Dědictví a vše kolem pohřbu

Když je víc dědiců a některý se dědictví zřekne, o dědictví se dělí ti ostatní. Jestliže se zřeknete dědictví jako jediný dědic, pak dluhy nebožtíka neplatí nikdo (resp. věřitel má smůlu).

Placení pohřbu a dědictví spolu nijak nesouvisí. Pohřeb může zařídit a zaplatit kdokoliv z pozůstalých, případně se dohodnout jakkoliv, to je jejich věc. Když se k tomu nemá nikdo (třeba v případě zcela opuštěných lidí, bezdomovců atd.), pohřeb zařídí a zaplatí obec.

Nechat pohřbít zesnulého blízkého příbuzného (manžela, rodiče...) považuju za přirozenou lidskou povinnost. Pokud měl zemřelý manžela/manželku a/nebo děti a nikdo nechce zaplatit pohřeb, mám o tom své mínění, které nenapíšu s ohledem na pravidlo Z2.

Především nejste jediný dědic pokud existují děti zemřelého. Ty děti mají na dědictví zákonný a neopominutelný nárok.

Dále směšujete dědictví a pohřeb, tedy dvě věci, které spolu vůbec nesouvisí. Pohřeb a jeho zaplacení je spíše věcí etiky a dohody pozůstalých, pokud se zde ptáte na tento fakt, musím jen souhlasit s jethro.

Pozůstalý nevlastní syn/dcera po vás nebudou požadovat náhradu, protože jsou zákonní dědfici. Na vašem místě bych se snažil o rozumnou domluvu. Vzhledem k vašemu dotazu ale tomu rozumu moc něvěřím.

Zřeknete se dědictví tedy pasiv i aktiv, dluhy nezaplatí nikdo (chudák věřitel). Pohřeb to už mi příjde trapné, pár korun na zpopelnění bez obřadu by snad všichni pozůstalí dohromady dali, v případech že je odumrt platí stát. Manželka se zřekne, nastupují děti ty mohou přijmout a pak zaplatí i ty dluhy (to by ale musela aktiva být větší než pasiva) jinak při troše rozumu odmítnou. Jakou náhradu a za co by měly požadovat děti zemřelého, nechápu. Nic neměl jen dluhy.

Jsem manžel/manželka a zřeknu se dědictví.
Dědictví se lze zříci pouze za života zůstavitele:

NOZ § 1484 (a násl.)

Zřeknutí se dědického práva

(1) Dědického práva se lze předem zříci smlouvou se zůstavitelem; není-li jinak ujednáno, působí zřeknutí i proti potomkům. Kdo se zřekne dědického práva, zříká se tím i práva na povinný díl; kdo se však zřekne jen práva na povinný díl, nezříká se tím práva z dědické posloupnosti.

Po jeho smrti zůstavitele je možné dědictví odmítnout nebo se jej vzdát:

§ 1485 (a násl.)

(1) Dědic má právo po smrti zůstavitele dědictví odmítnout; smluvní dědic však jen, pokud to není dědickou smlouvou vyloučeno. Odmítá-li dědictví nepominutelný dědic, může dědictví odmítnout s výhradou povinného dílu.

§ 1490

Vzdání se dědictví

(1) Dědic, který dědictví neodmítl, se jej může před soudem v řízení o dědictví vzdát ve prospěch druhého dědice; učiní-li tak nepominutelný dědic, vzdává se tím také práva na povinný díl s účinností i pro své potomky. Souhlasí-li i druhý dědic, použijí se obdobně ustanovení § 1714 až 1720; nesouhlasí-li však, k vzdání se dědictví se nepřihlíží.

když se jako jediný dědic zřeknu dědictví,tak kdo zaplatí dluhy a pohřebné po zemřelém a veškeré úkony okolo pohřbu?
Případný věřitel musí zaslat přihlášku do dědického řízení s uvedením aktuální dlužné částky a požádat notáře, aby dlužná pohledávka byla přidána do pasiv dědictví a mohly by být uhrazeny z majetku zemřelého, existuje-li. Stejně tak náklady pohřbu může jako pohledávku přihlásit ten, kdo jej vypravil.

můžou ty děti manžele/manželky do toho nějak zasahovat a chtít dědictví z ničeho?
Dědic se může vzdát jen své části dědictví - ne podílu dědiců jiných.

může po mne pozůstalý(nevlastní syn/dcera) požadovat nějakou náhradu?
Dítě po svém rodiči dědí ze zákona (za předpokladu, že není vyděděno) a soudím, že v dědickém řízení ho jen tak nezapřete.