Nejste přihlášen/a.
Záleží jak je majetek rozdělen-pokud byl společná obou manželů pak pozůstalý opartner má polovinu a zdatek se děli mezi všechny dědice=partnera + jejich děti!Tedy pokud se nic za dva roky z5 nezměnilo.
Příklad 3 děti +vdova - umřel otec ,manželka dostala polovinu a všichni pak po 1/8 z celku- tzn matka 1/2+1/8, já 1/8,sestra 1/8,bracha pak taky 1/8.Bráno bez závěti-ze zákona!
Ještě doplňte, prosím, zdali maminka měla napsaný domek na sebe nežli si vzala tatínka, či nikoliv.
Není rozhodující, kdy maminka nemovitost zdědila:
NOZ § 709
(1) Součástí společného jmění je to, čeho nabyl jeden z manželů nebo čeho nabyli oba manželé společně za trvání manželství, s výjimkou toho, co
b) nabyl darem, děděním nebo odkazem jen jeden z manželů, ledaže dárce při darování nebo zůstavitel v pořízení pro případ smrti projevil jiný úmysl
Bude-li se dědit ze zákona, pak podle
§ 1635 První třída dědiců
(1) V první třídě dědiců dědí zůstavitelovy děti a jeho manžel, každý z nich stejným dílem.
Jen upozorňují, že majetek v SJM se dělí napůl (půlka je pozůstalého manžela) a do dědictví jde jen druhá polovina + to, co bylo výhradním vlastnictvím zemřelé - ve vašem případě tedy zřejmě jen zmíněná nemovitost.
Uvádíte, že "sestra nutí manželku at se dědictví vzdá ku prospěchu tatínka" - to sice možné je, byt s podmínkou souhlasu
§ 1490 Vzdání se dědictví
(1) Dědic, který dědictví neodmítl, se jej může před soudem v řízení o dědictví vzdát ve prospěch druhého dědice; učiní-li tak nepominutelný dědic, vzdává se tím také práva na povinný díl s účinností i pro své potomky. Souhlasí-li i druhý dědic, použijí se obdobně ustanovení § 1714 až 1720; nesouhlasí-li však, k vzdání se dědictví se nepřihlíží.
ale je docela podstatné, zda stejný krok hodlá učinit i sestra maželky. Jestli ne, pak by mi tam cosi, mírně řečeno, "zapáchalo".
Dohodnout se můžete jak chcete nebo to můžete nechat na notáři, který to rozdělí dle poměrů stanovených zákonem.
Na jednu stranu není moudré se jen tak zříct třeba 1/4 rodinného domu v hodnotě 4 mil, na druhou stranu čím více má nemovitost majitelů, tím hůře je prodejná. Když se to nechá na notáři, tak jednoho dne, po smrti manželčina otce, bude dům vlastnit vaše manželka a její sestra. Za další gereraci může mít dům třeba 5 majitelů. Každý bude chtít svůj díl, žádný nebude smět dům využívat aniž by se vyrovnal s ostatními a všichni budou muset dům udržovat. Na tom pak profitují firmy, které koupí klidně 1/5 domu pod cenou. Řekněme, že ta pětina má hodnotu 800tis, firma nabídne majiteli 400tis, ten si řekne, že lepší něco, než udržovat barák, který je mu k ničemu, jiná firma koupí další díl a takhle se postupně dům prodá za polovinu nebo ještě méně. Nakonec se firmy dohodnou, přepíší vše najednoho majitele a vydělají několik miliónů.
Dříve se to dělalo tak, že grunt zdědil prvorozený syn. Vůči ostatním potomkům to nebylo spravedlivé, ale byla to jediná možnost jak zajistit, aby hospodářství pokračovalo a vzkvétalo.
Moc pěkně napsaná odpověď, ale dnes už lidi nemají takový vztah k majetku jako dříve, myslím tím zvelebování. Máme v příbuzenstvu případ, kdy teta dala dům a pozemky nejmladší dceři. Samozřejmě to poznamenalo vztahy. No a dnes po letech, pozemky všechny rozprodány, vnučka si přivedla do domu dovedla chlapa s dluhy a tím barákem ručí za půjčku, kterou ty dluhy splatili. Obávám se, že v budoucnu neudrží ani ten dům.
Ono to spravedlivé samozřejmě bylo. Nebylo to tak, že by první dostal vše a ostatní nic. Byla vypočtena hodnota statku a z té musel prvorozený vyplatit podíly ostatním sourozencům. Při dejme tomu pěti sourozencích vyplácel 4/5 hodnoty ostatním. Proto prakticky každý hospodář začínal své hospodaření s obrovským dluhem.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.