Nejste přihlášen/a.
Dobrý den,
chtěl bych pomoc, poradit co dělat. Měl jsem rok a půl vztah, který jsme oba prožívali spíš jako rutinu. Na vině jsem já. Každý den krátce po začátku vztahu jsem pracoval. Podnikám, a tak práce každý den a v začátku podnikání byla nutností, resp. myslel jsem si to. Přítelkyně mi nedostatek času často vyčítala a já to volání o trochu času neslyšel, naopak jsem si myslel, že pro mě nemá pochopení a pak se začali stupňovat moje averze na její mluvení o mém nedostatku času a jakéhokoli výletu s ní apod. Začal jsem být v kontaktu se svou bývalou přítelkyní se kterou mám syna a krátce na to jsem ji i podvedl. Můj vztah se díky tomu rozpadl, protože v závěru jsem to přiznal.
To co jsem udělal jsem začal vnímat jako obrovskou chybu, začal jsem se omlouvat psát desítky mailů - protože jinak to nešlo, všude jem se stal blokovaným kontaktem. Na maily přítelkyně začala odepisovat, postupem času i volat ... během 14-ti dní se stalo, že mě odblokovala a domluvili jsme se na schůzce. Já vím, jak obrovskou chybu jsem udělal a vím, že ji chci zpátky a nikdy už bych jí neublížil, protože jsem pochopil, jak výjimečná je.
Nicméně teď se dozvídám, že bude pravděpodobně nepřekonatelná skutečnost, že mám syna s bývalou, se kterou jsem podvedl. Syn jí bude neustále připomínat tu ohavnost co jsem způsobil. Dle jejích slov jej nedokáže přijmout a nechce taková být, nechce aby trpěl malý, když za nic nemůže. Myslím si, že se to dokáže časem vyřešit, že dokáže pochopit jak to je a jediný na koho se bude zlobit budu já, protože na to má plné právo. Ale nevím, co mám říct, aby ji to přesvědčilo. Aby zkusila pokračovat v tom, co dělá. Aby mi zkusila dát šanci, protože já vám v sebe už věřím a vím, že ji nechci už nikdy ztratit. Nevím co mám udělat, aby přijala mého syna a nemyslela při tom na to špatné, co se stalo.
Mohli byste mi, prosím, poradit... stalo se to někdy někomu? Je nějaká rada?
Zdravím. Mně spíš připadáte jako sobeček a slibotechna, co mu na věrnosti ani citech druhých nesejde. Měl jste přítelkyni, asi vám připadala fajn, když jste si spolu pořídili dítě. Ale pak vám připadala jiná lepší, tak jste se klidně vykašlal na půlroční miminko i jeho matku. Ale pak vám ani ta 2. nepřišla pro vás dost dobrá, tak jste ji podvedl zase s tou 1. Ale pak vám přišlo, že ta 2. byla pro vás přece jen lepší, tak ji chcete zpět. A slibujete hory doly. Všiml jste si toho vývoje? Vy jste chtěl, pak jste vy nechtěl, pak jste zase vy chtěl, a to všechno bez ohledu na všechny ostatní, kterým jste klidně ubližoval. A tet jste zůstal sám. A to je dobře, patří vám to. A nějaká rada? Zamyslet se nad tím, zda jste skutečně jen sobecký hajzl, kterého je lepší nepotkat, nebo nejste. A pokud nejste, najděte si takovou, kterou budete umět mít raději než sám sebe. A těm 3 lidem, kterým jste doposud jen ubližoval, dejte pokoj. Ida
Dobrý den. Ztracená důvěra se těžko získává zpátky. A pokud Vás nedokáže přijmout se vším všudy, tady i se synem, pak ten vztah klapat nebude. Slepované vztahy fungují málokomu. Vy budete cítit pocit viny, ona bude mít pocit křivdy. Nechte jí žít si svůj vlastní život bez Vás a Vy si žijte také ten svůj. Respekujte, že nestojí o Váš závazek, který jste si pořídil s jinou a nestojí o chlapa, který podvedl jí.
