Nejste přihlášen/a.
Dobrý den,
měla jsem vztah, v kterém jsem si pořád nebyla nějak jistá. Měla jsem pocit, že se k sobě s přítelem nehodíme, že o mě vůbec nebojuje a neprojevuje mi tu lásku, kterou bych tolik potřebovala.. A všechny tyhle pocity mi každý den strašně ničily. Já jsem to potom už nějak neunesla a nechala jsem ho odejít.
V tom okamžiku, kdy se zavřeli dveře, bylo to jako blesk z čistého nebe, jako kdyby do mě někdo pustil 1000 voltů.
Nemohu bez něj žít, najednou vidím, jak jsem se kolikrát špatně chovala, i když jsem k tomu neměla žádný důvod. On už se ke mě vrátit nechce, a já s tím nedokážu žít. Každý den si opakuju otázku, proč?
Proč jsem měla takové pocity, když teď mám pocit, že to byl ten nejlepší člověk, jakého jsem vůbec mohla mít. Bojím se, že už s tím dál nebudu moc žít. Bojím se, že se s tím nikdy nesrovnám. Strašně mi chybí.
Už je to 3 měsíce a já stále žiju podvědomě s ním a nemohu tomu uvěřit. Nemohu na něj zapomenout, vypustit to.
Najednou mám pocit, že on byl můj životní partner, a tak se ptám?
Proč si s námi život tolik zahrává? Proč nám namlouvá něco, co tak není? Proč nás chce tolik srazit k zemi?
Nezvládnu to bez něho..........
Hodně holek chce být princeznou, ale moc pro to nedělají. Dost jim není dost a chtějí něco o kousek jiného a to ostatní pro ně není nic. Nemusí to být na vás, jen mě to napadlo, co vídávám.
Na druhou stranu to může být i slabý odvar stockholmského syndromu a obvyklé idealizované vzpomínky. To negativní jste zapomněla a vzpomínáte jen na to hezké a najednou to nedává smysl... druhá možnost.
Jediná zdravá možnost je jít dál a poučit se z toho.
ale ne. Život si s námi nezahrává, nic nám nenamlouvá a k zemi nás srazit nechce a ani nemůže. To jen lidi obvykle zpackají co se zpackat dá a pak si stěžují na těžký život.
Znáte pohádku o zlaté rybce? Kdyby se váš ex vrátil, tak velmi rychle zajedete do starých známých kolejí a začnete být nespokojená zas.
Dobrý den. Někdy si člověk spoustu věcí uvědomí právě ve chvíli, když toho druhého ztratí. Chce to čas, srovnáte se s tím. Nezbyde Vám nic jiného, než si žít svůj život bez něho. Otevřete se novým možnostem a neutápějte se v sebelítosti a vzpomínkách. Choďte mezi lidi, možná za Vaše pocity může i samota. A hlavně zapracujte na své psychice a sebevědomí, abyste se uměla lépe vyrovnávat i s rozchody, které k životu také patří a zažili jsme je všichni. Zvládnete to, ale musíte sama chtít a udělat tlustou čáru za tím, co skončilo. Aby mohlo něco nového začít..
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.