Nejste přihlášen/a.
úplně normální. Jsou chlapi, kteří milují svoji motorku, svoji sbírku známek nebo svůj fotbalový klub. Řekněte takovému chlapovi, že jeho stará je škaredá a nic se nestane. Ale řekněte mu, že ta jeho Sparta stojí za hodně málo a v tu chvíli je zle. Taková urážka se dá smýt jen krví. Nebo jiý případ. Jakási dáma se zamilovala do Eifelovy věže a dokonce si ji vzala za ženu. Časem ji to přešlo a pak tu historku vykládala pro pobavení společnosti.
Zachovejte klid, taky vás to časem přejde.
Je to možná něco, co už je pryč. Přesto mi to nedá. Vítej v klubu, příteli. Mám fungující rodinu, žiju fajn život... A už měsíc chodím jako praštěná, protože prostě miluju chlapa z anime seriálu, který nikdy neexistoval. Asi jsem se zbláznila. Pochopitelně to nikde neříkám. A psycholog? K smíchu, ten Ti nemá jak pomoci, protože je hodně způsobů, jak léčit lásku, ale spolehlivý není žádný. Říkám si, že to přejde, a ono to asi jednou přejde. Ale zatím to tak prostě je. Snažím se s tím žít. Myslím, že za takovou láskou není nic špatného, jen touha po dokonalosti, kterou nám "3D" partner prostě dár nemůže. Každý máme své sny. Nenech si je vzít - fantastika je tu od toho, aby nám pomáhala přežít v normálním světě.
Tento dotaz je prostě rozkošný. Každý má nějaký vysněný ideál partnera. Já mám taky oblíbené herce (tedy reálné osoby). Je to úplně normální. Ženské postavy z anime jsou vytvářeny tak, aby se chlapům líbily. Podle mě to není na psychologa. Toho nedoporučuji ze svojí špatné zkušenosti. Co tak o tom pokecat s jinýma chlapama na Redditu?
Váš vztah se stal časem všedný a racionální, proto teď sníte o holce z anime seriálu. Vaší fantazii to může pomoct (taky mi to pomáhá), ale nezapomínejte na všechny hezké vlastnosti své reálné přítelkyně.
Dobrý den. Píšete, že máte fungující vztah. Tak si o tomto problému promluvte se svojí partnerkou a hledejte řešení společně. Ona vycítí, že se s Vámi něco děje a pokud s ní o tom nebudete komunikovat, bude se domýšlet a hledat příčinu...a bude se trápit různými pochybnostmi. To vašemu vztahu neprospěje. Ten psycholog není špatný nápad, zvažte to!
Jestli to není láska, co Vám chybí? Máte třeba vztah, ale nemá ty dimenze. Je možná moc racionální, praktický, věcný a vyprchala z něj romantika, tajemno, touha..
Partnerce to neříkejte. Jsou věci, co je nejlepší si nechat pro sebe. Já jsem taky milovala patnáctiletého kapitána z jednoho obrázku ve Verneovce. Jenže to mi bylo dvanáct. Pochybuji, že by mne okolí pochopilo, byt jsem byla děcko.
Každopádně jsem se od toho odpoutala reálným životem. Škola, sport, zájmy, parta, lásky... A až teď jsem si na to vzpomněla, když jsem četla Váš "problém". Já myslím, že každý má nějaké ty své skryté divné myšlenky, nepochopitelné emoce. Já bych jim nepřisuzovala takový význam. A ten humor ostatních chápu. Ostatně, to je taky řešení - zlehčit to. Vy budete asi dost vážnej a budete mít sklony vše pitvat a probírat, až se z toho stane fakt problém /?/ Člověk, který má skutečné starosti, který je zavalen prací, stará se o dětičky nebo žije nadšením pro nějakého koníčka, asi takové myšlenky a pocity nemá čas ani chut rozebírat. Jestli ho to ale natolik semele, že nic jiného v hlavě nenosí, trápí se tím, tak bych toho psychologa vyhledala. Psychologa nejdřív. Ten by pak posoudil, jestli je to na psychiatra.
