Nejste přihlášen/a.
Dobrý večer.
Kvůli komplikovaným státnicím jsem si kdysi našel brigádu v místním skladu, která pak přešla v HPP (ale to je zbytečně dlouhý příběh).
Poslední pokus u státnic mě čeká až v lednu, ale já už to tak nějak vzdal. U druhého pokusu mě srazil jeden profesor, ve mě už přes tak nízké sebevědomí něco hrklo a já strašně otupěl. Opět dlouhý příběh.
V tom skladu dělám manuální práci co dokáže dělat každá cvičená opice, za v průměru 17 tisíc čistého, ze kterého mi po zaplacení všeho zbyde tak pět tisíc. Ano, vím že víc ani čekat nemohu.
Ale proč to píšu: Po těch státnicích prožívám všechno až moc. Téměř obden mám náladu, kdy se mi i v práci valí slzy z očí automaticky.. Nerozumím tomu. Skrývám to, aby se mi lidi nesmáli. Poté přijdu domů, kde únavou lehnu a tupě koukám do stropu, bez jakékoliv myšlenky.
Posledních pár měsíců jsem měl týden před výplatou k jídlu jen půl kila řýže a oběd v práci. Minulý měsíc jsem si z hladu půjčil pár tisíc v bance. Ani taková situace jako je hlad mě nehne ke změně práce. Ani to, že mám z té neustálé chůze v práci takovou měkkou bouli přes celé levé chodidlo, které mě ještě strašně po ránu bolí i po rehabilitaci.
Nemám se komu svěřit. Máma nemá ráda "cvoky" a babička vidí jen ty, kteří mají VŠ vzdělání. Přítelkyni v podstatě odháním s tím, že si zaslouží chlapa a ne babu, kterou bezpochyby jsem.
Jediné, co mi aktuálně "pomáhá", jsou staré zásoby alkoholu, které mě alespoň donutily napsat tento příspěvek.
Jednou jsem sebral odvahu a odkoktal jsem prosbu své doktorce, jestli by mi nemohla napsat papír k psychologovi, protože na to nemám peníze. Beztak jsou všichni obsazení na měsíce dopředu, tak bych měl smůlu i tak. Jenže ona to slušně odmítla a já jí nedokázal odporovat. Opravdu už nevím co dál.
Nechci lítost, jen radu, protože jsem zoufalý. Něco se prostě ve mě vyplo, nebo já nevím. Spousta lidí se s ostrými lokty dere přes překážky života, mezitím co já se krčím srabácky v koutě a ještě mi to "vyhovuje". Jím zdravě, v práci mám pohybu habaděj, nemělo by se mi to dít, tak co je se mnou? Však moje existence je pro svět úplně zbytečná.
Stydím se za to, co tu píšu, nerad si tu takhle "vylévám srdíčko", ráno za střízliva to bude ještě horší. Ale já bych se jinak nezeptal. Existuje pro mě prosím jiná možnost, například nějaké "centra", kam bych mohl zajít? Třeba nějaká skupinová. Bydlím v Pardubickém kraji.
Ani to zítra nebudu chtít otevřít, ale dopředu vám děkuji vám za vaše odpovědi.
Clesug.
Zde tento týden podobný dotaz, kde najdete "pomocné"příspěvky: poradte.cz/...
Centrum duševní pomoci Pardubický kraj s pobočkami, kam můžete ihned zajít: http://www.pdz.cz/ Mají k dispozici psychiatry, psychology a pomůžou ihned. Nejsou zde čekací doby.
Mohl jste si podat novou přihlášku na VŠ, kde studujete. Pokud byste se dostal, můžete si nechat uznat všechny předměty několik let zpátky (konkrétně ve směrnici vaší fakulty nebo VŠ) a máte znova všechny pokusy na státnice. Hodně studentů toho využívá, proto existuje možnost uznání předchozího studia.
Do Centra duševní pomoci nepotřebujete žádné doporučení ani žádanku. Stačí tam zajít a oni vás nasměrují na denní stacionáře, okamžitou psychologickou a psychiatrickou pomoc.
