Nejste přihlášen/a.
Hlavně na ni netlačte a nevyčítejte jí to, mohou za to hormony, ne žena. Ztratila by k Vám důvěru, a touhu už navždy. Z tohohle dělají muži vždycky problém a žena se může zbláznit, protože sama neví, proč necítí vášeň. A dorážející muž je něco nesnesitelného.
Samozřejmě mluvím z pozice ženy. Muž je ovládaný testosteronem a ten mu říká, že na sex má právo, že půl roku je už snad dost, že snad pomáhá doma dostatečně atd. atd. Ale neřekne mu, co cítí žena. Tak se ti dva úplně minou.
Věřte mi, nemůže za to a je možná stejně neštastná jako Vy. Ale poslední, co by chtěla, je nechat se přemlouvat např. psychologem (mužem), že přece to snad aspoň jednou za týden zvládne nebo něco podobného. Cesta do pekel.
Poradím snad - zkuste se dotýkat, ale bez jasného cíle. Jen něha a přijetí, pochopení. To jsem velmi postrádala, manželovo objetí bez nátlaku, protože jakmile jsem se k němu přiblížila, vzal to okamžitě jako výzvu a já jsem se neměla jak vykroutit. Necítila jsem nic než odpor. Nakonec jsem se vyhýbala i tomu, abychom se potkali v úzké předsíni. Myslím si, že kdyby mě občas jen objal nebo pohladil a nevyžadoval okamžitě jen sex, bylo by všechno jinak.
A tohle platí i bez toho, aniž by žena musela porodit dítě. Prostě nenasytný chlap dokáže v ženě vzbudit odpor i k tomu, co měla dříve ráda. Vím o čem mluvím. Když jsme spolu chodili, neměli jsme tolik příležitosti k milování a měla jsem to ráda. Pak jsme se vzali a nastalo peklo. Prostě můj novomanžel to chtěl každý den a byl neodbytný, až násilný. Nejenom že to skončilo rozvodem, ale zhnusil mi to na celý život a jelikož jsem nikdy nebyla frigidní a sex jsem potřebovala, tak jsem se naučila žít tak, že jsem k tomu žádného člověka nepotřebovala. Stala jsem se sexuálně naprosto nezávislou a také už jsem se nikdy nevdala a nikdy už jsem nežila v jedné domácnosti s mužem.
Je to už hodně, hodně dávno, když já jsem byla v takové situaci. Po porodu, sexu jsem se děsila.Vzpomínám, jak jsem byla ráda, že muž není doma. Fakt se mi to protivilo. Z temperamentní milenky se stala matka. Vadilo mi všechno dokonce i letmé pohlazení, protože jsem se bála toho, že přestane být letmé, ale cílené. Uvědomuji si, že už nevím, jak dlouho ten odpor trval. Cca rok? Tak nějak. Ale musím vám říci, že to bylo strašné. Pro mě a i pro muže.
Zdravím. Zkuste převzít občas péči o děcko sám, dopřejte ženě, aby měla čas sama pro sebe. Na oddych, relax, třeba i pokec s kamarádkama. Když bude odpočinutá a občas změní prostředí, třeba se jí vrátí chut i na sexuální radovánky.
My Vaši ženu neznáme, takže nemůžeme posoudit co za vaším problémem je. Jen vy dva víte jak váš vztah funguje celkově. Jestli je Vaše žena po zdravotní stránce v pořádku, třeba jí jako muž již nepřitahujete. To je problém který by měla řešit především Vaše žena, pokud ji na vašem vztahu záleží. Komunikujte spolu otevřeně o tomto problému. Třeba toto ona jako problém nevnímá, narozdíl od Vás. A to by bylo pro Vás špatné.
Dejte tomu čas, u každé ženy je to trochu jinak, než se hormony po porodu srovnají. Půl roku zas není tak dlouho, nic jí nevyčítejte, netlačte na pilu, nenutte ji a nelámejte nic přes koleno... Tohle chlapi většinou nepochopí, protože nikdy nerodili.
Ale nezdá se mi úplně v pořádku, že spíte 4 hodiny, když chodíte do práce. Možná tak o víkendu, že vstanete v noci k miminku, ale v týdnu byste se měl vyspat a přenechat péči ženě, nebo se položíte oba.
