Rodice me trapi

Zdravím. V tomto věku si děti často na rodiče stěžují a to třeba jen proto, že se dospívající dítka cítí již hrozně dospěle a jsou přesvědčená, že rodiče nepotřebují. Vy jste se zaláskovala a ráda byste žila s přítelem, že ano? A rodiče s tím nesouhlasí. Proto Vám přijde jejich péče a starostlivost přehnaná. Ale buďte ráda za rodiče kteří se starají a dohlíží na Vás. I když Vás to nyní zlobí, jednou to třeba oceníte. Zkuste se občas na věc podívat i ze strany rodičů a popřemýšlejte o tom, jak Vy sama můžete vztah mezi vámi zlepšit. Za rok budete sice zletilá, ale budete i soběstačná? Budete schopna se o sebe postarat, postavit se na své vlastní nohy? Obejdete se bez rodičů? Na přítele nespoléhejte, můžete se rozejít a pak Vám budou rodiče třeba dobří. Nezavírejte si k nim dveře. Nepíšete nic o tom jak se chováte Vy k nim, ale holt to musíte vydržet Vy s nimi a oni s Vámi. A není to jednoduché ani pro ně ani pro Vás..

Pletiplot - souhlasit se mnou nemusíte. Na svůj názor máte právo Vy i já. Jen rodiče tazatelky ví jaký důvod mají pro své chování.

V tom vám asi nikdo nepomůže, rodiče vám nikdo vyměnit nemůže. Ale můžete si počkat ještě 1 rok, budete plnoletá a zařídit si život po svém Zaměstnat se, najít bydlení a budete mít klídek, no ale zase i starosti jiného rázu. Jak se uživit, atd., atd. Teď, co je pro vás lepší. Možná vás ještě trápí i puberta, to je stav, kdy si můžete myslet, že vás nikdo nechápe, jenom vy máte pravdu pravdoucí. A nemyslete si, rodiče mohou také plakat.

Podívej se na to ze strany rodičů. Asi to půjde těžko, ale zkus to. Představ si, že jsi v jejich roli. A máš dceru,která má tyto , sice s odpuštěním, ale určitě, pubertální problémy. Komunikace a pochopení obou starn je v tomto období poměrně složitější, než bylo dřív. Já a má manželka jsme, se svými dětmi, tyto problémy sice neměli velké, ale náš syn s manželkou, v současné době, mají, se svou nejstarší dcerou, ve Tvém věku, podobné problémy. No a naše dcera, se skoro rovněž takto starou dcerou, něco podbného.

Tyto vztahy a stavy jsou velice těžké a složité. A že se Ti někdy zdá, že Tě "zbijou", tomu nevěř. Ale děti někdy dokáží přivést rodiče do stavu, kdy si už neví rady a kolikrát jim, řečeno lidově, "prdnou nervy". Ale věř, že by Ti nikdy neublížili.

Jsou sice věci, které by Ti nemuseli vnucovat (třeba ten trening a pod.) ale jsou zase další, které jsou ke Tvému dobru. Třeba že se Ti věnují, pokud máš zdravotní problémy. Sice už nejsi dítě, ale stále ještě nejsi dospělá, i když se tak cítíš. A myšlenky o "sebezničení" vypust z hlavy, to by jsi byla zdravá už tak akorát na psychiatra. Což o dospělosti a reálném uvažování určitě moc nesvědčí.

Zkus také Ty je pochopit je a neber je jako své nepátele! Kdo jiný, než rodiče, by to s Tebou nemyslel opravdu upřímně a nejlépe. Vždyt dítě je, pro každého rodiče, vždy to nejcennější. To mi věř!

Jestli je to pro Tebe takový stres a rodiče Tě nechtějí vyslechout a nechtějí Tě nechat samotnou jednat, zkus se poradit s psychologem. Abys to měla hrazené pojištovnou, tak se zeptej u svého obv. lékaře, ke komu jít, že máš problémy s rodiči. Možná to rozeberete třeba v Pedagogogicko psychologické poradně, když to souvisí i se školou.

fakt,že tě rodiče nutí k hokeji a ještě holku je opravdu divné a zarážející.Kord když tě to nebaví a chceš s tím přestat.V takovém věku se člověk nemá přetěžovat.A chtít zabít se opravdu už není normální.To už je známka že není něco v pořádku a nervy máš na huntě.I zásluhou bezohlených sobeckých rodičů,co vidí hlavně sami sebe.S někým se poradit,babi,děda,učitelka,psycholog?I postavit si hlavu,že s hokejem sekneš.Co mohou dělat?Jedině řvát a pak je to přejde.Bylo by dobré si říkat,že nemají právo tě do hokeje nutit,Neřeknu ještě školu ale hokej?

