Nejste přihlášen/a.
Pokud vyvařuju roušky a mám tam poklici,tak i přes tuto poklici uniká nějaká pára. Není tato pára také nebezpečná pro nějakou nákazu?
Nebo se v páře již nenachází žádné bakterie ani viry?
Zase dělají z lidí blbce -nejdůležitější je tu roušku přežehlit - i několikrát. Navíc já si myslím, že s těmi rouškami se to přehání, mezi lidmi - jasně. Ale když potkáte v lese 3 km od lidí někoho s rouškou - co si o tom myslet.
Roušku vyprat,nejlépe" mýdlem s jelenem" Klasické jádrové mýdlo.Je silně alkalické a to bohatě stačí zlikvidovat většinu mikroorganizmů.Nehledě na náš virus.Po vyprání,a vyždímání pro jistotu přežehlíme žehličkou na 80.
Zdravím. Věřím výzkumným týmům, které již několik měsíců bojují s "koroňákem". A ty tvrdí: 1) Roušky vyvařit 5 minut (to je jistota zničení) na plotně v hrnci + trochu pracího přípravku, nebo totéž nad 60°C po dobu 30 minut. Asi stačí vzít si dřevěnou vařečku a přidržet těch pár minut roušky u dna. 2) Stoupající pára je tak horká, že koroňáka taky zahubí. 3) Na površích koroňák ulpívá, ale protože jeho tvar je kulový s tykadýlky s "háčkem", drží se povrchu tak dobře, že běžným pohybem se nesetřese, zůstane, a po nějaké době chcípne. (Někde psali i to, jak dlouho žije na jakém povrchu, to si přesně nepamatuju). Je ale potřeba, když ho s povrchu (třeba oděvu či povrchu roušky) rukou setřu, nenanést si ho na ústa, sliznici nosu či očí . 4) Koroňák na potravinách není "tak" nebezpečný, když ho sníme a spláchne se do žaludku => tam ho žaludeční kyseliny spolehlivě zhubí. 5) Nebezpečný je, pokud se dostane do dýchacích cest => dělat všechno pro to, aby se tam nedostal, hlavně si stále mýt ruce, rukama si ho na sliznice naneseme nejsnáze.
Pokud by někdo tu dezifekci chtěl "vyladit" do dokonalosti, tak by měl prázdný hrnec s pokličkou připraven doma u vchodových dveří. Okamžitě po příchodu domů by roušku sundal a dal na dno toho vetšího hrnce a zatížil menším hrncem (popř. plotýnkou ze sporáku), aby zamezil manipulaci s rouškou v prostoru bytu. Do hrnce by opatrně nalil vodu z druhého hrnce a přenesl je sporáku atd. Popř. by dal roušku do ešusu a atd.
Ale taková manipulace už je skoro podobná, jako manipulace se vzorky ve výzkumných laboratořích popř. v nemocničním prostředí, kde je riziko nákazy opravdu velmi velké, ale nelze absolutně nic podcenit. Obzvláště v případě např. výzkumu virů jako jsou viry eboly. Přece jen, "koncentrace" virových částic ve vzduchu je v nemocnicích násobně větší.
Otázka taky je, že pokud je někdo nakažen, tak když roušku vyvaří, tak stejně má už virové částice v těle a vydýchává je.
A pokud nakažen není, tak dezinfekce roušky by nestačila, když může mít virové částice např. na botách. Protože virové částice mohou "padat" na zem a podrážky bot jsou v násobném kontaktu s kontaminovanými "plochami". Proto je velmi důležité, dezinfikovat obuv.
V časopise téma jsem četl rozhovor s prof. Boštíkovou z Univerzity obrany v Hradci Králové. Řekla, že je prokázáno, že částice toho koronaviru jsou spolehlivě zničeny po několika minutách při teplotě alespoň 60 stupňů.
Pro větší jistotunení problém to udělat takto - roušky ve větším hrnci něčím zatížit tak, aby roušky neplavaly na hladině vody v hrnci - třeba zatížit nějakým plechovým hrnkem. Tedy dát roušky na dno většího hrnce, nalít do menšího hrnku(nebo hrnce) vodu a ten položit na dno toho většího hrnce, na ty roušky a pak dolít vodu a dát pokličku.
Samozřejmě může být i varianta, dát roušky do ešusu a uzavřít víkem a ešus vložit do většího hrnce naplněného vodou a zakrytého poklicí.
Jenže, vzhledem k tomu, že venku chodíme bez brýlí, např. ke stánku si něco koupit, tak stejně není 100% jistota, že nějaké částice viru nejsou ve vzduchu atd.
Rozumím tomu, že o tom viru není dostatek informací, tak je lepší být raději hodně opatrný, než riziko podceňovat. Ale věřím tomu, že i 60 stupňů je dostatečná teplota.
Spíše bych měl obavu např. z nevydensifikované obuvy a případně z částic viru na oblečení např. na bundě. Při manipulaci s oblečením člověk může do vzduchu "vytřepat" určité množství částic.
Těžko spekulovat o tom, jak dlouhou dobu a proč částice viru zůstávají infekční na hladkých površích a na pórovitých površích (jako je např. látka oděvu).
Každpádně, je výrazný rozdíl mezi prostředím, kde jsou léčeni pacienti nebo kde je někdo nakažený v karanténě (protože tam je násobná "koncentrace" virů a neustále vznikají nové) a mezi prostředím, kde někdo nakažený procházel a kde virové částice postupně přestávají být infekční. Příkladem může být např. "ošahaná" konzerva. Někdo si např. upraví botu a pak šáhne na konzervu a na povrchu té konzervy je něajké množství virových částic. Jestliže někdo nalupuje s nasazenou igelitovou rukavicí a např. konzervy dá zvlášt do nějaké uzavíratelné tašky, tak stačí tašku nechat třeba dva dny ležet ve spíži a virové částice přestanou být infekční.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.