Nejste přihlášen/a.
Jednou jsem měla nějaké zařizování a vzala jsem mladší dcerku sebou. Nedařilo se a my jsme se zdržely. Když jsme přišly domů, starší, které tenkrát bylo něco málo přes 10 let, na nás hystericky řvala, kde jsme byly. Překvapilo mě to, protože jsem ji nijak nemohla uklidnit. Stále jen vřískala a křičela nesmysly. Nakonec jsem ji vzala pevně do náručí, houpala s ní a vydávala chlácholivé zvuky. Ona se rozplakala a tiše říkala, jak se strašně bála, že se nám něco strašného přihodilo. Nejspíše toto se stalo tvé mamince. Prostě se bála natolik a strach a napětí vybuchlo tvým příchodem. Nic jiného za tím nehledej. Miluje tě a bojí se o tebe. Jestli chceš poradit, obejmi mamku dnes a omluv se jí a řekni, že chápeš její strach. Uvidíš, co se stane. Za pokus to stojí, ne?
Já v tomto případě ale vidím velký rozdíl - on své rodiče patřničně informoval mobilem včas, což vy jste tehdy pocopitelně nemohla. Žádný strach nebyl na místě.
Strach tam byl určitě. Syn jezdil na kole dlouhé trasy a pokaždé jsem měla trochu obavy. Raději nechci vědět, že je někde na cestě.Na silnicích není bezpečno ve dne, natož v noci. A jak mamka od tazatele sama nikam nejezdí, nezná to, tak má navíc dramatičtější představy, co se mohlo stát, když kluk ještě nedojel. Nebo je to povaha, které věčně vadí, že kluk nedělá, co ona chce.
Chybí mi tu informace o věku tazatele. Ale pokud je mu 15+, tak reakci matky považuju za nepřiměřenou. Synek to přetáhl neúmyslně, informoval o pozdním příchodu, projevil tím svoji zodpovědnost. Podle písemného projevu soudím, že je to rozumný kluk, který by si od rodičů zasloužil víc důvěry.
Samozřejmě omluvou a pokáním (jak doporučuje ivzez) nic nepokazí, ale já jsem na jeho straně. Sám mám dva kluky, 13 + 16
Pokud jsi zavolal že se výlet protáhl tak reagují naprosto přehnaně. To že na kole neodhadneš vyjížďku a dojedeš o dvě hodiny později není nic divného (stačí píchnout, splést si cestu nebo jen dostat "hlaďák"), a pokud o tom věděli tak není problém... Samozřejmě pokud dojíždíš v noci, tak bys měl mít světlo a pokud ho nemáš, tak jet mimo silnice nebo aspoň před každým autem zalézt do příkopu + někde sehnat reflexní vestu (pokud nemáš odvoz a dojet prostě musíš)
Pokud bys nedal vědět tak chápu že se báli, ale pokud věděli kde jsi tak to je opravdu zbytečná hysterie. Naopak by tě měli chválit že se o sebe dokážeš postarat...
Mno to bylo od ní nezodpovědné, že tě nechala jet s kamarádem tak daleko. Podle mě jako rodič naprosto selhala a ještě ke všemu za své selhání hází vinu na tebe. Smutné. Víc je těžké to hodnotit, protože nevím kolik ti je let. Mě se taky jednou stalo že jsem se vrátil pozdě, dejmetomu že mi bylo 16. ale jinak to nešlo protože jsem uvázl na vrcholu hory v době kdy byla bouřka. Normální reakce mi příjde taková, že se to prostě stává. Špatný odhad, s počasím to prostě odhadnout nejde. A vaši situaci soudit neumím/nedokážu, nevím proč jste se tak zdrželi. Já se tenkrát vrátil po osmé možná (měl jsem výhodu, že dolů z kopce to byl sešup takže jsem byl doma asi za 30-45 minut, kdežto v opačném směru by to trvalo tak dvě hodiny).
Ty jsi asi tu delší plánovanou trasu měl mámě nahlásit i dopředu před odjezdem, možná by ti máma řekla, aby si tu trasu nejel,že to vypadá na pozdní přichod domů už za tmy. Řekla by ti to proto,že je to rodič,má strach,je možné,že někdy i dost přehání. Jestli je ti 14-15 asi by ti to zakázala,jestli je ti víc,mohla říct,dávej na sebe pozor.
