Nejste přihlášen/a.
Dobrý den. Udělejte to, cítíte. To, že Vás otec bral jen jako svůj "úlet" neznamená, že se musíte chovat podle toho také Vy. Tenkrát to byla jeho volba, nyní je to na Vás. Vy jste si osud nemanželského děcka nevybrala. Proč byste neměla chtít poznat svého bratra o kterém víte, že existuje? On o Vás neví, je jistě dospělý a svéprávný. Tak už to bude pak jeho volba, zda bude chtít poznat i on Vás. Názory na tuto situaci mohou být různé, ale Vy se zařiďte podle sebe. Nemůžete za to, že Vás otec zapřel a nepřiznal se k Vám před svojí rodinou.
Co od toho očekáváte? S otevřenou náručí vás asi nepřijmou - a skutečně tak silně toužíte po tom, aby se "konečně dozvěděli pravdu" i za cenu, že (možná) několika lidem šlápnete do života?
Já bych se o to nesnažila. Ale neznám Vaše pohnutky a nevím co Vás k tomu vede. Jestli je to osamělost a touha po rodině, kterou jste asi neznala. Ale nezapomeňte na to, že oni to nemusí vůbec vnímat stejně. Ta rodina Vás vůbec nemusí přijmout. Neznají Vás a mohou Vás vnímat jako vetřelce. Na to všechno se musíte psychicky připravit. Bratr je jenom z otcovy strany, nevyrůstali jste spolu, nemá k Vám žádné citové vazby. Pozor na to. Můžou Vás teoreticky "přijmout" jako příslušníka rodiny, ale ne citově. Já bych se raději znova pokusila navázat styk s otcem. Ten je Vám totiž nejblíže a může se pokusit Vás uvést do své rodiny. Jeho syn za nic nemůže a může být nepříjemně zaskočený.
Je to věc Vašeho srdce! Chcete bratra opravdu poznat? Neberte na otce zřetel, on na Vás kašle, nejste pro něj vůbec nic! Proč byste ho měla chránit? Nebo napište Musilovi do TV Barandov, najdou je, spojí vás všechny a uděláte si jasno. Držím Vám palce k dobrému rozhodnutí, spokojenosti i případné radosti. Ale může z toho být i zklamání, dopředu nevíte nic.
Já bych do toho šla. Mně by zvědavost nedala. Zeptala bych se zprávou na mobilu, jestli se chce setkat někde u kafe. Předeslala bych, že zatím bez vědomí otce a jiných jeho rodinných příslušníků. Podotkla bych, že si nic nechci nárokovat, jen mi jde o to poznat bráchu. Až pak se uvidí, zda setkání bude jen to jedno, nebo se budete občas vídat.
My jsme jako rodina díky sestavování rodokmenu nedávno taky zjistili, že máme ještě jednu tetičku. Je na facebooku , ona zatím nic neví, že se ji chystáme oslovit. A já se těším, je tam ta podoba!
Píšete, že Vás popohání touha poznat? Komunikace s otcem byla před 17 lety. Vůbec bych se nesnažila dělat v rodinách dusno event. rozvraty. Nečekejte, že by Vás přivítali s fanfárou. Ani ten bratr nemusí mít zájem . Navíc, jak píšete, bratr o 15 let starší může být nedůvěřivý, když se naráz zjevíte. Určitě máte kolem sebe nějaké kamarády, kolegy k popovídání. Takový opožděný zájem o věc starou bych vůbec neoživovala. Nechala bych stav dosavadní.
Všechny reality show v TV podobného stylu jsou trapné, nebo ctižádost osob apod. Je forma facebooku, kde je možné např. navázat nezávislý kontakt apod.
Už jste asi všichni v letech.
Dospělí lidé, kteří by měli všechno zvládnout.
Nikdo ale neví, jak se kdo zachová.
Jestli Vás přijmou s otevřenou náručí, jestli si sednete, anebo nebudou nijak nadšení.
Otec je zdráv? Co když je nemocen a tímto konáním se mu přitíží? Když nevyzvedával doporučené dopisy, jaký důvod byl na dopisech? Nezemřel náhodou? Jako Vás mohou přivítat, tak Vás mohou odsoudit, že se zajímáte o nějaký majetek. Nebo o Vás možná už vědí, anebo, jak se občas objeví, alespoň něco tuší.
Máte sourozence? Pokud ne, tak bych se Vám nedivila, že se chcete setkat a navázat sourozenecké vztahy, třeba si řeknete, že takový bratr mě celou dobu chyběl.
---------------------
Jak jste získala telefonní číslo? Nechcete se s někým setkat bez prozrazení identity?
Vzpomeňte na Poštu pro tebe. Takových příběhů tam bylo plno a některé dopadly dobře, a některé špatně.
Těžko nyní předvídat, jestli uděláte dobře, nebo naopak.
-----------------------
Teď jsem přečetla o Vaší ztrátě bratra a tento druhý neznámý je jedináček. Asi bych se k němu přihlásila. někdy je lepší udělat takový krok, než si později na smrtelné posteli vyčítat, že jste nenašla odvahu. vždyt se už potom nemusíte již nikdy vidět, když o to nebudou stát.
