Nejste přihlášen/a.
Já to znám tenhle láskybol. Já bych zkusila jedno, co ověří, zda by Tě ještě chtěl. Vymaž ho ze sítí a necht nekouká, nelajkuje. A uvidíš, zda mu budeš chybět nebo ne. Je taky otázka, co bylo důvodem vašeho rozchodu. Zda nějaká blbost a nyní vaše ega nedovolí nějaký ústupek a nebo něco dost zásadního, s čím se nedá nic dělat a tedy se budeš muset smířit s rozpadem vztahu. Čas skutečně všecky bolesti a ostny ohladí.
To prostě tak chodí, že se lidé scházejí a rozcházejí. Stačí, když jeden má pocit, že to není ono, že tenhle vztah nechce navěky. Snad každý si tyhle neštastné lásky vybrečel do polštáře. A jen čas to vyléčil. A kolikrát si pak člověk uvědomil, že by to fakt nebylo ono. Tak se člověk učí poznávat i sám sebe, učí se přizpůsobovat a stanovit si v tom své hranice. Ono se to bere jinak, když Vám je šestnáct a jinak, když je Vám přes třicet. Někdy ten druhý utíká před přílišnou láskou toho druhého. Nesnese, když na něm partner bezmezně visí. Přemýšlejte o sobě.
Předpokládám, že jste ta, která měla toho spícího přítele.
Už v předchozích příspěvcích jsem vám poradila, at jdete k psychiatrovi, protože vaše chování je prostě obsese. Jste tím prostě posedlá a neumíte myslet na nic jiného.
V obou případech vám radím posunout se v životě dál (např. změna zálib, bydliště...) Zaměstnat si hlavně mysl. Parafrázuji přísloví: Slepený hrnec prostě nedrží (nepamatuji si ho přesně), to samé platí o vztazích.
Chlapů je na světě hafo, tak nač se upínat na jednoho vola a jeho sliby -> to mě už rozesmívá. Pro jedno kvítí slunce nesvítí.
Správně, jak píše "houbes", zeptejte se ho. Cítíte-li že je to na "déle", si vše vyříkat a ujasnit a zjistit zda ano, nebo ne, tak mu navrhněte schůzku s tím, že s ním potřebujete neodkladně mluvit a tam nejen mluvte ale i dobře poslouchejte, protože vy potřebujete vědět i to případné NE, bez něj totiž nemůžete záležitost řádně ukončit, budete na to muset stále myslet a tím se do toho víc a víc zaplétat.
Píšeš, že si přeješ, aby ti odpustil. Ty jsi mu něco provedla? Ono to bolí, ale věř, že to není na pořád, jen ti ještě nějaký čas bude smutno. Za čas se to zlepší a přijdou ti do života nové události, nakonec zapomeneš.
Šance může být, třeba i po delší době nebo i po dlouhé době. Třeba to nemá ujasněný, nebo je "v tom" ještě nějaká jiná. Ale těžko dávat někomu (větší) naději, obzvláště takto přes net. Každopádně, zatím (následující měsíce) by pro Vás nebylo dobré, začínat nějaký další vztah. Někdy to bívá tak, že někdo chce citovou "ránu" jakoby "zalepit" jiným vztahem, ale akorát je pak neštastnej další člověk.
Dobrý den. Vy se nedokážete smířit s tím, že on bez Vás žije dál. Dokud v sobě neuzavřete minulost, bude Vás to bolet stále. Rozchody k životu patří, chce to čas, aby se s nimi člověk vyrovnal. Někomu to trvá chvíli, někomu déle. Nepomůže Vám sebelítost, otevřete se novým možnostem a uzavřete tuto kapitolu svého života. Přijměte fakt, že on se nevrátí. Je to těžké, ale člověk holt nemůže vždycky mít to co by chtěl. Život je krátký, nečekejte na něho. Žijte a užívejte si života.
Bohužel za chyby se platí.On se trápil možná více jak teď vy. On si k vám už neumí najít cestu, tak ho musíte nechat jít. Proto vám řekl, že chce být sám.I kdyby jste se dali zase dohromady, pořád by tam mezi vámi byla ta jistá překážka a skrytá, přikrytá nedůvěra nebo předešlé zklamání. Možná to byl člověk dobrých kvalit a takového se o to více dotkne zklamání z někoho, komu důvěřoval.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.