Nejste přihlášen/a.
Dobrý den, být Vašim chlapcem, tak Vám dám ještě jednu a to poslední šanci. Když zase zklamete, tak potom už jen "kopačky". Udržovat vztah s člověkem, který tvrdí, že ví co je to milovat, ale chová se jako nevychované, rozmazlené a hlavně nezodpovědné děcko, dlouho nebaví. Jste jako "pytel blech" a dokud se nesrovnáte a nezačnete brát ohled na svého partnera, tak buďte sama. Zdravím!
nika - přejděte do útoku. Napište mu, že když už Vám nevěří, tak navrhujete rozchod. Když na to hned přistoupí, tak si oba chvilku popláčete, ale bude to vyřešeno. Když s rozchodem nebude souhlasit, tak máte částečně vyhráno .- zase Vám uvěřil (a budete se v tom "plácat" dál).
Měl jsem vztah s 18letou holkou, která taky dělala různé kraviny a nedokázala své chování odůvodnit. Vždycky po nějaké té kravině a následné hádce se úplně složila a začala prosit a přemlouvat mě, at to s ní nevzdávám, že neví, proč to dělá, ale že už se opravdu změní. Následovalo pár dní klidu a pak opět to samé. Rozešli jsme se po roce, nedalo se to vydržet.
Dnes je jí 25 a pokud vím, nikdy se z těch svých kravin nedostala a nedokázala se začlenit do společnosti, najít a udržet si práci nebo partnera. U tebe to může být opravdu jen těmi telecími léty, ale pokud máš pocit, že nedokážeš svoje chování kontrolovat, možná by neškodilo navštívit psychologa.
Niko, já "pro změnu" půjdu "proti proudu". Je ti 16 let, máš právo se bavit s kým chceš, kdy chceš a jak uznáš za vhodné. Já bych si na tvém místě odpustila jen to posílání nahých fotek. Teď už nad nimi nemáš kontrolu. Doplnit k nim tvůj obličej a vystavit je do internetu ve chvíli, kdy se ti bude nejméně hodit, je hračka.
Nesouhlasím s názorem, že by sociální sítě byly zlo. Nejsou. Člověk by ale měl mít rozum, měl by vědět, k čemu jsou vhodné, v čem mu mohou pomoci a neměl by jim propadnout. Pokud dojde ke zneužití fotek, informací, ..., není to chyba sociálních sítí, ale lehkovážného chování lidí.
Důvěru - přesněji sebedůvěru - potřebujete získat oba dva. Kdyby sis zdravě věřila, nepotřebovala bys dělat hlouposti jenom proto, že "to přece dělá každý, že na tom nic není".
Tvůj chlapec na tebe žárlí ani ne tak kvůli těm "blbostem", jako kvůli tomu, že si nevěří (žárlivost je nedůvěra sama v sebe). Žárlit na tebe bude tak dlouho, dokud mu to dovolíš.
Tvůj chlapec nemá co sledovat tvou komunikaci s jinými lidmi na sociálních sítích, v e-mailu, v mobilu ani nikde jinde. Ty bys měla mít aspoň tolik rozumu, abys mu to neumožňovala. A tolik odpovědnosti, aby ses mu se svými "blbinami nepřiznávala". Když už je "musíš" dělat, nepřehazuj odpovědnost za ně na svého chlapce ani na nikoho jiného.
Nauč se stát za svým slovem a plánovat čas, dodržuj své sliby a chovej se tak, abys "vydržela sama se sebou".
(Už se těším, až mne Vilík zase vystaví na pranýř.)
Zdravím. Ztracená důvěra se těžko získává zpět. A bez důvěry nemůže žádný vztah dobře fungovat. Zkuste si s přítelem o všem otevřeně promluvit. Přiznejte svoji chybu a hlavně se z toho poučte. Pokud přítel bude ve vztahu s Vámi chtít pokračovat, přestaňte mu lhát a dělat tokovéto věci za jeho zády. Budete ho muset přesvědčit o tom, že je na Vás spolehnutí a že jste přestala skutečně dělat podobné "kraviny". Ale pokud máte takovéto problémy ve vztahu již po deseti měsících, bylo by pro partnera lepší, kdyby si našel vhodnější partnerku. A Vy jiného partnera.
Pokud se nedokážete ovládnout, děláte stále takové hovadiny, nejste pro takový vztah ještě vyzrálá...musíte dospět...příteli se nedivím, takový vztah nemá šanci. Ztratil důvěru, stačí, pokud pozná nějakou normální holku a je po vztahu..
