Dálkové studium sš

Dobrý den,mám ukončený rok a půl dálkového studia na střední škole z poslední doby-tedy před 8 lety.Na škole,kde jsem studovala mi bylo řečeno,že můžu mít maximálně 2 roky pauzu a pak si udělat alespoň půl roku a takhle to napauzovat-pokud bych chtěla a bude mi platit co jsem nastudovala,ale bohužel jsem měla problémy a nešlo to.Takže teď je to přesně 8 let od doby,kdy jsem ukončila v pololetí 2.ročník.Ta škola je na 5 let u dálkového studia.Tak se chci zeptat,opravdu kdybych se přihlásila znovu na tu školu,tak budu muset studovat uplně od začátku od 1.ročníku i když už mam 1 rok a půl?Já chápu,že je to nařízeno ze zákona,ale opravdu neexistují nějaké výjimky?Bylo by mi blbé se tam přihlásit znovu,ale ráda bych měla maturitu a ta škola je v mém městě a ještě se neplatí školné,takže z domu to mam tak půl hodiny.Můžete mi prosím poradit jak to je?Protože já můžu jezdit na školu v jiném městě a kraji,která je na 4 roky,také dálkově,také se neplatí školné,ale jenom za dopravu 4x v měsíci mě to bude stát minimálně 2300Kč,no jo,za blbost se platí,nedokončená škola s maturitou je věčný problém.Mám to dobré,pracuji z domova,i čas mam.Tak budu vděčná za vaše názory,jestli jsou nějaké výjimky,když jde o tu samou školu a ten samý obor dálkově.

Jinak teď jsem našla,že je tu někdo,koho hodně zajímá osud lidí,co nedodělali sš,jestli studovali i jiné školy a jak dlouho.Já nevim,jestli to pochopíte,ale já měla hrozně snadný život a to,že mam základku je proto,že jsem chtěla jít svou vlastní cestou,všechno si zkusit a udělat si názory,protože já mohla mít obor Podnikatelská administrativa a skončila bych tu školu ve 20ti a mohla jsem si pískat a nikdy jsem nemusela makat manuálně,ale já prostě to,že se to očekávalo,tak mě to nebralo a šla jsem svou vlastní cestou,ve výsledku mam životopis,kde mam oficiálně jen praxi v dělnických profesích,ale právě to,že jsem mohla mít hodněkrát maturitu,já studovala dálkově celkem 2 školy s maturitou,Podnikatelská administrativa bylo denní studium na perfektní škole.Nikdo by to nepochopil,ale já těžim z toho,že mam takový rozhled a praxi a strašně mě to baví,na všechno si přijít sama a je to vzrušující mít praxi v manuálních profesích,ale jelikož mě baví nejvíc duševní činnost a tu manuální už nee,už neni na co přijít,tak možná by bylo dobré si tu maturitu udělat.Musim podotknout,že duševní činnost dělám z domova a dosáhla jsem toho,co jsem chtěla a dělám přesně to co miluju.Mám spoustu podnětů k přemýšlení a to je to,co mě baví nejvíc.A ta praxe z minulých dělnických prací je to z čeho můžu neustále čerpat,protože mam praxi a vim,jak to tam chodí,dělala jsem spoustu prací a brigád,i jsem rozvážela obědy a měla hmotnou odpovědnost,starala se o seniory,učim se angličtinu a strašně si užívám,že už si pouštim dokumenty a filmy jen v angličtině a rozumim skoro všechno a to jsem se naučila svépomocí,protože se tomu věnuju.Jistě základy angličtiny mam ze školy,ale nejvíc jsem se naučila právě samostudiem a pak taky zdarma komunikuju v angličtině písemně a ústně z domova.Ty školy co jsem kdy studovala tak byli-jediné Sou v mym životě-obor cukrář,denní studium,zvládla jsem udělat půl roku,takže nemám ani rok na vysvědčení,jen půl roku z prváku,další škola Podnikatelská administrativa-skoro rok,vydržela jsem do dubna,další je Veřejnosprávní činnost-1 rok a 2.ročník do dubna a poslední škola je Sociální