Je divné jít sama do kina?

Dobrý den. Mně to divné nepřijde. V kině si sednete, shlédnete film a po jeho skončení jdete domů. Nemyslím, že někdo bude zkoumat s kým tam jste, nebo nejste. Je to Vaše věc. Jsou lidé, kteří nikoho nepotřebují jako doprovod..

Do kina běžte i sama. Je to jenom takový člověčí vnitřní pocit, že budete vypadat blbě. Ostatním to bude jedno. Představte si někoho druhého, že je tam sám, také by jste to moc neřešila a ještě by jste si řekla, že ho obdivujete za odvahu.

Běžně chodím do kina sám a divný mi to nepřijde ani trochu. Když jdu s někým, stejně si nepovídáme. Oba sledujeme film. Ale třeba do restaurace na obídek/večeři nebo na pivko sám chodím nerad. Divný to asi taky není, ale smutný určitě. Pro mě jo.

Většina lidí nepřemýšlí na tím kdo, kdy, kde, s kým, proč... a když se vás náhodou někdo zeptá, proč sama, odpověď přece máte: "mi to příjde i takové pohodlnější, že si ten film více vychutnám"

Co všechno si necháváte schválit svým okolím nebo cizími lidmi (lidmi, které v tom kině nejspíš nepotkáte) z internetu?

Najíte se, když máte hlad, bez ohledu na to, že byste musela někam zajít sama? A co pití?

Kam ještě (ne)chodíte bez předchozího schválení někým jiným? Na výstavy, na koncert, do lesa, zaběhat si, do knihovny...? Podle mne je normální se věnovat tomu, čemu se kdo věnovat chce.

Za "nenormální" považuji ohlížet se na cizí názory, nebo si představovat, "co by řekli známí", kteří by Vás v kině (či kdekoliv jinde) potkali samotnou.

Omlouvám se za ten termín ale fakt s*erte (nejen) v tomto případě na to, co si myslí okolí. Jestli na film chcete jít sama, tak na něj sama běžte. Je to vaše věc a nikomu jinému do toho nic není.

Bylo mi asi 16, když jsem šla sama do kina. Dávali film, na který jsem věděla, že by se mnou nikdo nešel. Ale moc jsem ho chtěla vidět - tehdy se ještě filmy teprve začínaly objevovat ke stažení (internet byl ale pomalý a platil se po minutách, takže by to stejně nešlo), takže jsem věděla, že když se na něj nepodívám v tom kině, tak ho prostě neuvidím! A tak jsem šla. Cestou zpátky, celá blažená, jsem potkala kamarádky, ptaly se, kde jsem byla... tak jsem jim řekla, že v kině na filmu... a ony strašně koukaly a obdivovaly mě, že jsem dokázala jít sama tak se toho nebojte

Kolikrát jdu sama. Už u vstupu obvykle potkám někoho známého. Pak si zalezeme každý do své řady, a nikdo to neřeší.

Není to divné.Ženy občas chodí samy,já např. proto,že manžel třeba nemá náladu na vyloženě ,,ženské filmy,,.Nedávno jsme byli na ,,Teroristku,,byla tam paní sama ,bylo jí 67 let,je vdova,tak chodí sama. Teď se chystám na film,,LOVEní,,ale to manžela moc nenadchne,tak asi taky půjdu sama,nic na tom není.

V tomto věku vás chápu, tak to má většina lidí. Je jím blbé jít někam bez doprovodu (restaurace, kino, koncert...). Je to jen nejistota. Ale časem to přejde. Je to jen pocit. Takových se nás v tom kině sejde víc . A užijeme si to. M.

Nebuď bázlivá a nauč se být sebevědomá. To může být první krok, sebrat se a jít do kina. Sama! Na tom není nic neobvyklého, tak se toho neboj. Když budeš sedět sama doma a uzavírat se před kontakty, bude to stále horší a přijdou deprese, psychózy, a to by byla škoda. Najdi si na google cestovatelku Hanu Machalovou, ta říká, že nejtěžší je překročit práh vlastního bytu. Potom už člověk pozná, že může všechno, jen chtít. Tak hlavu vzhůru a vyraz. A příště zase. Drž se!

Klidně jděte sama. Nikdo nebude hodnotit, zda tam jste sama, nebo s někým. Kamarádka by Vás navíc během filmu mohla rušit, brebtat, prozrazovat Vám dopředu děj, šustit pytlíkem s hašlerkami..., takhle sama si film lépe užijete. Není na tom nic špatného.

Já bych zamlada sama nešla do restaurace na oběd. Připadalo mi, že všichni koukají, že jdu na "lov". Nebyla to pravda. Potom jsem se naučila klidně sama zajít poobědvat. Proč ne, hlad může mít přece každý a když nebudu vyzývavě zevlovat po ostatních hostech, proč bych se sama nemohla v klidu najíst?

Takže Vám to schvaluji, klidně jděte a hezky se bavte. Jaga.