Nemám výčitky svědomí

Dobrý den, jste postižena nedostatkem vrozené inteligence - snad jsem to napsal dostatečně jemně. Zdravím!

Ne, z Vaší strany se o lásce nedá mluvit. Spíš jste lhostejná k následkům svého chování i k manželovi. Jinak byste si manžela vážila, respektovala ho a svým chováním byste ho neponižovala. Otázka je, jak dlouho Vám toto Vaše chování bude manžel tolerovat a jak dlouho to vydrží snášet. Ne nadarmo se říká - nedělej druhému to, co nechceš aby on dělal Tobě. Uklouznout může každý, ale měl by se ze svých chyb poučit a neopakovat je. Což se u Vás neděje. Ale jak se říká - všeho do času...Zamyslete se nad sebou!

Žijete ve společnosti lidí, měla byste tedy dodržovat určité normy chování. A Vy si děláte, co chcete. Může za to asi, že jste prostě málo chytrá, nemohu to napsat obráceně. A vidíte, právě jsme u toho. Taky si nemohu dovolit říct na plná ústa, co si o Vašem chování myslím a musím dodržovat určitý takt. A Vám to chybí.

Už malé děti se učí zkušenostmi. Sáhne na žehličku, spálí se a víckrát to neudělá. Vy se pálíte pravidelně, poučení z toho nemáte žádné a dál děláte hlouposti. Opravdu nejste rozumný člověk, chybí Vám vrozená inteligence. Jste jako můra, která si pálí křídla o lampu a stejně na ni znovu a znovu nalétává. Nedokážete uvažovat, jak se chovat a proč.

O lásce k Vašemu muži se nedá mluvit. Pokud o vašich spádech ví, divím, se, že se s Vámi dosud nerozešel. Protože mu děláte zřejmě bolest, trápení a ostudu.

Každý rozumný člověk si dokáže představit následky špatného chování. Co se může stát, když...a snaží se toho vyvarovat. Vy ne. Myslím, že nejrozumnější by byla Vaše hospitalizace v nějaké psychiatrické léčebně. Jaga.

To není má láska dost silná?

Kdyby byla Vaše láska silná, tak byste nedělala nic, co by se mu nelíbilo, i přesto, že Vám by zase bylo proti srsti to nedělat.

Kapku sociopat se snahou ublížit? Tak nějak.

@sarlota - ale touha dělat, co chci mě vždy překoná...
Vždyt si dělejte co chcete - ale pak se nesmíte divit, až vás následky vašeho chování dostihnou.

proč to dělám? -- protože můžu (si to můžu dovolit)

At je to jen nějaká drobnost nebo rovnou ta nevěra, musí na to mít člověk žaludek. Když na to má žaludek, nemá ty výčitky svědomí a klidně to udělá zas a znovu. Když na to nemá žaludek, buď to neudělá vůbec nebo se dřív či později dostaví ty výčitky. Takže to už prostě v tom člověku je. Buď je to dané genetikou nebo vtisknuté výchovou.

Podle mě to ale není nic, na čem by se nedalo pracovat, jen je otázka, jak moc to člověk chce změnit, jak mu na tom druhém moc záleží, aby mu to za to stálo se změnit.

Hezký den

Je to jednoduché, co zasejete to také sklidíte, jako každý, dříve nebo později tak si to takto vždy řekněte, zda-li vám stojí za jisté následky dělat jisté věci...