Doma se hádáme

Tak jí řekni chytrou otázku,potom tě vinit nebude

Tak nepruď.

Každý rodič se ve svých dětech vidí. A chce se jimi pochlubit. Chce, nebo byl by rád, kdyby dítko dosáhlo více než on. Bylo chytré, šikovné, aby se mu dařilo, mělo se lépe.

No, a potom z tebe vypadne blbá otázka.

Tak raději chvíli přemýšlej, než něco řekneš.

Možná chceš ze sebe udělat debílka s chválně, možná tě baví, když vidíš, že jdou rodiče kvůli tobě do vrtule a chytaj se za hlavu.

Pokud to neděláš schválně, ale z nedostatku zkušeností, tak předem mamce mírně řekni, že se raději zeptáš, abys neudělal něco špatně a příště již budeš vědět a ptát se nebudeš.

Musíš být trošku diplomat.

Nadhoď, co to bylo za komunikaci, abychom to posoudili. Možná, že mamka byla unavená, myšlenkami jinde a chtěla se tě zbavit, tak tě sepsula.

Jo ty ženy, někdy stačí málo a oheň je na střeše. Až budeš starší, tak to pochopíš. Ale tím netvrdím že vina není i na tvé straně. Máma nechápe tvou pubertu, ty nechápeš mámu. Blbě se doma neptej a nebo počítej s takovou reakcí.

A co si představuješ pod pojmem blbá otázka? Zkus třeba něco napsat, na co ses ptal. Nic se tady nemůže stát..

Tak zjevně její. Ona tě stvořila... (ale nejsem si úplně jistej, jestli je dobrý jí to říkat...

Na (záměrně) "blbé otázky" neodpovídám - ono to tazatele časem přestane bavit

PS - Co je u vás doma "blbá otázka"?

U nás doma platilo, že na blbou otázku jsem dostal blbou odpověď. Bylo to docela účinné, řvát nebylo potřeba

Zkuste oba zlepšit komunikaci. Vy se snažte mámu neprovokovat a lépe své otázky a chování zvažovat. A mamka at trénuje trpělivost. Zřejmě má doma pubertáka a ačloliv je to někdy o nervy, vztekat se nemá smysl. Jinak byste měl k mámě cítit samozřejmě respekt, at už si myslíte cokoliv.

Asi bych také řvala, kdyby mi někdo "řekl blbou otázku". Rozumnější je se normálně zeptat. (Často záleží na tom, jak své otázky formuluješ.)