činnost-1 rok a půl,já nelituji,že jsem šla touto cestou,mam zážitky,ze kterých můžu doživotně čerpat,to mi nikdo nevezme,jen mám trošku obavy,jestli si budu dál tak užívat života,kdybych si náhodou udělala maturitu,ne vážně,protože nevim,jestli se neztratí to kouzlo a zůstanou mi ty vzrušující zážitky.Protože ono je vzrušující být dělnice,ale zároveň mam jednoduchý život,takže nejsem klasická dělnice a teď už tedy dělám v administrativě a chci tuto práci dělat do konce života a k této práci nepotřebuji maturitu,jen mě napadá,že maturitou bych si to ošetřila.Jen mě dost unavuje,poslouchat zase ty samý kecy od spolužáků,pořád to samé,nechápu,že spousta lidí potřebuje ke svému štěstí mít rodinu a pořád dokola žít ten stereotyp,já jsem uplně jiný typ,mam ráda nevšednost a vždy mě bavily zajímavé osudy lidí a ano,psychologie.Myslim,že jsem v tom opravdu dobrá .Ale rozhodně nechci dělat nikdy stereotypní práci,nejsem takový ten klasický typ,co se nechá zotročit stereotypem,život je strašně nádherný,občas taky na hovno,ale zároveň opravdu krásný a já už vím,co chci a co mě bere v životě a nechci jít nikomu příkladem,já si chci žít to svoje a užívat si,to co je pro mě nejvíc a to je duševní činnost,kdy čerpám ze zážitků a můžu se na věci dívat z různých úhledů pohledu.Prostě,já nemusela být dělnice,ale aspoň vim,jak to kde chodí a už mam názor,jsem hodně vnímavá a život opravdu není černobílý a to je právě to,co ho dělá jedinečným,neustálý příval informací,vzpomínky,zkušenosti,to je to,proč žijeme.Baví mě různé náhledy z různých úhlů pohledu a rozebírání situace,různé myšlenkové pochody,každý člověk je osobnost a ta pestrost je prostě to fajnové.Samozřejmě jsem zjistila,že bohužel dokážu odhadnout typ člověka a bohužel se nepletu-to je to negativní.Ale to by bylo na dlouho.Můžu říct,že jsem duševní typ a našla jsem se v tom,ale přišla jsem na to,že já nepotřebuju se biflovat znalosti jako další tisíce studentů a jen papouškovat to,co už někdo napsal,že to,že má někdo školu neznamená nic zvláštního,jen to,že dostal k dispozici mozek a je schopný si něco pamatovat,někteří z nás mají opravdu geniální mozek,že jim stačí opravdu si to jednou přečíst a už to nikdy nezapomenou,ale to neni jejich zásluha,oni prostě si to pamatujou,protože mají ten mozek,co si je schopný si to pamatovat,na tom neni nic zvláštního.Samozřejmě,že když někdo vystuduje,tak to není jen o mozku,ale o tom,že se tomu věnoval,měl výdrž,nevzdal to,snášel stres,vydržel to atd.,ale zjistila jsem,že osobnost člověka se nesmí brát podle vzdělání-ukončeného.To jen znamená,že se někdo napapouškoval to,co tisíce dalších lidí před ním,po něm.Tak to je.navíc já jsem introvert a přišla jsem na to,že učitelé,co učí na školách dálkové studium jsou osobnosti,s kterými já si nemam co říct.To jsou přesně ty typy,co se napapouškovali něco,co je předepsaného a jelikož jsou vidět,tak mají rodiny a žijou veřejně,to není něco,co z mého pohledu je něco extra.Já mam na to svůj názor,že se spousta lidí nechá manipulovat a dělají to,co se očekává,to je jejich věc,ale já jsem sama sebou,jsem svobodná a jdu svojí cestou a nenechám ze sebe udělat jeden článek v řetězci,co slepě poslouchá a tupě přikyvuje,mám hodně zkušeností,hodně jsem toho přečetla,viděla,slyšela,ale prostě já nemam potřebu někomu něco dokazovat,chci si žít svůj život,nechat na sebe působit vlivy okolí,ale zároveň se už věnuju jen tomu,co chci.