Pokud by Váš otec zemřel, tak byste byla nutně informovaná notářem. Píšete, že Vás jako svou dceru přiznal. Jste neopominutelný dědic, i když Vás nevychovával.
Každopádně, pokud se rozhodnete pro kontaktování, Vám držím palce, at vše dobře dopadne. Já bych do toho šla, abyste o sobě alespoň věděli.
Podívejte se na sestry od Karla Gotta. Také jeden otec a myslím, že jsou holky rády, že o sobě vědí a jednou za čas se setkají a popovídají.
Příbuzných není nikdy dost. Však můžete si popovídat, třeba i s nějakou sestřenicí, bratrancem.
Není nic špatného vědět něco o svých kořenech, vidět třeba pár fotek, kdy byl otec mladý.
--------------------------------
Kupodivu, třeba já, mám velmi dobré vztahy /prožili jsme spolu prázdniny u babičky/ s bratrancem, jeho ženou a jejich dětmi, než se svojím bratrem.
Pokud není co dědit, notář nikoho nezve, pouze toho, kdo vypravil pohřeb. Takže tazatelka se ani nemusí dozvědět o úmrtí svého otce.
No otec má ve svých dokladech všechny své přiznané děti zanesené. Takže notář to má černé na bílém, kolik měl Váš otec dětí. S tím nemá co dělat ten fakt, že se s Vámi jeho rodina nestýkala. Pokud Vás oficielně přiznal, budete v závěti automaticky. Ale když nebude co dědit, tak Vás notář ani neobešle a vše bude vyřizovat s tím, kdo platil jeho pohřeb, protože tam bude určitě zanesený zbytek důchodu, bankovní účet a tak podobně, které musí pozůstalý po smrti svého partnera vyřídit.
Prosím, v jakých dokladech? Nevím, že tohle existuje. Vždyt ani do OP se již nezapisuje manžel/ka nebo děti.
No otec má ve svých dokladech všechny své přiznané děti zanesené.
Třeba otec nebyl uveden do rodného listu, alimenty neplatil. Takových případů je víc, že žena neuvedla jméno otce.
Já jsem z rozvedeného manželství. Můj otec se znova oženil, když mi byly asi 4 roky a měl ještě syny. Vídávala jsem ho jako malá, asi tak do mých deseti let, pak se svazky prostě nějak zpřetrhali a už jsem ho nikdy neviděla. Žila jsem pak hodně let v cizině a najednou mi přišel dopis od notáře z Československa, že můj otec zemřel a že jsem jako jeho potomek také uvedená v dědickém řízení, ke kterému jsem se měla snad dostavit. Už je to strašně dávno a bylo to ještě za komunistů. Já jsem se tenkrát svého dědictví zřekla ve prospěch svých nevlastních bratrů. A dodnes moc dobře nevím, jak mne ten notář našel. Ale našel. Takže z toho usuzuji, že pokud otec tazatelku přiznal, tak o tom je někde zápis.
id si to přečla a je ji to jasné dávno. Vy nevíte jak vás notář vypátral, jak píšete. Já vím. Dříve byly občanky knížkové, kde na straně xxx se zapisovaly děti, na jiné straně se dávala razítka ze zaměstnání a podobně. Takže vás, starší generaci, nebyl problém oslovit dle OP zemřelého.
Jenže v dnešní době jsou jiné OP, údaje se do nich automaticky nezapisují (jen na požádání), málokterý notář pátrá v matrice a je jen na osobě, která vyřizuje pohřeb, zda nahlásí všechny děti. O některých ani vědět nemusí. Pokud se jen zmíní, že např. otec měl někde nemanželské dítě, nezná jeho totožnost a adresu, pak teprve notář pátrá v matrice a ne vždy úspěšně.
Dobře, to chápu. Ale v tom případě by se mohla přihlásit i sama tazatelka. Píše, že se jí dopisy vracely s tím, že adresát zemřel. A ona ví, že to byl její otec a může to zřejmě prokázat. Myslím si, že i v dnešní době se nějaké zákony dodržovat musí.
Ach jo. Asi čtete něco jiného než tazatelka píše. Nevím kam by se sama měla přihlásit. Sděluje nám, že
Zda otec žije či ne samozřejmě netuším, ale vloni se doporučený dopis NEvrátil s důvodem, že by adresát zemřel.
Není o čem se dohadovat, jen jsem uvedla na pravou míru nepravdy ve vašich odpovědích. A jen proto, abychom nepletli tazatelku a náhodné kolemdoucí.
Otázka tazatelky: "Suzymon: a jak by se o mě ten notář dozvěděl, když z rodiny o mě nikdo neví? Existuje snad nějaký registr?"
Na toto přesně jsem také odpovídala a tím způsobem že pokud by její otec zemřel, tak...
Existuje rodný list. A ten musí mít každý. V něm jsou uvedení rodiče. Dále se může obrátit na matriční úřad, což by měl udělat i notář v případě úmrtí někoho z rodičů, aby zjistil kolik má zemřelý potomků, pokud by se jednalo o dědictví. A může se tam s otázkou obrátit i tazatelka. Nikoho tady nematu. Tak buďte v klidu a nesnažte se z toho dělat bůhvíjakou vědu. Moje odpověď určitě nikomu nezpůsobila žádnou životu nebezpečnou škodu. Dál k tomu nemám co dodat.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.