Nejste přihlášen/a.
Ahoj,
mám v plánu vydat se na dlouhou cestu. Pěšky. Mám tři možnosti:
* jít tam, kam mě nohy ponesou a dojít tam, kam mě donesou.
* jít Svatojakubskou cestu z domova tam i zpátky
* jít do Tibetu a zpátky třeba stopem.
Jde mi o to, že:
Oba "cíle" jsou na různou stranu. Comino je "profláknuté", takové Evropské, "snažší". Cesta do Tibetu je opravdová výzva, tam bych snad měl najít sebe. Nechci, aby se mi stalo, že dojdu Svatojakubskou a zjistím, že musím jít ještě dál a půjdu do Tibetu. Neumím se teď ještě rozhodnout a tohle bych opravdu měl mít rozhodnuté.
Je tu někdo, kdo by mi jednou větou dokázal poradit? Nejlépe někdo, kdo má s tímhle zkušenosti.
Děkuji.
Jedině pořádná výzva má smysl. Nemá cenu si za pár let říkat ..mohl jsem jít do Tibetu, ale...Je lepší nezvládnout výzvu, než si zvolit malé, lehké cíle.
Raději, at se testuje kratšími trasami. Nevíme věk, jestli má nějaký fyzický fond, jazykové vybavení, jaké má obutí, což je hodně důležité.
Začal jsem si psát pro a proti a popravdě, u Tibetu mám jedinou poznámku. Že je to větší výzva. A to nejspíš rozhodlo ...
Je mi 37.
Migueli, musela jsem se vrátit, jelikož jsem právě tu trilogii od Zibury dočetla, ale udělala jem chybu, že jsem ji četla ve špatném pořadí. Ty to dodrž, jelikož se autor občas vrací ke zkušenostem z předchozí knihy. První má být Jeruzalém / Turecko a Izrael/, 2. Čína / Od budhismu ke komunismu/ a třetí Armenie a Gruzie.
@miquel - Nechci, aby se mi stalo, že dojdu Svatojakubskou a zjistím, že musím jít ještě dál a půjdu do Tibetu.
Proč ne? Proč nepoznat všechny klady i zápory na "snažší" cestě a teprve podle nich se rozhodovat dál?
Ale řekla bych, že dokud se nedovedete "teď ještě rozhodnout", není na jakoukoli cestu ten pravý čas.
Nemám zkušenosti s tak dlouhými cestami, ale myslím, že jedno mají i s těmi výrazně kradšími společné. MUSÍTE MÍT JASNÝ CÍL, kterého chcete dosáhnout. I kdyby to měl být jen zajímavý viklan na kopci za vsí, polorozpadlá kaplička uprostřed lesa, maják uprostřed atlantiku, nebo třeba návštěva čínské zdi, či papeže. A pokud možno aspň hrubý časový rozvrh.
Takže na Vaší 1. možnost zapomeňte. Vrátíte se zklamaný a s pocitem, ztraceného času.
Přečtěte si knihu Moniky Benešové Moje Pacifická hřebenovka. Třeba Vás to inspiruje.
V knize je pár stránek věnováno i Svatojakubské cestě. Evidentně to autorku zcela neuspokojilo.
Taky knížky. Ty poslední jsou trilogie. Ladislav Zibura. Mladej, nedávno študák. Ten šel pěšky sám a více zemí. Jeho knížky se výborně čtou. A je to přesně to, co chceš. Rady k nezaplacení. Taky začal kratšími Evropskými trasami, jako do Říma. Pak šel bez plánů Turecko, Pákistán, Čína, Gruzie, nebo pěšky do Jeruzaléma. Šlo mu hlavně o lidi, jak se tam žije, přečti a zjistíš úkalí s čím kde počítat a docela se pobavíš.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.