Ptejte se po lázních na zdravotní pojištovnu, přes duševní potíže jsou zdarma. Momentálně Jeseník, Karlova Studánka nebo Horní Lipová. Postup - doporučení od psychiatra, razítko od praktického lékaře a zanést do pojištovny. Pak se schvalují. Co vím, lázně na psychiku bývají obvykle kladně schválené. Praktického lékaře změňte a najděte si někoho vyhovujícího. Zkuste se poptat v Centru duševní pomoci, s kým mají dobrou spolupráci. Stačí zajít k novému praktickému lékaři, kde se registrujete, a on si sám vyžádá výpis ze zdravotní dokumentace od "starého"praktika. K původnímu nemusíte už vůbec chodit!
Dobrý den. V první řadě děláte chybu, že odháníte přítelkyni, která Vám chce být oporou. Jednou ty Vaše řeči, že si zaslouží chlapa a ne babu, může vzít vážně a Vy zůstanete sám. Takový přístup nevydrží žádná žena dlouho. Můžete se obrátit na Linku důvěry, tam Vás nasměrují na nějaké vhodné centrum. Ale podle toho co píšete, si nemyslím, že byste potřeboval právě toto. Zkuste si víc věřit a mít se rád. Myslet pozitivně. Vždyt jste zdravý, máte obě ruce, nohy..Vidíte, slyšíte...Můžete si najít lépe placenou práci, nebo k práci brigádu, abyste neživořil. Alkohol je cesta do pekel. Přijměte oporu přítelkyně, může být pro Vás dobrou motivací, abyste změnil přístup k životu. Může Vám nahradit psychologa, který Vás vyslechne a řekne Vám svůj názor.. Vše je ve Vaší hlavě a jen Vy to můžete změnit.. Ale zkuste to změnit nejdříve sám s pomocí přítelkyně. Vemte přítelkyni, udělejte si společný výlet, dlouhou procházku, najděte si třeba nového koníčka, dělejte si společné plány..Potřebujete nakopnout nějakými pozitivními věcmi, abyste mohl začít fungovat jinak. Vím, že je pro Vás problém, zkuste ho brát jako výzvu a zabojovat. Život je moc krátký...
Ale abych poradila i konkrétně na Váš dotaz - můžete se zkusit obrátit i na Linku psychopomoci - každý všední den od 9 do 21 hod. tlf. 224 214 214, 777 783 146, e-mail
jinak se mrkněte na informace na psychoportal.cz/...
Dobrý večer, děkuji vám za vlídná slova. S tím psychologem jsem to spíše myslel orpavdu jako zoufalou poslední šanci. Potřeboval ho můj děda a také kdysi můj spolužák ze střední školy kvůli domácímu násilí. Bylo to na nich vidět a sám vím, že na tom nejsem zdaleka tak špatně, jako bývali oni. Jen jsem asi potřeboval nasměrovat, nafackovat, mít pro změnu taky nějakou oporu, nevím.
Děkuji za odkazy a čísla. Všechno si pročtu a pokusím se jim ozvat.
Změnit obvodního lékaře. Ke kterému budete mít důvěru, před kterým se nebudete stydět, stydět mluvit, který bude chápavý, u kterého se budete cítit volně. Nebudete se ostýchat se mu svěřit.
Věřte, že na takového natrefíte.
A je to potom radost za ním /za ní přijít, bez obav a zvýšeného tlaku.
Optejte se v zaměstnání při svačině, obědě, kdo má jakého obvodního, jak se u něj cítí, jak je spokojen. Potom se zkuste podívat na web a na obrázky toho lékaře, jestli Vám bude sympatický. Pozor, záleží i na sestřičce, aby byla příjemná.
Mě se změna podařila a vím, jaké to je chodit k lékaři a necítit se před ním dobře, ale spíše provinile, že obtěžuji.
Psychologové na pojištovnu fungují i bez doporučení obvoďaka. Určitě na netu najdete. Škoda, že jste tak zdaleka. Vím o výborným v Brně.
Radu asi nemám. Jen si myslím, že když už jste prošel celou vysokou, tak je škoda JEN kvůli státnicím toto vzdělání zahodit. Nepíšete co jste studoval, ale určitě by se našla i práce v oboru.
Svým způsobem vám rozumím, v poslední době mám taky pocit vyhoření. Loni se mi nejvyšší vedení v práci ptalo jestli bych neměla zájem o manažerskou pozici a já samozřejmě hned kývla. Letos se na to konečně dostalo a já odmítla. Momentálně nemám sílu ani elán se přivzdělat a jít výš. Ještě před měsícem jsem uvažovala i o výpovědi, ale vzhledem k tomu, že teď není práce, tak jsem to raději vytěsnila, protože mám celkem slušný peníze a vím, že pokud bych si něco našla tak bych zase začínala od píky a za míň.