Tak anonymně, ale prásknu na sebe kde co, takže Vaši známí Vás velice lehko odhalí.

Nebo myslíte, že 17 letých děvčat, které hrají hokej je tolik?

Pokud nechcete dělat tento sport, tak přestaňte, nikdo Vás přece nemůže donutit. A nějaký nátlak je nepřípustný. I kdyby nemluvili měsíc. Je to Vaše rozhodnutí a měli by ho respektovat. Dělat něco s nechutí by se nikomu nelíbilo, sport má přinášet radost. Rodiče by mohli jenom litovat, že do Vás vrazili plno peněz.

Rodiče si ve Vás pěstovali svoje ambice, většinou to tak chodí, čeho nedosáhli oni, tak chtějí, aby dosáhly děti za ně.

Není nic špatného, když mají rodiče starost a všechno pod kontrolou, tedy myslím to zdraví.

Vzdalujete se jim, máte přítele, chcete se od nich odpoutat, nechat sportu a na to všechno si rodiče musí zvyknout. Není to lehké období. Pořád Vás chtějí chránit a hlavně chtějí lepší a dobrou budoucnost, abyste dostudovala a měla dobrý start do života.

A když zvýší hlas, nebo nekomunikují, tak vidí, že to funguje. A tak si na takové jednání a prostředek nátlaku zvyknou a používají to. Chce to, abyste komunikovala v klidu a nesnížila se k podobným praktikám. Možná jim to dojde, že se dcera chová rozuměji a inteligentněji, než oni.

@anonymniosoba - Nenechaji me abych si zarizovala dulezite a svoje veci sama.
Věřím, že se vám jednání rodičů nelíbí - jenže ze zákona mají pořád ještě za vás plnou odpovědnost. Takže záleží na tom, co jsou ty "dulezite a svoje veci" - respektive zda není nějaká účast rodičů nutná.

Na druhou stranu - když nechcete, aby s vámi šli k lékaři, proč je o tom předem informujete? Když nechcete hrát hokej, proč prostě nepřestanete? I když tam by bylo přinejmenším vhodné se s rodiči pokusit dohodnout nebo aspoň vyslechnout v klidu jejich argumenty. Nejsem si tak docela jistá, že na vás "porad rvou" i když s nimi mluvíte klidně a tiše.

Jak už bylo řečeno, zkuste psychologa - pormluví nejen s vámi, ale i s rodiči a i když vaši situaci kouzlem nevyřeší, měl by najít a poradit způsob a cestu. Zbytek už ale bude na vás všech.

Ani bych nespočítala, kolikrát jsem si říkala,když jsem měla pocit, že mi rodiče nerozumí, že se zabiju, at trpí, at litují? A to jsem měla rodiče perfektní,milující, měla jsem je hrozně ráda, ale občas k nějakému střetu dojde. Pak,když nám po mých 18 . narozeninách zemřeli, jak jsem často vzpomínala a vzpomínám . Jak bych byla ráda, kdybych měla rodiče, pro které jsem dítě, přestože dávno dospělá. Překousni něco a zkus se chovat dospěle, jsou jiné věci, s kterými se budeš trápit, at jednou nemáš výčitky. Vaši to s tebou určitě myslí dobře, ale docházejí jim argumenty, tak volí pro ně cestu nejmenšího odporu - to je , že křičí. Neprovokuj a vydrž. Uvidíš, že až se jednou osamostatníš, že se vztahy srovnají. Až uvidí, že jsi dospělá, že se o sebe / případně o ně / dokážeš postarat. Schválně neřeším hokej, jsi mladá, určitě zdravá a sport potřebuješ. Určitě se cítíš fyzicky lépe,než kdybys nesportovala / pokud nemáš nějaké zdravotní omezení / .Přeji ti krásný život.

Ten hokej jste si prosadila původně vy a nebo vás rodiče do něj donutili sami? Já jen že výzbroj hokejisty,hodiny tréninku...stojí spoustu peněz a jestli to byl jen váš rozmar který vás po krátké době přestal bavit tak se rodičům nedivím.Pokuď je to jinak tak se předem omlouvám,jak dlouho ho hrajete?

Já myslím, že tě rodiče netrápí. Každý rodič chce, aby z dítěte něco bylo. Samozřejmě občas je těžké se vzájemně pochopit, rozdíl generací tu je. Ale sport není všechno, musíš i něco vystudovat. Ovšem tvoje gramatika, to je dost špatné, máš tam spoustu hrubek, zkus se věnovat více škole a uvidíš, že uděláš rodičům radost a nebudou tě tolik kontrolovat.