Nejste přihlášen/a.

Přihlásit se do poradny

 

Současná situace u mě

Od: spiritofthespeed® odpovědí: 5 změna:

Ahoj všem. Nedělám to často, obvykle píšu do diskuzí ohledně aut či jiných věcí ale musím se svěřit s tím, co mě teď nedá spát. Od dubna do července jsem pracoval na nejmenovaném městském úřadě v nejmenovaném městě. Práce to nebyla špatná, bylo tam dost administrativy sice ale ochotní kolegové,zprvu pohodový kolektiv. Práce snů, dalo by se říci, kterou jsem získal v sedmadvaceti letech (v 25ti jsem dokončil studium na VOŠ). Byt jsem ze svého vystudovaného oboru trochu vyšel (Správa ochrana životního prostředí), protože ne vše mě tam bavilo a něco se učil jen tak, abych se to naučil a odříkal u zkoušky (ano, vím, pokárám se za to sám) a mít klid, našly se na mé bývalé škole předměty, co mě bavily ale obor, který jsem studoval mě sice zajímal ale postupem času převládl jiný "směr" mého zájmu a to mediální sféra, kultura, umění atd. Zkrátka, dlouho jsem se nemohl najít, bavilo mě toho a baví hodně a vím, že bych rád někdy i podnikal ale ke všemu se dostanu. Na úřadě jsem se snažil, dělal jsem věci tak, jak mi šéf říkal, měl jsem velkou radost z moji první Výzvy pro nejmenovanou společnost, kterou jsem napsal a bedlivě si dával pozor, at nedělám chyby. Užíval jsem si svých "úspěchů", měl jsem k dispozici služební auto, se kterým jsem často jezdil do terénu a kontoroloval, zda je v daném úseku posekáno, vypleto či zda byl aplikován postřik. No, nebudu to protahovat, toho času jsem se hodně zapojoval i do pomoci přírodě (viz. akce Ukliďme Česko 2019). Díky své milé a empatické povaze jsem hodně lidem poskytl tzv. "vrbu" a to se ukázalo jako problém postupem času. Jakožot uzavřený člověk, co občas potřebuje společnost a někdy samotu jsem byl až nezdravě moc ve společnosti díky kamarádovi a jeho tehdejší ex přítelkyni, která je velká manipulátorka a vynucuje si to, aby se s ní lidé bavili a trávili čas i přesto, že třeba nechtějí a já bohužel na to její manipulativní chování ukrytém za potřebou popovídat si doplatil. Kamarád se sní rozešel naštěstí ale já doplatil na svoji blbost, protože jsem jemu chtěl pomoci a zároveň ji vyslechnout a trávil s nimi hodně času. Měl jsem více studovat Správní řád, což jsem sice dělal ale vždy to bylo tak, abych tomu hodinku a něco dal a pak měl volno. Tento kamarád je pro mě hodně a vím, že je to člověk, na kterého se mohu spolehnout. V té době jsem bydlel u babičky, nebot v bytě, kde bydlím nyní se dělala rekonstrukce. Co je ale podstatné, že díky tomu, že díky dobrému úmyslu vyslechnout jsem začal jít až "za hranu" své dobrosrdečné povahy a začal mít psychické potíže. To se projevovalo v práci, potom se přidalo nevyspání a vztahové potíže.. V práci jsem měl zdržení kvůli napsání onoho "stanoviska" na stavbu a to byl první problém, kvůli kterému jsem byl na "koberečku". Byly dny, kdy jsem se ztěží soustředil na práci a určité věci mi probíhaly hlavou, začal jsem tam trpět ale dělal jsem vše proto, abych tam zůstal a udržel se. Bohužel po třech měsících mi dali výpověď s tím, že jsem sice udělal hodně práce ale měl jsem být flexibilnější a rychlejší.. Říkám si, co by následovalo, kdybych ty papíry nepodepsal o propuštění ve zkušební hůtě. Po vyhazovu z úřadu jsem se ucházel o práci v autobazaru, kam mě nevzali bohužel. Pracoval jsem poté chvíli jako skladník, bohužel ale mě tam neprodloužili smlouvu (vzali mě jako brigádníka na dva měsíce a HPP mi nedali). V době, kdy jsem skončil jako skladník jsem se účastnil workshopu pro začínající podnikatele a díky tomuto kurzu cítím se cítím opět svůj ale stále ještě potřebuji více přednášek o podnikání a dá to čas, než půjdu do něčeho. Zatím chci být zaměstnanec, co by rád zjistil hodně info. Rozepsal jsem se a vím, že ne každý to bude číst ale přesto budu rád za každou zpětnou vazbu.

