Nejste přihlášen/a.
Ahoj.
Pokud se vám někdo vysmíval, jak jste to přešli, vyřešili v sobě?
Trpěl jsem výsměchem v okolí a v rodině, v blízké i vzdálené, od cizích lidí prakticky po celý svůj život. Ani jsem nevěděl proč, nicméně jsem se pak dozvěděl, že vypadam hodně ustrašeně, bez ducha, nepřítomně a že to evokuje pocity, že jsem dost mentálně opožděný. Měl jsem s tím velké problémy ve škole, i v práci, kterou jsem si nemohl dlouho najít. Od té doby, co jsem se o sebe začal zajímat, jakoby ti lidé ustávali ve své aktivitě se mi pochlebovat. Došlo mi, že jsem vyrůstal v dost neperspektivním prostředí. Tím, jak jsem k tomu došel, jako kdyby se cosi změnilo. I když jsem si v těch nejtemnějších dobách myslel, že jsem normální, bohužel jsem tak pro lidi z chování nevypadal. I dnes se setkávám s výsměchem (asi ten dlouhodobý stres na mě je vidět), ale už to není v takové míře a hlavně dokážu to víceménně hodit za hlavu a někdy když má někdo nějakou poznámku, tak se už i ozvu.
Přesto, někdy je toho stále moc a mě zajímá, jak to řešíte vy, či jste to řešili?
Díky!
Díky za odpověď, ale tyhle obecnosti vůbec nefungují. Nakopnout to může, ale někam jinam, než si myslíte. Můžete se snažit, jak chcete, ale stejně budete za toho špatného.
Sebevědomí není o tom, jak se k člověku chová okolí, ale o tom jak člověk vnímá sebe. Sebe-vědomí. Ten, kdo sebevědomí nemá, bere cokoliv, byt to bylo myšleno jako pochvala, za výsměch, narážky, rýpání. S tím ti vůbec nikdo nepomůže. Veškeré rady povedou k romu, jak se máš chovat, ale v sobě nic nezměníš a svět tě bude brát jako ušlápnutého, nejistého kluka, který hraje divadlo.
Líbí se mi napravování sebevědomí u Indiánů. Nevím, neviděla jsem to, ale několikrát četla. Mladý muž vyleze na vysoký pařez nebo kopec a křičí do světa, ze všech sil, své klady. Všechno, jaký by chtěl být. Přesvědčí o tom ducha lesa a vlastně i sám sebe.
Slyšel jsem o sobě, že mám moc dětské výrazy ve tváři a mimiku dítěte. A možná je to i pravda, ale vůbec netuším co s tím dělat. V současné době pracuji na tom sebevědomí a uvědomění a samostatnosti. Bohužel hloupým řečem, narážkám se nevyhnu. Nevadily by mi ty klasický urážky, ale to co si někdy někdo dovolí je fakt moc... Souhlasím, že být na sebe ošklivý nezabírá a jen to zhoršuje.
Děkuji všem za odpovědi.
Na střední jsem nezapadla do kolektivu, brali mě jako šprtku, i když já se opravdu učila snadno a taky nestřídala kluky, nebavilo mě chodit s někým jen tak pro nic jen abych s někým chodila a mohla se ochlubit. . Ale nijak jsem tím netrpěla, žila jsem jen s mamkou, která často pracovala v noci (byla herečka) a tak jsem dost brzy musela být dost samostatná, navíc jsme ani neměly moc peněz, tenkrát to v oblastních divadlech nebyla žádná sláva. Ale nějak jsem si to nebrala, měla jsem pejska, dvě kamarádky, jezdily jsme na výlety, občas měly nějakou brigádu a vcelku jsem byla spokojená, A lituji některé dnešní dívky, které s už v 15 myslí, co všechno zmeškaly.
Máš něco, v čem jsi dobrý? Co Tě baví a v čem si věříš? Znám jednoho, co si na něm druzí taky léčili sebevědomí. Zavřel se doma se svými modely a raději s nikým nemluvil. Jednou na nějaké výstavě modelů se setkal s člověkem, který ho přivedl do klubu modelářů. Do takové party, kde neřešili zevnějšek onoho kluka, ale společného koníčka, společnou renovaci nějaké mašiny. A kluk je dnes jiný! Věří si a je to na něm vidět. Nemusí to být modelařina, třeba chovatelství, výtvarničina, jazykové kurzy, sportovní oddíl nebo organizovaná turistika...
Myslím, že by i pomohlo najít si pro začátek psychologa. Možná byste objevili ještě něco, co pomůže.
Velmi hezký příklad a ano vím, že přesně takto to funguje, ale zrovna u někoho se to sejde ze všech stran, že honem neví s čím začít dřív. Jsem dobrý pozorovatel, vcitující se typ, dobře dovedu odhadnout a analyzovat situaci (bez toho bych se nedostal z těch největších bobků). Nicméně i když se mi rozvinula intuice a smysl pro city ostatních a porozumění ostatním, tak chybí mi naopak spontánnost. Jednou jsem si vyzkoušel, že když jeden člověk udělá něco vtipného, je to vtipné a zajímavé pro všechny, když jsem to udělal já, tak to nikoho nezajímalo. Jde tedy opravdu o to, že co z člověka vyzařuje. Už to vím. Pátrání po tom, proč je vše takové, jaké to je, musím dovršit promluvou s rodiči. Ti vůbec netuší, že se něco takové dělo a spíš mě označovali za lenocha. Klasika. Dříve si promluvit s nimi nešlo, neuměl jsem to. Bál jsem se vůbec nějak chovat, jak před nimi, tak před ostatníma. Zavání to těžkou deprivací v dětství, ale na tom už teď nesejde. Jedině tvrdohlavost a směr mi teď pomohou. Snažím se trénovat soustředěnost na to, co mi jde, abych se posouval dále. Váš příklad je naprosto pravdivý. Ono prostředí, kde se tvoří, vyzdvihují klady a vůbec vše pro rozvoj mi chybělo. Je chyba v pokročilém věku si to všechno dovynahrazovat, protože člověk cítí, že mu to chybí? Je věk jen číslo?
Já Vás tipovala na mlaďocha, tak SŠ. Vy jste zřejmě dál, a máte pěkný projev. Mám zkušenost, že Ti melancholičtí introverti mají jaksi víc té empatie, víc toho vnímají. Takovej sangvinik bývá povrchnější a s ničím si tolik hlavu neláme. Vás život naučil až příliš vnímat příkoří a hledat chyby hlavně u sebe. Přečtěte si Čtyři dohody od Jaroslava Duška. Je to i na CD, což je možná lepší. To Vás posune. V tom, co řešíte, je věk opravdu jen číslo. Tak to teda beru já /70/
Můžete klidně tykat, ale už spadám do věku, kdy se očekává rodina, kariéra atd.
Čtyři dohody tak nějak plním přirozeně. Mám docela načteno a nemyslím si, že bych byl takový, za jakého mě mají. Jsem si však jist, že dost dělá právě ten projev. Kolikrát jsem si říkal, že v zrcadle je úplně někdo jiný, než jak se cítím. Možná jsem nevychovaný. Faktem je, že se v nových situacích neumím obhájit, být v klidu. To na sobě pozoruji, že jsem hodně roztěkaný, což působí na dospělého člověka směšně, že...
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.