Nejste přihlášen/a.
Zdravím. K tomu, co již napsali jiní, bych ještě poradila - trochu vděku. Mladí dnes jsou zvyklí na vysoký standard, který berou jako naprostou samozřejmost, a vůbec se nad tím nezamýšlí. Chtějí stále lepší elektroniku, nové a hlavně značkové oblečení, a boty, a doplňky, a šminky ... A proč by to neměli chtít, když to mají i ostatní! A rodiče vydělávají a dávají, rádi dávají, těší je že mohou, ale s přibývajícím věkem to víc a víc unavuje. A přijde den, kdy si všimnou, že jejich potomek má jen nataženou ruku a vůbec si ničeho neváží. Nic za to, žádná pochvala, žádné uznání. A jen dávat, často s výrazem potomka, že to mohlo být lepší, přestane těšit. Začnou si víc všímat chování, jednání a povahových vlastností svého potomka, a ono v 16 letech se toho negativního najde! A na vině je máma, ta dítě špatně vychovala. (Tak to většina tátů vidí). Tak tátu zkus občas obejmout a říct mu, že jsi ráda, že ho máš. A že je fajn, že je takový štramák, že by mu 60 nikdo nehádal. A že víš, co pro tebe s mámou dělají, a že si toho vážíš. Třeba to zabere. Ida
Těch důvodů je celá řada.
A ano, přibývající věk je jenom jeden z nich.
Může se přidružit nespokojenost se svým životem.
Může mít zdravotní problémy fyzického rázu.
Nebo to může být součást nemoci psychického rázu.
Má zaměstnání? Nemá problémy tam, nebojí se o svoji práci?
Nebo si nechal předběžně spočítat starobní důchod a zjistil jeho nízkou výši.
Pokud do práce nechodí, tak má málo peněz, nestačí pro rodinu, chtěl by více pro Vás, dopřát vám s mamkou..
Možná, soudím podle věku tazatelky, je to již jeho druhé manželství. Nedělají mu problém a starosti děti /pokud byly/ z tohoto manželství?
Nedělá špatnou náladu alkohol?
Sedí u televize a stále poslouchá o koronaviru a z toho má deprese?
Má staré rodiče a bojí se o ně.
Má slečno vůbec z Vás radost, učíte se dobře, chováte se k němu jako k hlavě rodiny, muži jsou ješitní, pochválíte ho za něco občas, drobné radosti utužují vztahy atd..? Sportuje, chodí do divadel, kina, jezdí na kole, chodíte si nyní zaplavat , nebo jenom na procházku do lesa, stýká se pravidelně svými vrstevníky, s mamkou jednou za měsíc do restaurace na dobrou večeři ...
Když se ohlédne za svým životem, dokázal něco? Vrátil se nyní ke svým koníčkům z mládí?
V 60 letech je to ještě mladý člověk, co si budeme povídat, nyní je v nejlepších letech ještě něco užít, udělat něco se sebou.
Musí ale chtít, musí se o něco snažit.
Nevím proč, byly to jenom moje návrhy, realita může být jiná.
Byli jste letos spolu někde, nebo teprve pojedete, na dovolenou? Na něco se těšit, naplánovat grilovačku, oslavu narozenin, někoho pozvat, koho dlouho neviděl atd..
Matka bere prášky ,zřejmě ne první den, ale delsi dobu.Co si budem říkat, člověk ,kterému je 30 bude rozhodně klidnější než 60, všeobecně.
Moc vám nepomůžu, ale fakt to bude tím věkem. Já su taky starší kus a v poslední době taky nic moc. Jakoby to všechno stálo za h... a ten blbinec s tím virem to ještě dorazil. At se na mě dnešní modernisté nezlobí, ale otec vás neměl v mladém věku a to je taky zátěž. Kdysi se říkalo, že když má žena pozdě dítě - víte, co je nejhorší? Dítě v pubertě a matka v přechodu. Když se tak dívám kolikrát kolem sebe, mají to tak i muži. Obrňte se trpělivostí a buďte oporou matce a nějak se ji snažte podpořit, protože lepší už to asi nebude.
No , toto tu vyřešit nejde, neznámé příčinu, těch může být doslova milion.Nejcasteji to je ano stárnutí. Chlapi před 60 jsou unavení , přepracování, nespokojení se vším možným.Nejlepsi si toho nevšímát, to je totiž jeho problém.Muj otec byl a je protivný celý život, nemusím ho. Takže toto plně chápu.
Dobrý den. Věk v tom svoji roli hrát určitě může. Já bych Vám poradila spíše se více zaměřit na mámu. Buďte jí oporou, psychicky jí to pomůže. Ono záleží na tom jaké vztahy mezi sebou s otcem máte. Pokud byste občas tátovi s klidem řekla, aby nekřičel a nebyl naštvaný, že to s mámou špatně snášíte a snažila se nezavdávat příčinu, tak by to možná i ocenil, nebo se alespoň nad tím zamyslel, snažil se více kontrolovat atd. Důležitá je komunikace. Jsou rodiny, kde se děti nemusí bát říci slušně svůj názor rodičům a rodiče ho přijmou. Dovedou spolu komunikovat, respektují se vzájemně. A někde to prostě nefunguje.
A to se nenajde jediná chvíle, kde byste si mohli v klidu říct, co Vás trápí? Do hádek s maminkou bych se nepletla. To je jejich svět a máti musí sama hledat řešení. Ale asi bych mu napsala za sebe, jako své tajné přání. Že máš chut utéct...Rozhovor by mohl utnout. Oni i chapi mají svůj přechod neboli andropauzu. A jestli byl choler, tak k stáru bude větší choler. Jestli byl pedant, tak k stáru to bude horší. A to jsi sama jediné dítě?
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.