Nejste přihlášen/a.
Dobrý den, chtěla bych se podělit o můj problém. Jezdím do práce daleko a pár dobrých spolužáků se rozuteklo po celé republice, takže se bohužel nestýkáme. V práci jsem mezi staršími lidmi, já jsem tam vlastně nejmladší a ostatní jsou o dost starší, takže i tam zrovna přátele nemám a pokud ano, tak tím, že dojíždím velkou dálku ani oni nějak nejeví zájem se vidět nebo stýkat. Proto mám takové své útočiště internet. Abych nevypadla z toho mládí a trochu si ho ještě užila, tak si píšu třeba se spolužáky po netu nebo si tam hledám nové lidi v mém věku jen na nezávazný pokec z toho pokecu se občas stanou velká přátelství za která jsem ráda a tím, že ten člověk je se mnou ve spojení celé dny mi prostě pomáhá třeba zvládnout dlouhou cestu z/do práce. No a asi před 14 dny jsem se seznámila s klukem, opět jen jako nezávazný pokec a on byl hrozně fajn, legrace s ním byla, byl chytrý, no rozumněli jsme si. Byl ale z hodně daleka, takže bylo jasné že opravdu jen pokec, že nemůžeme plánovat něco víc nebo tak. Všechno bylo super, celé dny jsme trávili psaním si, byla jsem taková v pohodě, štatná a najednou z ničeho nic mi řekl, že se dál nebudeme bavit. Nic jsme si špatněho neřekli ani neudělali, najednou prý, že bydlíme daleko a že to nemá smysl se bavit, tak jsem se ho zeptala, jestli třeba něco ke mě necítil nebo tak, ale prý ne, jen nevidí důvod proč si dál psát. Jsem z toho celá špatná, protože to byl super kluk, který hned nemyslel a nemlel jen o sexu, ale bavili jsme se o různých kravinkách a podle mě to byl moc pěkný pokec. Já jsem taky k němu nic necítila, asi stejný důvod - dálka. Jenže v momentě, kdy mi řekl čau... začala jsem se cítit, jakoby to byl rozchod a pořád teď jen brečím a neveřím svým očím. Netuším co se mohlo stát... Opravdu stojím nohama při zemi a vím, že taková obrovská dálka, to by nešlo a za tu chvíli .. to bych se ani nezamilovala... nevím co to je, ale hodně to bolí a nevím co dělat, aby bylo líp
Víš, co se mi vybavilo? V jedné knize ruského klasika takhle pláče dívka pro jednoho, co se jí neozývá. A chůva jí říká: "..a co když ne on, co když to je láska, co Ti chybí?" / Snad jsem to napsala pochopitelně?/
Je to kluk, ti nejsou tak citoví a asi na tom Vašem bavení tolik nevisel. Postupně si možná uvědomoval, že to nikam nevede. Možná i cítil z tvé strany, že si od toho pokecu slibuješ víc, jak on. A taky možná, že si takhle psal ještě s nějakou jinou dívkou, nebo tu svoji už má a cítí, že přestřelil a že by jí musel hodně vysvětlovat. Můžeme se domnívat, ale to je taky všechno. Myslím, že si to budeš muset přetrpět, utřít slzy a nadechnout se do nové "etapy". Nevnucuj se, nech to tak, neptej se, nevyčítej. Tohle se stává a jenom čas to zahojí.
Jste mladá a asi moc zájmů nemáte. Virtuální vztahy jsou podivné. Co jste očekávala? najděte v místě bydliště, práce a tam kde se pohybujete nějaké sportovní,, tvořivé kluby, tanečky, turistiku apod. Musíte se sama zapojit do podobného společenství. Myslíte, že u klávesnice najdete nějaké přátele a kamarády? Zajímavé myšlení mladých, čekají až to na ně asi zavolá. Buďte trochu sama akční, všude žijí lidé.
Nedivím se, že hoch ukončil komunikaci, neviděl jistě perspektivu a taky asi cítil tlak z Vaší strany. Hlavně se v tom neštourejte, takových známostí bude ještě habaděj.
Dobrý den. Co se stalo, to by Vám mohl s určitostí říci jen on sám. Ale třeba prostě chce žít v realitě, ten virtuální svět je pro něho ztráta času. Povídat si přes klávesnici už ho asi omrzelo. Není dobré se upínat na někoho koho vlastně ani neznáte. Myslím, že se cítíte asi hodně osaměle, ale skutečného přítele, či jen kamaráda, Vám internet nenahradí. Zkuste si najít někoho takového v reálném životě a smutek Vás přejde. Budete se mít zase nač těšit a budete si to užívat mnohem více.
Pokud jezdíte dlouho, stejnou trasu, ve stejný čas, tak nejlépe, jak překonat jízdu je najít na stanici - zastávce pár lidí a s nimi začít cestovat a bavit se. Prostě se seznámit. Jistě jezdí s Vámi lidi, které tam vídáte a zdravíte se. A pokud se nezdravíte, tak začněte Vy jako první. Příště můžete přidat slova o počasí a pokud bude i ten druhý naladěný na stejnou vlnu, tak si jistě budete mít o něčem povídat a časem se spřátelíte, cesta uteče, dozvíte se něco nového, proberete práci, nástup do školy, dovolené, podzimní práce na zahradě, vaření, vánoce, apod..
Je to dnešní móda, že si každý zapne telefon, nebo notas, dá špunty do uší a nevnímá okolí.
Nechte to plavat. Virtuální svět je jen doplněk toho reálného, který vám chybí i když píšete, že stojíte nohama na zemi, nestojíte.
Co to máte za práci ( i klučina), že si celý den píšete? Nebral vás jako vlezlou holku a tím mu ubírala hodně času, kterému se nedostává? Mládí není jen o tom, že celý den čučím do klávesnice.
Nevím,ale také je možné,že si našel novou známost-přítelkyni a to psaní s vámi na dálku ho už prostě nebavilo. Mějte svoji ženskou hrdost,když to sám ukončil,nemá cenu v mysli se v tom dlouho pitvat.
Není to samozřejmě jisté, ale prej je nějakou dobu sám a aby 14 dnů zrovna někoho potkal, to si nemyslím... mě jen udivuje ta moje reakce na celou situaci, už jen to, jak se ozval, tak jsem viděla tu dálku, bylo mi jasné, že to bude jeden z těch se kterým si pokecám at pár dnů nebo třeba několik měsíců, nerozumím tomu, proč když to ukončil, tak jsem z toho mrzutá. Takových lidí jsem už taky pár poznala, psali jsme si, potom že je to nebaví, rozloučili jsme se a hotovo a to třeba zrovna bydleli kousek ode mě a proč tady, u člověka, který bydlí na druhé straně republiky, proč tak blbnu... možná jen nějaký blbý období
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.