I přítelkyně trochu chybovala, že něměla více ohleduplnosti pro vaši práci v podnikání. Ono to také není jenom tak. To podnikání s sebou nese více starostí a času, než když si někde odpracujete svých 8 hodin a máte "padla". Tak nedávejte vinu jenom sobě. Nic zase špatného jste v tomto směru neudělal. Ty různé řeči od přítelkyně vás prostě rozviklaly a najednou jste měl blíž k matce svého dítěte. Žena, které by bylo na překážku vaše dítě, které jste měl v době, kdy jste se jěště neznali, tak to asi také není ta správná žena pro vás. Kdyby byla více rozumnější, tak vám spíše pomůže. Jste jenom zamilovaný, proto to tak nevnímáte. Ale když vám po tom všem dá šanci, myslíte, že bude potom vše v pořádku, i když je ve vašich očích vyjímečná?
Milý pane,nejdříce se zkuste vžít do situace co jste udělal.Zkuste se zamyslet jaké by to bylo kdyby to udělala vám ona.Pokud by jste vnímal že by jste jí dokázal opravdu odpustit tak klidně zkuste vybudovat vztah znovu.Jediné co můžete v tom případě dělat tak jí zkusit dokázat že jí milujete.K tomu slova ale nestačí,tam je zapotřebí činů.
Jen chci říct že tuhle situaci jsem kdysi prožil,ale nesnažil jsem se navázat vztah zpět,jen jsem šel životem dál a dal si pořádný pozor.
Jestli máte syna 2, přítelkyni jste měl 1,5 roku. To jste šel ze vztahu, do vztahu. Vy ji podvedete, nevěnujete se jí, přiznáte se k nevěře a pak jí zoufale uháníte, aby vám dala další šanci? Co uděláte jinak? Asi tam bylo něco špatně, sám jste vztah sabotoval, podle mě byste měl být chvíli sám, abyste si ujasnil co vlastně chcete, nebýt s někým jen proto, že nechci být sám.
Co se stalo nezměníte. Berte to co máte, tj. nebere-li přítelkyně syna z prvního vztahu nenutte ji k tomu, konečně je to váš syn ne její, může být jakkoli skvělá vůči synu, stejně bude "nevlastní" (macecha) Čili věnujte se současné přítelkyni když jí máte rád a věnujte se i svému synu, nenutte do toho přítelkyni, nepodsouvejte jí syna, neřešte s ní syna, nerozebírejte s ní syna a to i když někdy budete muset být "spolu" všichni tři, protože někdy se tomu nedá vyhnout. Zrovna tak synovi nepodsouvejte současnou přítelkyni, buďte mu dobrým otcem a jí dobrým partnerem a nechte každému z nich tu svobodu "nepřijmout" toho druhého, prostá tolerance, neutralita postačí, jestli si časem začnou rozumět nechte tak, jestli ne nechte tak.
Budete muset být silnější a na tuto etapu života zapomenout.
Jít dál a časem najít novou partnerku na celý život.
Věnovat se svému synkovi.
Tohle nikdy už fungovat nebude a ani se nedivím. Já osobně, z pozice ženy, bych Vás poslala také k šípku.
Neříkejte já chci, nesypte si popel na hlavu. Prostě celý budoucí vztah a život s partnerkou by byl už poznamenán touto negativní situací /nevěrou/. Ani ten začátek chození s přítelkyní nebyl nic extra.
A nyní budete mít čas na přítelkyni? Podnikání a přidělená péče o syna? Nezapomeňte, že přítelkyně by se o Vašeho synka musela starat, hrát si s ním, jezdit na výlety, trávit prázdniny, svátky atd.. jak s tímhle žít celý život, když nyní je proti malému? Bude tam přemáhání, faleš, a až by se narodil případný další potomek, tak by byly jenom problémy a ten malý, nyní dvouletý, by to moc dobře vycítitl.
Zkonil jste to, buďte silný. Nedávejte to proti vůli přítelkyni dohromady.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.