hned.,
Tudíž i díky těmto rodinným x nerodinným vztahům mě darovací smlouva nepřijde jako vhodné řešení.
Necht babička smluvně daruje svůj podíl dědovi a děda daruje svůj podíl babičce. Obě (podpisy) nechat na poště ověřit.
Po úmrtí jednoho z nich se vytáhne správná smlouva a druhá se zničí.
A do tohoto rizika nikdo jit nechce.. Vydeneni by samizrejme probehlo za života a u notare. Takze predpokladam ze by melo byt pote vse ok. A samizrejme ze se počítá i s tim, ze to bude neco stat, ale pořád to bude o mnoho mene nez pak někoho vyplacet.
Když mvezmu v úvahu,jak jsem zdědil družstevní byt po mé matce,pak to v té době bylo následovné.Nedědí se hodnota odhadní ceny bytu,protože byt nevlastním.Na byt matka s otcem,jako uživatelé spláceli pohledávku z bankovního úvěru,který zbylo v době úmrtí splatit.Tato nesplacená hodnota se počítá ke splacení družstvu.Pokračující nájemce ji zaplatí ostatním dědicům.U bytu 2+1 jsem splatil asi 18 000 Kč.Pak jsem zažádal o převod do os.vlastnictví Podle platné legislativy a zaplacení patřičných poplatků jsem dnes skuteřným vlastníkem.Vím,že legislativa se asi změnia,tak bych doporučil,informovat se na předsednictvu družstva,yástupce majitele bytu.
JABRAKA
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.