Pokud jsem to dobře pochopila, tak asi s přítelkyní nežijete. Asi by vám prospělo jak duševně, tak i po finanční stránce sestěhování.
Asi byste se měl s prominutím "kousnout do prdele" a začít něco dělat, aby nebylo ještě hůř.
Se státnicemi vám držím pěsti at to vyjde.
nějaké "centra", kam bych mohl zajít?
Ano - v první řadě protialkoholická poradna. V každém vašem dotazu vám tohle bylo doporučeno a vy nic, pijete dál a naříkáte, fňukáte..
Dobrý večer. Zde píšu poprvé poté, co mi tuto stránku dohodil Google. Dodnes jsem znal hlavně zpovědnici, která je ale plná trollů. Narazil jsem přes vyhledávání přímo tady na nespočet podobných dotazů, pokud to je to, na co narážíte. Kdybych ty lidi mohl kontaktovat, napíšu jim osobně, ale sami píšou často jako anonymové. Není tu nic, co by bylo pro mě aktuálního, proto jsem si sobecky zde dovolil upustit páru v novém příspěvku. Nezmínil jsem se o svém věku. Školu jsem si chtěl dodělat jako naději na "lepší zítřky" i v neobvyklém věku. Je mi 33 let. A proto ta extra zoufalost.
Nebertě mě zle, ale takové to "nefňukejte a makejte" mi vůbec nic nedá. Prostě to tam není. Pokud pro vás jo, gratuluji vám. Jste lepší a na takový póvl jako já nemusíte ani reagovat. Zkoušel jsem to opakovaně, sám vyloženě nesnáším fňukání, hnusí se mi to, sám to u sebe vidím jako ubohou vlastnost.. Ale přesně před takovými lidmi, jako jste vy, nebo moji kolegové, skrývám to, jak se cítím, abych nebyl neustále zbytečně souzen.
Ale máte pravdu, vlastně jsem si tu chtěl asi jen pobrečet, třeba mi to vůbec nic nedá.
Jako skladnik skoncit v zivote asi nechces. Velmi pozitivni ale je, ze nejakou praci mas a nevalis se jen doma, to by bylo daleko horsi. Vlastne na tom nejsi tak nejhure. Mas praci, mas pracovni navyky, chodis do prace mezi lidi. Mohlo by byt mnohem hure pokud by jsi byl treba pul roku na pracaku. Ber to tak, ze ta tvoje prace ted je takova pauza, kde se na chvili muzes schovat, odpocinout, popremyslet co v zivote dal. Neni to zadna tragedie. Mnohem dulezitejsi je aby jsi si rozmyslel CO chces dal. Chces se pokusit dodelat skolu, nebo lze pracovat v oboru ktery jsi studoval i bez skoly, proste si rozmyslet jakou praci chces delat a za tim si jit. Jsi mlady, nemas rodinu, jsi pri sile. V podstate nic neni nemozne. Muj znamy po prvni vystudovane vysoke skole ten obor zahodil a sel studovat druhou - medicinu a dnes je vybornym lekarem.
Nevim, zda ti pomuze psycholog, mozna ano, spise ne. Co ja bych ti chtel poradit ja - vzchop se a zacni planovat co dal a za tim si jdi at uz je to dodelat skolu, nebo pracovat. Tohle rozhodnuti za tebe nikdo neudela. Chlap potrebuje mit v zivote pocit, ze se svou praci uzivi, ze uzivi svou rodinu, ze to co dela ma smysl. V mych ocich je spokojenejsi sikovny remeslnik o ktereho se lidi perou nez vysokoskolak, ktery nevi co ma delat a to sam vysokou mam.
Mám před státnicemi , jsem na tom psychicky sice trošku lépe ale bojím se taky , nechce se mne učit , obor mne nebaví.Vim ,co prožívás, asi bych napsala, neměli jsme tam lézt! Ale co uz, no, je třeba bojovat! Jsem starší než ty, o dost, takže jsem na tom hůře než ty, to by ti mohlo pomoci! Jestli chceš napiš SZ, budem se vzájemně podporovat, a bude to !
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.