Nejste přihlášen/a.
Ahoj brácho, nevěřím, že bychom byli schopni spolu nějak rozumně mluvit, proto Ti píšu. Jsem z Tvého chování vůči mně neštastná. Cítím, že si na mne vybíjíš vztek, že Ti dělá dobře, když druhého můžeš pokořit. Prý to patří k pubertě. Já ale myslím, že už jsi snad dál. Když už nemůžu mít doma bráchu, jako oporu a kámoše, tak se prosím snaž aspoň o to, nic mi nedělat, dát mi pokoj. Já to ocením a budu se snažit ničím neprovokovat. Zajímalo by mne, proč mne otravuješ, co Ti vadí? Dík za pochopení. Ségra.
S někým z rodičů žijete, né? Ten by snad mohl nastavit nějaká pravidla. Promluvte s ním stranou a chtějte od něj pomoc, řešení. Ono to jeho chování určitě bude souviset i s rozvodem rodičů.
Dobrý den, než si budete někde stěžovat, tak se zamyslete, jestli nemá bratr alespoň částečně pravdu - je starší a má zřejmě i více rozumu a zkušeností, tak Vás hodnotí přísněji (když rodiče nefungují). Zkuste ho svým chováním přesvědčit, že nemá pravdu a Vy nejste kráva blbá, rozmazlená a nenormální - a on to už říkat nebude (a snad Vám nechá potom pohladit i kočku). Zdravím!
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.