...pokud je muž dlouhodobě sexuálně odmítán a frustrován, povede to jen k prohloubení jeho frustrace... ano, máte pravdu. Ale co s tím má ta žena dělat? I když manžela miluje, necítí prostě sexuální touhu. Má tři možnosti: 1. lapidárně bych to nazvala "ruční práce", 2. odmítnout nechtěné a 3. podvolit se, tedy stát se pouhým objektem s příslušným otvorem. Což povede k prohloubení její frustrace. Je hrozné, že tato situace je dávána za vinu ženě, i když nezanedbatelný podíl mají oba. Ale žena je po narození dítěte v podřízeném postavení už z principu - uvázaná k dítěti ztratí vlastní vůli, vlastní čas. A tam se velmi snadno vybíjí mužova frustrace.
Pokud muže opravdu miluje a nemá zdravotní problémy, měla by se snažit, aby se vše vrátilo do normálu. Mezitím může potěšit manžela i jinak, bez samotného styku. A jednou za čas se "přemoct", i když jí to nic nedělá, může být spokojená, že potěšila svého milujícího muže!
Pepane, hodně mi to připomíná už dávno mrtvou tetu, která se svěřila mé mamince, jak to u nich v sexu fungovalao. Kdykoliv, strýc zavelel: "Běž". teta musela všeho nechat a jít do ložnice a "podržet". Tak jste to myslel? Ona ho milovala a vyřešila to takto.
To jste si buď blbě vyložila nebo záměrně zcela překroutila to, co jsem napsal. Nezmiňoval jsem se o tom, aby mu byla kdykoliv a kdekoliv "po vůli". Jen aby se mu to snažila vynahradit jinak. Pokud nechce, aby se jí on dotýkal, tak aspoň ona může hladit či jinak potěšit muže. A aktivně hledat možnosti, aby se jí opět vše začalo s mužem líbit. Nebo i to se jí příčí? Ještě bych zakázal sledovat americké seriály typu: "Jestli mně miluje, tak vydrží klidně i 10 let bez sexu a když ne, tak je sobec..."
Před časem zde byl jeden rádce, který psal o tom že čekal několik let, než měl sex s manželkou. Tak to jsou šílené extrémy a nikdo pro běžný život takovou pitomost ani neřekne nahlas. Příroda nás takto vybavila a pokud manželka nechce a manžel se nechce rozvádět, je lépe si najít milenku a je po problémech. manželka bude jen odtažitější a k čemu je takový zpackaný život? Tak dlouho na světě nejme, abychom řešili pořád nějaké neřešitelné problémy. Jednou za čas si odskočí a život jde dál. Potlačované odmítání nevede a nikdy nevedlo k ničemi dobrému. Nakonec stejně zjistí, že si ten krátký život frigidní manželkou pěkně zpackal. A není to jen odmítaný sex. Co tazatel nenapsal je možná ještě horší !
Podle mne ji to přestalo jednoduše bavit. Asi to už opravdu tak často nepotřebuje. Ženy jsou v sexu opravdu jiné, než muži. Ta historka s tím znásilněním, je podle mne vymyšlená, nebo převzatá. Tohle vykládala i jedna naše herečka, K. Fialová. Ale mohla se to dočíst i na internetu. Většinou se na tohle totiž ženy, kterým se jednoduše nechce, na tohle vymlouvají. Pravda to být může, ale moc tomu neveřím. To by s tím nevyrukovala až po pěti letech manželství, to byste museli mít problém už zpočátku a kdyby to pravda byla, nebylo by možné, že by si na to vzpomněla až po dětech. Podle mne neví, jak by Vám odůvodnila tu nechut, tak Vám řekla tohle. To je totiž už taková klasická výmluva. Ale určitě na ni nenaléhejte, tím to ještě zhoršíte, protože se nakonec bude bát večera a už se bude podvědomě připravovat na to, jakým způsobem by "tomu" unikla, aniž by došlo k nějaké nevrlosti z Vaší strany. To ji určitě také hodně mrzí, ale i přesto to zatím nedokáže nijak ovlivnit. Ta nechut je zřejmě silnější. V tomhle se strašně těžko radí a pochybuji, že by tohle vyřešil někdo "zvenčí". To je tak intimní a individuální problém, že budete holt muset čekat, jak se to bude samo vyvíjet. Snad by bylo nejlepší si s ní o tom vážně popovídat, ale v klidu a vysvětlit jí, jak moc Vám to chybí, ale netlačit na ni a nevyhrožovat. A nechtějte, aby Vám ihned vyhověla, nebo nějak odpovídala. Nechte ji, aby si to sama promyslela. Nebojte se, určitě to udělá, protože jí to, že se jí do sexu nechce, trápí možná víc, než si Vy myslíte.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.