Ale určitě je bezva jezdit s kamarádem na kole a to sportování, než to vysedávání jak popisuješ. Možná by mohla být ráda,že takový jsi a ne jako tamti.
Hezký den,
myslím si,že matka asi měla strach a proto reagovala tak přehnaně. Asi je hodně úzkostlivá. Zkus jí to odpustit,to ale neznamená,že se musíš vzdát svých koníčků. Jen se přizpůsob tak,aby ses vracel ještě za světla,pokud možno. Tím vyřešíš problém s rodiči a můžeš se bavit dle svého. Jinak sport chválím.
Jedináček náhodou nejste? Jestli ne, chová se k sourozenci/ům podobně?
Já ji na jednu stranu chápu - dítě (ano, pořád jste pro ni dítě) kdesi potmě na kole + pár zpráv z černé kroniky o sražených cyklistech + malinko úzkostlivější nastavení + trochu víc fantazie = úleva po vašem návratu, která se přesmykne do "výbuchu". Ony ty emoce někudy ven musí.
A pokud je navrch "nesportovní typ", tak nikdy nepochopí, "co na tom ježdění máte" - jednoduše proto, že nemá vlastní zkušenost. Vy zas nechápete rodiče "jak můžou být furt jen doma a nikam si ani nevyjdou", což je totéž v bleděmodrém.
Některé odpovědi rádců nechápu. 16 let to je už skoro dospělý a má vůči rodičům ohlašovací povinnost. Tedy, mami jedu s kámošem na kole směrem na Dolní Horní a vracím se nejpozděj v 21:30. Kluk udělá maximum aby do nejzaššího času byl doma ale může třeba cestou píchnout kolo a pak je správné aby telefonem rodiče o zdržení informoval. Pokud ho bude maminka kontrolovat tak jak to udělala, nemyslím si, že se kluk naučí zodpovědnosti. Vždycky je to něco za něco, kluk splní domácí nebo školní povinnosti a jede s kámošem na výlet nebo jde na zábavu. Nesnášela jsem u dcery v 16-ti letech otázku "můžu jít dnes prosím ve 20h dokina?" Naučila se říkat " Dnes jdu do kina, příjdu ve 22 h. Jste pro?" Myslím, že u vás jde s maminkou jen o problém v komunikaci.
@Lidus, ten věk se objevil až později.
Mně ta otázka vyzněla tak, že byl tazatel dohodnut, v kolik přijde, což nedodržel. Dal sice vědět, ale to už strach (obavy) moc zmenšit nemuselo.
@lidus - Každá rodina má "svůj řečový kód" - u nás by otázka "Můžu jít dnes tam a tam?" nebyla - od určitého věku, respektive vyspělosti - považována za prosbu o dovolení, ale (dále již nevyslovený) dotaz "Není něco potřeba?"
To už tak bývá. Vy máte pocit, že rodiče nechápou Vás a že by Vás chápat měli, ale snažil jste se někdy pochopit i Vy je? Jsou v situaci, kdy za Vás mají odpovědnost, mají o Vás starost, a pokud nedodržujete hodinu na které jste se s rodiči dohodl, pak rodiče udělají opatření dle svého uvážení. Dokud nejste soběstačný a plnoletý, musíte to vydržet s rodiči a oni s Vámi. Až budete dospělý a vyděláte si na to, klidně si cestujte, žijte a sbírejte zážitky a vzpomínky jak je libo. Zkuste je přesvědčit, že jste spolehlivý a že Vám mohou důvěřovat. Podle toho by s Vámi mohli začít jednat jinak časem.
Lukáši,
zachoval ses nezodpovědně, když jsi byl v kamarádově společnosti. myslíš, že by bylo od maminky rozumné a zodpovědné tě s ním pustit stanovat? Rovnou ti odpovím: Nebylo.
Takže se omluv a pokus se svým jednáním a svou dochvilností rodiče přesvědčit, že jsi zodpovědný, že ti mohou důvěřovat. Ale počítej s tím, že to ze dne na den nebude.
Mě jednou táta pořádně seřezal klepáčem, že jsem měl modřiny 2 týdny. A důvod? Lezl jsem na trafostanici na staveništi, z venku to vypadalo trochu jako kadibudka. A jako kluci jsme byli zvědavi, co to je. Po letech mě táta vysvětlil, že byl z toho v šoku, kdybych se chytil něčeho kovového, tak bych tu už nemusel být. Pochopil jsem to, nebyl to "trest" za pětku ze školy. Rok 1988.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.