Nejste přihlášen/a.
Zdravím, potřebovala bych nestranný názor. Sama nesnášim slohy tak se to pokusím zkrátit. S přítelem jsme (teprve) půl roku a asi měsíc spolu bydlíme. Než jsme se k sobě nastěhovali, choval se tak jak se zamilovaný člověk asi chovat má - všechen volný čas se snažil strávit se mnou, když to nešlo, tak neustálé psaní a to jsme se neviděli třeba jen hodinu, večer krásné 4 slova "přitul se ke mě", když šel s kamarády posedět snažil se i tak přijít za mnou . Asi poslední měsíc "sovody" jsme spolu i pracovali, takže 24 hodin spolu. Všechno nám klapalo. Nastěhovali jsme se k sobě a nastala oná změna. Říkala jsem si, že vlastně se budeme vídat méně jelikož jsme si našli každý zase jinou práci, tak si budeme vzácnější... Nyní opravdu po měsíci sestěhování (upozorňuji, že bydlí poprvé sám s přítelkyní) mi bylo řečeno, že ho svou láskou vlastně "dusím". Přestěhovali jsme se i do jiného města, kde nikoho neznáme, tak jsem měla za to, že si budeme jeden druhému oporou než se tady pár přátel najde. Nazval mě vlastně Alanem ze seriálu, který asi znáte, kdy se Alan oženil za Woldna. Já se snažila být akorát dobrá přítelkyně i kamarádka - vařím, snažím se plánovat víkendy když už teda jsme spolu (jinak se snaží utíkat do našeho rodného města, kde nocuje třeba i 3 dny u rodičů, protože v našem novém městě se nudí a mě tady nechá samotnou - já se asi vlastně nenudím), přestal skoro úplně psát, pokud teda něco neřešíme a večer ke mě spí zády... Pokud tohle čtou i muži, vysvětlíte mi prosím Vaši psychologii? V čem se stala oná změna když předtím jsme byli spolu opravdu 24 hodin a teď jsme spolu stěží 4 hodinky? Bojím se, že třeba opravdu za to můžu já (říká mi to vlastně ve všem, že za všechno můžu). Může mě mít ještě rád? Nedávno jsme byli v restauraci na večeři a odpověděl mi otázkou jestli si myslím, že kdyby ne, že by tady zůstával, když ho to tady nebaví a nudí se? Mám ho opravdu ráda, ale zatím mě tohle ničí...
Dobrý den. Myslím, že jste společné bydlení uspěchali. On má asi pocit, že tím přišel o svobodu a cítí se omezován. Není zvyklý s někým sdílet domácnost. Doposud si dělal vše po svém a teď se to změnilo. Musí se přizpůsobovat. Asi se vytratilo to kouzlo, které mezi vámi bylo, když jste spolu nebydleli. On je rozdíl v tom, když dva spolu sdílí a tráví společně čas a kdy spolu bydlí a sdílí společnou domácnost. Asi na to nebyl připravený a evidentně mu to nevyhovuje. To ale neznamená, že by Vás neměl rád.
S tím komandováním je to právě u nás spíše naopak :D . Jsem původně z vesnice, tak nemusím vysvětlovat jak se tam oblékali a on je spíše takový trošku metrosexuál, který si sakra potrpí na vzhled. Takže mám věčně na talíři, že se neumím oblékat, nejsem sice tlustá, ale s těma nohama bych měla taky něco dělat... Má vina asi je, že jsem vyrůstala a dokonce měla i dva vztahy kde mě podváděli a já mám tak trošku strach, ale hysterka nejsem a na žárlivé scény si nepotrpím jelikož si sama pak připadám trapně. Jen mě to hrozně žere zevnitř, že jsem mu lhostejná. A já se nebavila o sexu, ale vyloženě jen o blízkosti mé osoby. Co se týká té druhé stránky, tak to nechce ani vidět nové "překvapení". Ale asi máte pravdu, že jsme to uspěchali. Já už s partnerem žila a věděla jsem do čeho jdu. Paradox je, že na co mě upozorňoval před stěhováním (např.: opustíš kamarádky a budeš jen se mnou to ti nebude vadit?) tak vadí teď jemu. Přestěhovali jsme se 300km od rodného města tak jestli to taky nemá nějakou souvislost...
Stěhovat se zpátky nechce alespoň jeden rok. Teď navíc dostal práci kterou chtěl dělat, ale první rok bude chodit na školu a vypadá to že tam bude v kuse od pondělí do pátku... z toho začínám být taky nervózní
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.