Nejste přihlášen/a.
Tak mám lidičky zase dotaz. Právě odešla kamarádka a trochu jsme diskutovaly. Kamarádka má dvě děti (kluky - dospělé) a oba žijí již se svými děvčaty. Děti jsou manžela z prvního manželství. A děvče toho jednoho právě ztratilo babičku-zemřela. A otázka byla zda jít na pohřeb nebo ne. Kdyby to vše bylo standartní (vztahy) tak bych jí asi řekla, aby šli na ten pohřeb, i když se s babičkou neznali,ale...vloni měl tatínek tohoto děvčete kulaté narozeniny a syn přišel za tátou prý " říkal skorotchán, že máte přijít"...což bylo asi 2 měsíce dopředu než se konaly. Za měsíc na to přišel kluk s tím, že je mu to blbý, ale že skorotchán vzkazuje aby nechodili, protože pozval jeho mámu ( to je ex jejího manžela a matka kluků). Ale za 3 neděle (v týdnu, kdy měly být narozky) přišel s tím, že přijít můžou, že si to jeho máma rozmyslela, že prý na narozeniny nepůjde. Kamarádka se trochu rozzuřila a že at si trhnou nohou a nešla, ale její manžel šel. A teď znovu otázka...šli byste za takovýchto podmínek? Co byste jí poradili?
Situace je celá divná, radši nikam nechodit a to, jak bylo napsáno, že na pohřeb se nepůjde člověku, kterého neznáme, to byl vtip, ne?
Nešla bych.
Zkušenost nezvu tě/tak teda přijď, ona už tu není/nechoď/přijď jsem už kdysi udělala (zůstalo hned u prvního nezvu tě), názor jsem nezměnila.
Na pohřeb bych nešla, když bych zemřelou osobně neznala. Ale rodině bych poslala kondolenci.
S těmi narozeninami to bylo mimořádně trapné. Horší situace ale asi nastane, až se jednou budou synové ženit. A je jedno, jestli si budou brát ta děvčata, se kterými nyní žijí, nebo nějaké jiná. Na svatbě, pokud na ní nebudou jen snoubenci a svědci, by měli být oba rodiče.
Zetovi nedávno umřela maminka, moc hodná paní, dožila se vcelku v pohodě devadesátky a pak to najednou přišlo. Šli jsme s manželem, přestože nás nikdo nezval, oni přivezli parte a všichni jsme to pokládali za samozřejmost, že babičku vyprovodíme. Ani nás nikdo nemusel zvát. Ale znali jsme se, byla to hodná paní. Koupila jsem pro ni nádhernou kytici lilií, bylo to naposledy, co jsem jí mohla něco dát. Kdyby žila, měla by radost, měla květiny ráda.
Když ovšem babičku neznáte, je to jiná věc. Syn nakonec ani není ženatý, kdoví, jakou družku může mít třeba za rok. Babičku jste neznala, nikdy Vám nebyla představená, není důvod ji chodit vyprovázet. Družka Vašeho nevlastního syna pro Vás vlastně není ničím, natož její babička.
Pokud Vám dali či poslali parte, pošlete kondolenci, ale vzhledem k těm vifikundacím, které dívčina rodina provádí, bych asi nedělala ani to. Jaga.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.