Nejste přihlášen/a.
Dobrý den,
Před rokem jsem se nastěhoval do nového bytu v osobním vlastnictví. Po několika týdnech, začali sousedé hlučet. Dnem i nocí šoupat s nábytkem, dupat, houpat se na židlích, venčit po bytě psa. Když rodiče nebyli doma, udělaly si mladý z bytu skákací hrad. Nedalo se usnout, Televizi, rádio nebylo možné slyšet.
Rozčilovalo mě to do nepříčetnosti. Několik týdnů jsem na sousedy řval, bouchal do stropu. Uteklo mi hodně sprostých slov. Stačilo jsem škrtnout a já vyletěl.
Vyústilo v to, že na mně soused ze shora přiběhl. Prý, než jsem přišel, byl tu klid. Chtěl mi jednu vrazit. Prý jsou dvě řešení. Buďto to bude řešit přestupková komise, nebo si to rozdáme jako chlapy. Náš rozhovor dopadl tak, že jsme si dali ruku na to, že si nebudeme dělat naschvály a že na sebe nebudeme reagovat.
Několik dní na to jsem potkal jeho paní. Měl jsem s ní asi pětiminutový rozhovor, o tom, jak je v paneláku vše slyšet. Prý i i oni slyší malou holčičku, jak běhá v bytě pode mnou. Její děti jsou prý astmatici. Tak prý alespoň umístila koberec, pod židli syna, který pořád hraje na počítači. Paní s brekem povídala o své práci. Na to jsem se paní zeptal, zdali není nějaký hluk ode mě. Televize, rádio. Snažím se být co nejtišší. .... .
Od té doby co jsem tento dotaz položil. Vždy když zapnu televizi, počítač či jen promluvím. Vždy na to zaslechnu, jak vysloví něco jako "Zase hraje". Po chvíli na to začnou s něčím rachotit, dupat, bouchat. Vše co v bytě udělám má komentář. Příjdu do bytu je naprostý klid. Když mě sousedé zaregistrují, dám klíče na poličku, otočím z vodovodním kohoutkem začnou hlučet.
V bytovém domě jsem za "nepříspůsobivou svini".
Rozhodl jsem se udělat smířlivé gesto. Šel jsem za oběma sousedy s bonboniérou, A řekl jsem jim, že se omlouvám za mé vyšilování a toto vám dámám za ty nervy. Co jsem vám způsobil. Nevzali si ji ode mě.
Prosím Vás o radu jak problém řešit.
Popravdě? Jsou dvě možnosti. Přestěhovat se na samotu, nebo jít k psychologovi. Samotu nedoporučuji. Občas jsou slyšet myši, ptáci, šumění listí ve větru...berte to léčení.
Celý život jsem žil v rodinném domně u stadionu, sjezdovky. Kde hrála nahlas hudba. Večír běžela pračka a myčka. Pod mým pokojem spaly rodiče. Člověka by nenapadlo třískat s dveřmama, či házet s bowlingovou koulí. Otázka ohleduplnosti.
Tady si člověk zakašle a málem mu spadne na hlavu lustr jelikož se sousedé začali domnívat, že je tímto provokuji (jejich slova). Odstěhovat se jen tak nepůjde.
To máte těžký. Každýmu vadí něco jiného. Oni jsou už na vás zřejmně alergičtí a to se pak už těžko dá něco podnikat. Časem jsem zjistil, že rozdíly ve vnímání hluku jsou různé. Např. partnerka slyšela v sousedním pokoji brečet dítě a já ne. A sluch máme podle měření skoro stejně kvalitní. Nebo jí vadí jiný hluk než mně. Vedle si hrají děti a já to nevnímám, jí to naopak rozčiluje. Ale běda jak se začnou dospělí hádat, to mě vytáčí a budí. Naopak hudba /rádio TV/ mi nevadí, jí ano. atd. To prostě nevyřešíte.
Lidé se stěhují i několikrát za život. Stačí se poohlédnout po jiném bytě, prohlédnout si okolí, co za lidi tam bydlí, lépe si najít byt, kde jsou již starší lidé, aspoň nad vámi. Jinak váš problém v tomto domě budete řešit do nekonečna. Možná ti před vámi se radši také odstěhovali.
Já měla problém se sousedy také. Nebo spíš se sousedem. Nejdříve neuklízel chodbu, pak pouštěl v noci hudbu a nakonec na chodbu věšel prádlo na sušák bez kolíčků nebo mi dával boty přes cestu, abych to přeskakovala jako zajíc . Musela jsem si na něj stěžovat, protože domluva nebyla možná. Nakonec se přestěhoval jinam a mám od něj svatý pokoj.
U mně v paneláku dole u kojí stojí nafukovací bazén. Před vchodovími dveřmi autosedačka. U domovníka je pořádek. Nad ním dětská sklůzavka. O botách ani nemluvím ty jsou všude. Ještě že tak, na věšák tu není místo. Někteří dávají prádlo do společné sušárny. Vše je při zdi. Jen čas od času musí člověk překročit na schodišti botu.
@antonin - Jak vyjít se sousedy.?
Teď už těžko - možná, že kdybyste s prosbou i ztišení (a třeba i tou bonboniérou) přišel namísto toho, abyste "na sousedy řval, bouchal do stropu" a podobně, dopadlo by to jinak. Dneska už to je regulérní "kdo vyhraje" - a vy jste zjevně slabší.
A co na to říkají Vaši rodiče? Těm ten nepřiměřený hluk nevadí? A jak venčí po bytě toho psa? Jak jste odhalil tuto činnost? Já bych poslala za sousedy spíše matku, nebo otce. Ale problém se také může vyřešit brzo sám. Začne škola a tak nebudete pořád doma.
Rodiče mně pomohli se osamostatnit. Mám vlastní byt. Teď se snažím nějak naučit žít. Po práci, když člověk příjde domu. si chce člověk odpočinout, to ve zdejších podmínkách, někdy opravdu nejde. Dřív jsem chodil spát klidně po půlnoci. Dnes s čaným stáváním bych šel spát klidně i kolem deváté. Okno raději neotvírám. Téměř každý soused je tady kuřák.
Ale hodně mě ten život tady naučil. Už nejsem bordelář. Sám si nepořádek nedělám. Navíc si sám peru, žehlím,... atd.
Snad je má dedukce správná . Za sousedy jsem šel několikrát.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.