Nejste přihlášen/a.
Chtěl bych se poradit jak se postavit k následujícímu chování syna (9let). Syn občas situace, kdy se mu něco nedaří, nebo má s někým konflikt (např. se starší sestrou 10let) tak to řeší brekem, vztekem, obviněním druhých, útěkem z té situace. Jako kdyby tu situaci emočně neustál a bouchne to v něm, řekne věci, které tak nemyslí. Až se uklidní, pozná/uvědomí si že to přehnal a třeba se sám i omluví. Dnes při online výuce se ztratil j nějakém testu a test skončil s brekem. Řekl bych, že špatně snáší prohry. Například při různých deskových hrách, pokud se mu nedaří je schopen hru nedokončit, nebo se rozbrečet.
K oběma dětem se se ženou snažíme být spravedliví. Do žádných výkonů ve škole ani jinde je nenutíme. Asi těžko radit bez znalostí, jak to funguje v rodině ale třeba bude mít někdo podobnou zkušenost ..
Díky.
Možná výchovou na sílu, aby dokončoval i ty úkoly, které ho nebaví. Nenechat mu volnost, ale aby pomáhal i s něčím doma a musel to za každou cenu dokončit. Nemávnout nad tím rukou. Pak by si na to zvykl a bral to jako snadné východisko k útěku z dané situace.
Třeba ho nechat umývat nádobí a pokud by byl brek, tak ho nechat vybrečet a pak ho k tomu opět postavit a nechat ho to dokončit. Sám si později uvědomí, že brek situaci neřeší a zdržuje jen sám sebe.
Vy na něm vidíte brek a vyměknete. On to ví a staví na tom. Výchova pak jde do háje.
Mám pravdu a nebo se pletu?
Psycholog nebo terapeut Vašeho kluka nezná líp než jeho rodiče. Většinou neporadí nic. Jen vezmou prachy.
Neupřednostňujete před ním jeho starší sestru?
Třeba se snaží o větší pozornost, když je mladší.
Děkuji za odpověď. Co se práce týče, tak tam myslím problém nemá - asi protože s nikým nesoutěží. Dostane úkol a nemá problém jej splnit. Odháže sníh i u sousedů, kde nemusí, pomáhá dědovi na chalupě. Nicméně já moc tvrdý ve výchově nejsem, snažím se více vysvětlovat než křičet a máte pravdu možná i občas vyměknu a ten pohlavek ikdyž by byl na místě nedám.
Možná by mohl pomoci dětský psycholog, případně rodinný terapeut, který by situaci objasnil.
Jen doplním, že psychologa si hradíte ze svého anebo je zdarma na žádanku od lékaře. Dětských psychologů je ale dost málo, a pokud nejste z velkého města, bude se Vám těžko shánět.
Zde najdete také některé dětské psychology, rodinné poradce, lékaře psychoterapeuty, dětského psychiatra-terapeuta - VZP projekt online sezení s psychoterapeutem, kde můžete probrat jakékoli potíže vzp.cz/... Máte k dispozici 7000kč na 10 sezení během kterých lze jednou změnit psychoterapeuta, když by se Vám neosvědčil. Recenze znamylekar.cz/... Lze se poradit s odborníkem a navíc platbu Vám pojištovna proplatí.
Ani nemusíte nikam jezdit při online nebo telefonické poradenství. Nejste limitována místem bydliště.
Přímo dětská psychiatrička, která dělá také poradenství je na seznamu p. MUDr. Radosová. Pak tam jsou další psychoterapeuti s humanitním vzděláním , kteří jsou specializovaní na dětskou a rodinnou problematiku. Stačí prohledat jejich webové stránky.
Určitě tam je vliv sourozenecké rivality, i když obě děti vychováváte stejně a nikomu nestraníte. Prostě je ten druhý. Taky mozek ještě uzrává. A to u každého děcka jinak.
Ještě to doplním o jeden poznatek. K dětskému vztekání a poruchám soustředění přispívá strava s větším obsahem cukru. Prostě cukr na dětský mozek v tomto smyslu působí. I to vezměte v úvahu.
Co syn udělá, pokud v okamžiku, kdy se začne vztekat, prostě všichni odejdete a necháte ho, at se má čas uklidnit? Někdy to pomůže a chování syna se může pomalu měnit. Pokud by ale v čase vzteku někomu ubližoval, pak bych myslela to řešit s psychologem. Dcera se zase vždycky jako malá hrozně naštvala, ale neomluvila se. Musela jsem počkat, až ji to přejde a pak dělat jakoby nic. S věkem ji to přešlo.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.