 

 

5 odpovědí na otázku
Řazeno dle hodnocení

 

 

kami*

3x
V TV před časem říkali, že přispívat na charitu neznamená vzdát se věcí, které potřebuji, ale dát něco z toho, co mám navíc, co dát mohu. Někdy mne to pletlo. Totéž vlastně znamená milovat lidi. Pokud chci do světa vysílat lásku k lidem, tak já osobně jsem citlivá moc. Drtilo by mne trápení lidí. Tak musím používat cviky z jógy i filozofii. Užívám si božskost lidí, ten základ, co je víc v hloubce. Soustředit se na něj uklidňuje. A tím musím začít u sebe. Takže doma použiji cvik, který mne uklidňuje. Odvede mne od napětí, které jsem nachytala. Dávám pak druhým to, čeho mám dost navíc. Když bych se soustřeďovala hlavně na starosti druhých, brzy bych se zlomila. My ale nejsme tak děsivě zamotaní do problémů a starostí. My je zvládneme. Čím víc chceme druhým pomáhat, tím víc musíme zvládat sami sebe a držet se v určitém vnitřním klidu. Občas mívám o druhé takový strach, že mne bolí víc něco nehezkého, co prožijí, než jak to bolí toho člověka. Musím mu proto pevně věřit, že to zvládne. Tahle víra patří k lásce k lidem a chrání mne. Chrání i druhé. Zvládneme to. A smíme se radovat že života. Přijít na to, jak to jde. (I když to dnes třeba jde hůř.)

kami, hezké, tak to je a není k tomu co dodat.

 


2x
spiritofthespeed...už to o vás vypovídá, že jste složitý. Do budoucna si pamatujte, že v zaměstnání nejdříve perfektně vykonaná práce, za kterou jste placen, a až potom charita. Tedy...charita až v osobním volném čase! Nebo se nechte zaměstnat v Armádě spásy nebo podobné organizaci. Dovedete si představit dělníka, který odvedl jen polovinu určené práce a zdůvodnil to tím, že ale udělal dalším lidem "vrbu"?

Soudíte možná moc brzy. Ale teď jsem hodně ponaučen už, že žádná "charita" ani nic jiného nepřekročí "práh" pracovně- právního vztahu daného mým zaměstnavatelem k moji osobě. Nevyřeším věci za ostatní.

 


0x

Myslím si, že na úspěch v podnikání nestačí mít teoretické znalosti. Je potřebné mít i praktické zkušenosti, které lze získat i jako zaměstnanec (ve více firmách). Jako zaměstnanec je možné "učit se z chyb" majitelů firem (manažerů). Co se týká empatie, tak je potřebné být empatický "přiměřeně". Jsou lidi, kteří když zjistí, že je někdo ochoten jim pomáhat, tak toho začnou hodně zneužívat. Někteří např. používají i tzv. citové vydírání, protože ví, že na empatické lidi to působí. Proto je potřebné naučit se být do určité míry imunní vůči "nářkům" některých lidí. Co se týká chyb, který někdo udělal, tak z těch je samozřejmě potřeba se poučit. Ale přehnaná lítost nad vlastním osudem je spíše na škodu.

 

 


 

 

 

Přihlásit se k odběru odpovědí z této otázky:

Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.

Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.

Copyright © 2004-2025 Poradna Poradte.cz. Všechna práva vyhrazena. Prohlášení o ochraně osobních údajů. | [tmavý motiv]