Nejste přihlášen/a.
Mému otci je 74 let. Zhruba před 25 lety přestával vidět až oslepl úplně. Je to už 20 let, takže si zvykl, že rozeznává jen obrysy a světlo a tmu. Jako zábavu měl donedávna lepení modelů aut, poslech čtených knih, muziku. Od těch aut už upustil, má jich doma za čtvrt milionu a už to nemá kam dávat. Dnes mi říkal, že už ho nic nebaví a neví co dělat. Jen sedí a přemýšlí nad smrtí, že by to bylo vysvobození. Za poslední rok prý už naposlouchal cca 600 knížek. V televizi prý taky stále opakují pořád to stený dokola. Chtěla bych mu najít nějakou zábavu co by ho bavila, ale nějak nevím co.
Říkala jsem si, že bych se zkusila zeptat v elektru na nějakou sestavu k tv / snad dvd jestli se to ještě vyrábí /, že bych mu stahovala filmy, aby měl aspoň co poslouchat. Ale nevím jestli je to tak jednoduchý, aby to zvládl ovládat.
Nenapadá někoho z vás čím ho zabavit? Děkuji.
Předpokládám, žeSONS a Tyflopomůcky v Praze 1, Krakovská znáte?
Pokud ne, tak se podívejte na jejich stránky.
Víte, v tomhle věku i mnozí zdraví lidé přestávají mít naději k žití. Děti odrostly, člověk mnohdy ostane sám, odcházejí přátelé.
Možná se zkusit seznámit s podobně postiženým mužem a být spolu v kontaktu, popovídat si.
Dále, nedocházel by za pánem někdo, nějaký pečovatel, žák střední, zdravotnické školy, dobrovolník, něco si spřečíst, popovídat, zahrát hry, dojít na procházku? Předpokládám, že Vy na to nemáte čas.
Můžete si zažádat o toho dobrovolníka, jestli by se někdo nenašel v okolí otcova bydliště.
I tady mohou pomoci v tíživé situaci:
Děkuji. Všechny možný vychytávky máme.
Víte on byl vždycky spíš uzavřenej, pár kamarádů měl, ale nebyl na nějaký vykecávání. Nikdy snad nebyl ani v hospodě na pivu.
Když jsem byla malá, tak jsem s ním a se sourozenci trávili nejvíc času v lese. Sbíral motýly, brouky. Ty si pak v klídku napínal atd...
Tím se chci dostat k tomu, že by byl patrně z nějakýho dobrovolníka asi dost na nervy. Stačí mu, když se k němu nasáčkujeme jednou za čas my se sestrou a bratrem. Vždy je na něm vidět jak je po čase nesvůj.
Právě proto hledám čím by se mohl zabavit sám.
Dřív chodil aspoň na procházky, ale to se mu už taky nechce. Za ty odkazy díky, ten druhej určitě využiju.
Ano, otec je spíše introvert.
Ale pro nevidoucího člověka je nejlepší mít okolo sebe rodinu, bydlet u někoho, ne sám. To je podle mne nejlepší řešení.
Musíte zvážit podle své bytové situace, jaké jsou možnosti.
To už jsme zkoušeli. Bydlel u něj brácha a na blázinec z toho byli oba.
Jak už jsem psala, on snese max. hodinovou návštěvu pak už je z toho nesvůj. Toto řešení by pro něj opravdu nebylo.
Znám nevidomého pána, kterému pořídili tento mobil a je nadšený. Je tam všechno, co mu zpříjemní den:
Vyvinutý u nás, není to žádný podvod.
Díky, zkusím se jej optat, ale on do teď nemá ani klasickej mobil. Prostě ho tyto věci nějak neberou.
Je to jednoduché na ovládání, má tam rádia, četbu knížek, zprávy, počasí v místě bydliště a mnoho dalšího. Určitě by to stálo za zvážení.
V podstatě si musí jen zapamatovat tlačítka, jak jdou po sobě.
Možná by potřeboval aktivní práci, zaměstnat ruce. Co třeba vyrobit nějaké krabičky na uskladnění modelů aut? Nebo krabice na cd a žánrově je tak oddělit? Zvládl by truhlík na kytky? Tkaní umělým lýkem na rámečku (prostírání na stůl)? Práci s tenkou mořskou trávou na různé ošatky na pečivo? Nechybí mu domácí mazlíček?
Ano, to by pořeboval, ale mě právě nenapadá co. On byl vždycky hrozně šikovnej na chlapský práce. Takže různý poličky, skříňky, krabice apod...na muziku i auta už má. Z nudy už i koupil samolepící tapetu a předělal si celou kuchyňskou linku.
