Nejste přihlášen/a.
Dobrý den,po delší době jsem potkal svého známého,byl vždy taková veselá kopa a nic ho jen tak nerozházelo,
ale tedˇ bylo na něm vidět,že ho něco pořádně štve a moc mu do řečí nebylo,tak jsem se ho zeptal jestli něco
nepotřebuje,prý ani né,ale nakonec se mi svěřil co ho trápí. Žije s manželkou a dospělým synem,který je ještě
svobodný v domku celkem spokojený život. Již delší dobu pozoruje,že syn je jiný a vůbec nemá jeho podobu a
charakterové rysy se s ním neztotožňují a chová se jak snob. Když na to manželku upozornil,že se mu to nezdá
a jestli se jí kdysi něco nepřihodilo a nevychovali jsme kukačku,tak se zarazila a dost váhavě řekla,že je to
nesmysl a víc o tom nemluvila. Jemu to nedalo spát,tak po čase si nechal tajně udělat DNA testy a ty potvrdily
jeho domněnku,že není biologickým otcem.Manželce to ještě neřekl, protože má obavu,aby se syn kterého
má rád od něho neodvrátil.Sám jsem mu nedokázal poradit jestli se na to má vykašlat a nějak se s tím smířit
nebo riskovat,že se rodina rozpadne,tak by mě zajímal váš názor jak by jste se zachovali v téhle situaci. Děkuji.
Pokud ho vychoval a staral se o něho, pak je jeho táta. Sice ne biologický, ale komu by to prospělo vytahovat nyní fakt, že není bio otcem? Syn je již dospělý, asi by se s tím i srovnal. Ale možná, že by vzalo za své manželství a rozvrátilo by to celou rodinu. Názor na toto může být odlišný, ale pokud to rodiče neřešili doposud, at se v tom nevrtají a nechají to tak jak to je. Syn má otce rád a otec jeho též a tak by to mělo i zůstat. Takových párů je hodně..Ale samozřejmě záleží na tom, jak se k tomu bude chtít postavit váš kamarád. To už je na něm.
Dobrý den. Syn mu musel být nepodobný již od dětství, tak nechápu, proč to ten váš známý řešil až v dospělosti syna. Kdyby na to hodil bobek a nenechal si dělat testy DNA, tak by nic nevěděl... a možná by mu nyní bylo lépe na duši. Syna vychoval, vztahy mají dobré - tak proč to nyní bořit? Nechala bych to tak, jak to je. At si své tajemství váš známý vezme do hrobu, bude to tak pro všechny lepší. Pokud by něco řekl manželce nebo i synovi, možná by mohl přijít o spokojenou rodinu, kterou má.
Řeknu to jednoduše a lidově:
Známý je trouba, že se těmito věcmi po takové době vůbec zabývá. A ještě navíc testy DNA! NECHÁPU! Namísto prožití klidného stáří s milovanou ženou totálně přeorá život především sobě, ale i manželce a synovi. Kdyby juknul do statistiky, dozvěděl by se, že spousta mužů vychovává nebo vychovala "kukaččí" dítě a přitom se v tom nevrtají a jsou spokojení.
Takže teď mu radit jak se zachovat je o ničem. On potřeboval poradit dříve, než se tím začal zabývat. Teď už je pozdě, at chce nebo nechce, zadělal na problémy a už se jich nezbaví, at bude rada jakákoli.
No já myslím, že pokud už je syn dospělý, tak ten Váš "známý" už bude mít taky nějaký ten pátek za sebou a už i uvažování by mohl mít někde jinde a pokavad vztah syna s otcem byl a je dobrý, tak to už bych nyní vůbec neřešil. Syna vychoval, takže je vlastně jeho (ikdyž ne biologicky) a nebude možná trvat dlouho a syn se odstěhuje pryč, založí si svou rodinu..proč to ted uplně zbytečně "kazit"?
Dobrý den, jo, to se nám to radí zůstat nad věcí, když to není (možná jen zatím) náš vlastní problém. Kamarád chtěl znát pravdu, tak už ji zná. Když nic neudělá, tak paní i syn budou v klidu, ale on už do konce života nikoliv. Myslím, že syn nic vědět nemusí, ale paní by něco vysvětlit mohla. At už to dopadne různě, tak kamarád má jistotu, že se stal členem nejpočetnějšího klubu světa (matka jistá vždy, otec vždy nejistý). Zdravím!
Vážení někteří to moc moralizujete a řešíte, život je někdy pěkná svině a naučí vás spoustu věcí přehodnotit. Být já ten otec tak nic nepitvám a jeho chyba, že pitval, teď se s poznatkem musí vyrovnat a nejlépe když rodina funguje je mlčet až na věky. Žije s dospělým synem a najednou začne zkoumat, nechápu to, ale asi synka nevychoval a alibisticky si hledal důvod svého pochybení. Dívám se dík své nemoci na život trochu jinak, nevěru neodsuzuji, jelikož když já "nelyžuju" tak ten zdraví může. Vše je to jen o tom jak se k sobě partneři spolu žijící chovají.
Tedy - takhle zostudit a pozurážet úplně neznámou paní, o které nikdo neví nic víc než to, že má dítě s jiným a zatajila to - to je tedy síla.
