Rozchod v afektu

zdravim,
potřeboval bych poradit, co mám dělat, když jsme se před týdnem rozešli s přítelkyní a já už druhý den po rozchodu toho, co jsem řekl v noci v afektu lituji. Byli jsme spolu rok a bydleli spolu poslední 4 měsíce.
Situace se má tak, že přítelkyně byla před měsícem na firemní akci, kde byla přes noc a po této akci se celá změnila. Poté mi říkala, že si během toho večera uvědomila, že již dál žít takový život nechce a náš vztah je delší dobu ve stereotypu a od té doby si začala psát každý den s kolegou z práce, který je ovšem zadaný, což byl pro mě impuls defacto k tomu, jí říct, že už to dále nedávám. Ona říkala, že chce mít zase pocit, aby o ní někdo bojoval a že jí takový život, jaký jsme žili poslední půlrok nebaví a chce více cestovat a užívat si života.
Celý duben jsem byl teď psychicky na tom velice špatně, jednou už jsme se naoko rozešli, kdy já vybouchl opět ze stejného důvodu, jako teď naposledy a to kvůli tomu, že nechápu, proč si furt píše s tím kolegou. Od toho firemního večírku ale také ochladla a já za tím furt viděl, že s tím kolegou provádí nevěru a už mě nemiluje, ovšem ona o něm jasně řekla, že to je kamarád a že tu žárlivost si způsobuji sám tím, že jí sleduji, kdy je aktivní na telefonu a kdy si sním píše atd. Říkala mi, že to je opravdu dobrý kamarád, ale že si spolu píší i o sexu a o všem možném včetně našeho vztahu, což mě také velice naštvalo.
Poté, co jsme ke konci dubna se opět sblížili a během toho, co jsme trávili společné chvíle, tak mi přišla dobrá atmosféra, tak stále jsem měl v sobě nutnání zjištovat víc o jejím kamarádovi z práce, s kterým si psát nepřestala a těsně před tím, než se stal ten den rozchodu, tak jsem ráno náhodou zahlédl na mobilu zprávu s tím, že jí přeje dobré ráno a to mi prostě přišlo už podezřelé.
Ona i po tom, co jsme měli teď naposledy hádku a já už řekl, že to fakt nedávám a řekl jsem nepřímo, že chci rozchod, tak jsem stále nic nezjistil a tak mám pocit, že jsem tu celou krizi pohřbil moji žárlivostí a momentálně mám čas se dát do kupy a zapracovat na svém seběvědomí.
Během toho rozchodu jsem jí nechal si sbalit všechny věci a odvezl jí domů k rodičům. Den po rozchodu jsme si ještě psali a já se jí za vše omluvil, ale ona mi odepsala, že už to nechce dále prožívat tyto rozchody a ten poslední měsíc a proč jsem jí teda nezastavil v tom balení věcí a proč říkám věci, kterých pak lituji a že tedy konec. Během tohoto týdne mi ale sama od sebe dvakrát napsala, sice nic konkrétního, ale asi chce udržet kontakt.
Po tom týdnu si zachovávám pasivní přístup, takže si s ní nepíšu a pracuji na sobě, kdy jsem tomu chtěl dát 3 týdny a pak jí kontaktovat, případně jí počkat na nádraží ráno, kdy jezdí do práce a jen na chvíli jí říct z očí do očí, že mě to mrzí, ale nežebrat o šanci...

Ještě doplním, že tak týden před rozchodem jsem cítil, že už je ta krize za námi a domluvili jsme se, že budeme na vztahu pracovat, více cestovat, trávit spolu volný čas, více na sobě pracovat atd. Ale prostě ve mě se to asi hromadilo od začátku té krize, jak byla na firemní akci a prostě jsem ten večer bychoul místo toho, abych se šel třeba ven vyvětrat a neříkat hned nějaká rozhodnutí, aniž bych na sobě pořádně zapracoval a snažil se. Ona sama říkala, že ani neví, proč k tomu zase došlo a proč jsem se tak zachoval...

Také určitě hraje i roli, že je to můj první dlouhodobý vztah a krize po 1. roce, takže jsem vlastně neveděl, jak s tím mám naložit.
Proto bych se chtěl zeptat, jak mám postupovat, kdybych jí chtěl získat zpět po tom, co zapracuji na svém seběvědomí a budu se snažit odstranit žárlivost?