To zvíře už mě taky napadlo, ale on nechce pohlídat ani andulku, protože se bojí, že se ji něco stane. Měli jsme kdysi doma obří akvárko, ale to je taky pasé, protože na to prostě nevidí.
Děkuji za nápady.
A vyrobit nějaké truhlíky na kytky pro Vás nebo známé, to by nechtěl? Co nářadí v domě, všelijaké šroubky, hřebíčky - mají svoje místo? Třeba další podnět, jak se zaměstnat. Pokud máte zahradu, určitě by se hodily různé dřevěné jmenovky k rostlinám, připravit semínka na klíčení. Přečalounit staré křesílko, opravit zahradní lehátko? Nehodila by se nová stolička do předsíně s úložným prostorem v sedátku? Vím, je špatná doba... Až to bude možné, zajeďte s ním do nějakého hobby marketu, aby Vám poradil s výběrem (čehokoli). Osahá si různý vercajk, "podívá se", jaké novinky obchod nabízí pro kutily. Je to prostředí, kde si to pánové užívají. Držím Vám i tatínkovi palce.
On bydlí v jednopokojovým pidibytečku. Vše co mohl udělat hotovo má. Jsem po něm, každá věc má svoje místo, svou krabičku, obálku, pytlík . Vercajk spíš rozdává, protože toho měl hodně a teď už potřebuje máloco.
Děkuju moc za rady, holt je to těžký.
Já jsem si to celé přečetla a mám obavy, že Vy tohle nevyřešíte. Mně je shodou okolností 73 let a vůbec si nedovedu představit, že by mi někdo vymýšlel nějakou zábavu. Já sice vidím a nemám vůbec žádné problémy, ale představila jsem si tu situaci Vašeho otce. On nevidí dobře a tak se nudí, protože už nemůže dělat to co dřív. Takže nějaká "rukodělná" činnost je pro něj skoro vyloučená. Poslouchat knihy už ho také nebaví a já se mu nedivím. Já to sice miluji a poslouchám na YouTube právě ty čtené knihy, nebo rozhlasové hry, ale já u toho pořád něco dělám. Kdybych u toho musela nečinně sedět a jen poslouchat, tak se za chvíli zblázním. To nejde pořád kolem dokola. Asi by potřeboval nějakou spřízněnou duši, se kterou by si občas popovídal. Nebo opravdu nějakého pejska, který by ho zaměstnal a dělal mu společnost. Zkuste vysondovat z toho jak a o čem mluví, co by ho asi tak bavilo. Ale tohle bude hodně těžké.
suzymon, víte ono je to těžký. Když jej člověk poslouchá, tak z toho má akorát depky. Mluvila jsem o tom i se sourozenci a všem třem nám vykládá to stejný. Jak už ho to tady nebaví, že mu je neustále z něčeho špatně / i když to si myslím, že je psychosomatický / , že má příšerný sousedy co dělají hluk, v noci kašlou, další hulí trávu, další je cítit špitálem, protože jezdí se sanitkou atd... Loni na podzim si utrhl achilovku, takže jsem tyto story poslouchala stále dokola, protože jsem u něj z nás tří byla nejčastěji. V té době si píchal Warfarin. Poslední injekci si píchl před 3 měsíci a včera mi vykládal, že se po těch injekcích začal teď víc potit a že si smrdí. Tak jsem mu říkala, že si myslím, že po třech měsích od posledního píchnutí je to divný, ale at se teda poradí s doktorkou. Snažila jsem se zlehčit situaci a řekla jsem mu, že má být v klidu, protože všichni staří dědci smrdí, ale on mi tvrdil, že smrdí jinak než oni. Na jednu stranu je to úsměvný, ale na druhou je to na palici.On se prostě neustále pozoruje.
Už jsem mu i navrhovala jestli by nechtěl jít do domu s pečovatelskou službou, aby byl mezi svýma, ale to že ne, protože tam jsou staří lidi a co on by tam dělal.
Dnes jsem to nestihla, ale zítra zkusím zavolat na tu seniorskou linku a uvidím co mi poradí.
Děkuji za účast.
Otec se ani tak nenudí, jako si spíše připadá už dlouho neužitečný. Možná, že někde existuje člověk v podobné situaci, ale teprve nedávno, neví si rady a potřebuje pomoci. Kdyby otec měl komu pomáhat a přemýšlel by nad tím, jak pomáhat druhým, změnilo by to jeho osobnost, samotu a pocit, že ho nikdo nepotřebuje. Ale víc mi nenapadá, možná napadne zdější rádce ještě...
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.