Vyhovět všem tomu říkáte... A sama dobře víte, že nakonec stejně nevyhovíte nikomu a pobabráte si to u všech, protože si nejste schopna uvědomit, které věci/lidé jsou pro vás důležitější, a hlavně nejste schopna si sama pro sebe v těch věcech udělat pořádek.
Jo, to máte pravdu, že potřebuje lepší. A proč byste tou lepší nemohla být vy? Chce to jen se sebou něco dělat a ne jen zpětně "lepit" své průšvihy, hlavně je už nedělat. Jak vám má věřit, když si vypisujete s dalšími kluky, at už je důvod jakýkoliv, o fotkách ani nemluvím. Dneškem si uvědomte, co chcete a jak to chcete, a začnětet podle toho jednat. Jak se zdá, váš kluk má svatou trpělivost, tak ještě není všechno ztraceno.
oba jste ještě děcka. Ty děláš naivní hlouposti a tvůj přítel ti hraje divadelní etudy na téma žárlivost a spravedlivý hněv, aby ti to nandal a ukázal, kdo má navrch. Taky naivní hloupost.
Co se s tím dá dělat? Asi nic. Tak nanejvýš si tento tvůj dotaz můžeš zapsat do svého milovaného deníčku a za deset let si ho přečíst. Věř mi, že ve věku 26 se nad tímto dotazem dobře pobavíš.
Figurku, když by se tvá dívka vyfotila nahá a fotky poslala do světa a prováděla podobné kraviny, ty bys zůstal klidný? Žádné etudy? No, nepovídej!
Přečti si ještě jednou to, co jsi napsala v úvodu! Píšeš sice, že jsi už to neudělala, ale jiné věci ano.
Ano, byla to její volba. Dnes jsou všichni naučení "nevaž se, odvaž se", ale nikdo jim už neřekl "a pak nes důsledky". A proto lidi dělají kraviny, protože nemyslí na důsledky.
Mně kdyby někdo zalhal, přestanu mu věřit i to, co řekl před lží a ztratí pro mě cenu. Jestli si někdo myslí, že mu nestojím za to, aby se mnou jednal fér, a že mi klidně může lhát, tak pro mě navždy skončil.
Nejdřív ti odpovím na otázku: Jak získat ztracenou důvěru. Ta se získává strašně špatně. Ale je pár věcí, které pomohou.
1. Nelhat, nikdy a o ničem (nanejvýš o suprise párty k přítelovým narozeninám).
2. Mluvit s ním o všem. I o těch klucích, se kterými si píšeš. Porovnej si tyhle případy: Pípne sms, ty si ji přečteš, odpovíš a pokračuješ v rozhovoru se svým přítelem. Pípne sms, přečteš, prohodíš něco v tom smyslu, že ten a ten kluk musí otravovat i o víkendu. Nebo řekneš: ten a ten kamarád ze školy dělá ti napsal, že např. je právě v bazénu a ptá se, co děláš ty - koukneš se na přítele a řekneš, tak já u napíšu, že si užívám např. zmrzlinu (s přítelem). V prvním případě přítel bude zvědavý a žárlivý. V tom druhém bude vše vědět včetně toho, že je to nevinné.
3. Nic nerušit a nepřesouvat, když už se s ním na něčem domluvíš, tak to do puntíku splň. Ruš domluvené věci s přítelem jen v těch nejnutnějších případech.
4. Upozornění - získat ztracenou důvěru zpět je běh na dlouhou trat.
Z tvých odpovědí jsem pochopila, že ty jsi na intru a přítele vidíš jen o víkendech. To je pro vztah hodně těžké, proto je upřímnost strašně důležitá. Ale oba musíte pochopit, že zbytek týdne má každý svůj vlastní život - jiné kamarády a spoustu zážitků, kterých se ten druhý neúčastní (máte si ale neustále o čem povídat). To je strašně těžké, dát člověku takovou svobodu a věřit, že se k tobě vrátí. Je k tomu potřeba vyzrálé lidi a nejsem si jistá, že vy tak vyzrálí jste - oba. Proto navrhuju, abyste si pořádně popovídali, jak to cítíte, co od vztahu očekáváte a co by podle vás (obou) mohlo být lepší. A klidně si i rozmyslet, jestli se jen netrápíte navzájem a přece jen by nebylo lepší se rozejít. Ale je to jen jedna z možností.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.