Dobrý den, to je úžasné - při milování se skutečnou partnerkou můžete myslet na tu vysněnou. Víte, např. kolik starších lidí nebo lidí v dlouhodobém vztahu má problém si při milování vzpomenout na někoho opravdu krásného, mladého a přitažlivého (a potom se v sexu nedaří)? No, a Vy jste to dotáhl až k dokonalosti. Fakt, dost dobré a návod pro ostatní. Zdravím!
vit - kdyby šlo o ženu reálnou, tak Vám to pochválím. Jenže, ono jde o představu a ženu virtuální. A máte pravdu - je to celé divné. Tak buď máte nadměrečnou fantazii nebo jste duševně či inteligenčně oslaben nebo jste případně myšlením ještě dítě. No, skutečně musíte vyhledat odborníka přes hlavu a svěřit se do jeho péče (neodkládejte to a nikde jinde to už o sobě nešiřte - pochopení svého okolí se dočkáte těžko, nepochopení určitě).
vit - pohoršený nejsem (překvapený ano, protože jsem o takové úchylce zatím nic nevěděl). Ono záleží na tom, jak tu virtuální ženu vnímáte, resp. pokud je to představa typu "princezna na bílém koni", tak to měl asi každý (nějaký vysněný idol) a z toho se časem dostanete sám. Ovšem, jestli Vám ta virtuální žena zasahuje do reálného života a prožíváte s ní v hlavě nějaké příběhy, které Vám komplikují např. i ten vztah, tak to už bude na odbornou pomoc. A potom je ještě možnost, že si do té virtuální ženy promítáte vlastnosti, které postrádáte u své reálné partnerky - hledáte dokonalost, která zřejmě nikde neexistuje. Tak hodně štěstí a at to úspěšně vyřešíte.
Mě normálně připadají všechny ženy v jádru stejné. A asi prostě nezbývá, než si nějakou někdy vysnít..
No a tu postavu jste si vysnil Vy, nebo někdo jiný? Tedy v tom smyslu, že je to hrdinka knihy/filmu/hry/čehokoliv. Nechcete se pochlubit?
Jinak by to problém být celkem nemusel... vzhledem k řekněme "nefyzičnu" té postavy se vlastně jedná o lásku platonickou, která nemůže dojít vzájemného naplnění. Po jisté době poblouznění by Vás to mělo přejit.
Mimochodem vlastně nevíme, kolik Vám je... to že máte 4 roky partnerku nic neznamená... klidně Vám může být třeba šestnáct. Pak by platonická láska byla sice opožděná, ale zřejmě ještě v jisté toleranci.
V pořádku, chápu. Tahat to z Vás nehodlám.
Vzhledem k tomu, že si s tím sám nejspíš neporadíte, tak bych se asi přiklonil k radě vyhledat si odborníka. Pomůže Vám to celé rozmotat a dát se znovu dohromady. Věřím, že byste to dokázal i sám, ale trvalo by to nejspíš déle a mohl byste se dopustit chyb, které se těžko napravuji.
Držím palce.
On si platonickými láskami prošel každý. To ony nás formují k reálným vztahům v životě, ale odehrává se to obvykle v ranných fázích puberty. Proto jsem se ptal na věk.
Vít: tak jsem se kouk na tu Hinátu a je to jasný. Pokud ti imponuje i povahově (nwm - já to nesleduju), tak je to jasný. Ty máš tuhle černou, já mám zase takovou jinou a ne teda z animáče, ale chápu to. Takže: normálně to pěstuj, vochraňuj si ten vztah, to je normál regulérní vztah, kterej tě tak jako "buduje" - pomáhá ti to v životě a tak. "Přítelkyně" tě zotročí, psycholog tě zotročí, Hináta - ta jediná tě osvobodí ..
Já jsem na tom stejně, a to mi bude pomalu 50, jsem vdaná (bohužel vůbec ne štastně) a mám skoro dospělé děti. Hrála jsem na mobilu romantickou erotickou hru a zamilovala jsem se do animované postavy z té hry. Stále na něho myslím a přála bych si aby byl skutečný a abych ho někde potkala. Pořád se dívám na fotky, které jsem si z té hry stáhla. Myslím si že je to tím, že člověk není štastný a tak když uvidí někoho ve filmu nebo ve hře, kdo odpovídá jeho představám o lásce nebo přátelství, prostě se zamiluje do té postavy. Myslím si totiž že ve skutečném světě ani nikdo takový neexistuje. Romantici a gentleman už prostě nejsou.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.