Klidně si dovedu představit například nejobyčejnější možnost, že společně se jim počít nedařilo, ale dítě mít chtěli/chtěla. Nebo další - taky nijak neobvyklou - "JÁ (chlap) jsem určitě v pořádku, kvůli tomu nepůjdu k doktorovi!" - jo, život je strakatější, než si vůbec dovedeme nebo chceme představit.
A klidně mě ukamenujte - já to unesu.
Ano, v tomto případě, spolu dětí mít nemohli a chtěli, se paní nechala oplodnit plodným mužem. Pokus s tím oba souhlasili, nemám s tím jediný problém. Ale zde je sakramentskej rozdíl. Pán byl podveden, obelhán a ponížen tím nejhorším způsobem. A když ji konfrontoval znovu po letech, ještě mu lže do obličeje.
@smudli, a k čemu je pánovi pravda? může začít zahlížet na syna, kterého celý život miloval, nemůže se ani podívat na manželku - tak asi dožije sám, ukřivděný z celé PRAVDY...
A jenom na okraj: tím se nezastávám "kukaček", jenom racionálně hodnotím situaci. Bez zvířecích pudů, které tady ve svých komentářích zmiňujete i předvádíte
Tohle nezměníte, nepomůžete nikomu. Neřešte to! Dám historku, jo? Mužský se podruhé oženil s o hodně mladší ženou a měl s ní dítě. Velice dobře vycházel se synem z prvního manželstvím, který už byl na vojně. Ale když se z vojny vrátil, přestal se s otcem stýkat. Naprosto se odstřihnul a odstěhoval se na druhý konec republiky. Táta jednou za ním zajel a spolu se namazali. Kluk se přiznal, že když byl u táty na opuštáku, s jeho ženou se vyspal a dítě je jeho. Byl rozvod a ten mužský platil výživné celý život, protože dítě se narodilo v manželství. Platil na svého vnuka. Je to už nějakých 30 let, ale fakt se to stalo. V životě se stávají různí pádové. I v "dobrých" rodinách.
Dostala se mi náhodně do rukou kniha próz Terézy Novákové. A já se rozhodla, že si ji přečtu. Jedna z povídek mě zaujala víc, než ostatní. Mladá dívka, dcera rychtáře, se spustila s kameníkem, což byla kdysi jedna z nejopovrhovanějších profesí. Otěhotněla, kameník vzal do zaječích. Vdala se z donucení rodičů za vdovce, narodila se dcerka. Matka brzy umřela, vdovec se pak znovu oženil, přišly další děti. Děvče nevědělo, že je nevlastní, jen jej mrzelo, že si otec s ostatními dětmi hraje, hladí je a ji odstrkuje. Nevěděla proč.
Když dospěla, měl o ni zájem velice slušný chlapec ze sousední vsi. Otčím s macechou byli rádi, že jim ubyde nevlastní holka, měla se odstěhovat k rodině ženicha. Ženich ji měl velice rád, moc se těšil, až bude jeho ženou. Šli spolu na faru zadat si ohlášky. Když farář prohledal matriční knihy, sdělil jí, že má zapsanou pouze matku, jméno otce chybí. Proto ji nemůže oddat. Ledaže by prosila otčíma, aby ji přijal za vlastní. Bez zapsaného otce ji nemůže oddat.
Venku pak jí ženich odkopl, že prý se do jejich slušné řádné rodiny namůže přivdat holka, která neměla ani otce. Láska byla najednou pryč, známost se rozešla.
Nebudu to dlouze popisovat, nakonec to dobře dopadlo, otčím ji s velikou nevolí přijal za vlastní, ženich se vrátil, farář je oddal. Oba byli pro církev čistí.
Píši to proto, že jsem velice žasla nad tím tehdejším pokrytectvím. Pokud někdo nemá tátu, je horší než druzí? To by dneska muselo být špatné snad každé 2 - 3 dítě, je to samý přítel a druh. To děvče za to navíc vůbec nemohlo, neneslo sebemenší vinu.
Proto bych neříkala nic, nepíchala bych do vosího hnízda. Stalo se něco, co nelze změnit. Manželčino chování nebylo pěkné, tím spíš, že další děti, které by byly Vaše, zřejmě nemáte. Vás žena neuznala hodného být otcem.
Pokud jste chtěl konat, měl jste to udělat už brzy po narození dítěte. Jistě nějaké znaky byly. Teď už je pozdě. Máte pravdu v tom, že syn by se od Vás mohl odvrátit. Vy jste jej vychoval, ten druhý si jen hrknul a zbaběle odtáhnul. Proto máte na syna právo a tátou jste Vy..
Nechala bych to být, jen manželky bych si asi přestala vážit. Jaga.
@bimbam - Neumím si představit případné myšlenkové pochody syna, které by měly vést k nějaké nevraživosti. Proč by měl zrovna syn na otce zanevřít?
Třeba proto, že mu tatínek rozkopne rodinu, z maminky bude přinejmenším nevěrná manželka (ne-li co horšího) a on sám se taky možná nikdy nemusí dozvědět, kdo je jeho pravý otec nebo - pokud ano - se může setkat s odmítnutím.
Taky může "milujícího otce" poslat do háje způsobem "ty mi nemáš co vykládat" - zvlášt jestli se mu nelíbí, že po něm táta něco chce... těch možností je povícero a žádná hezká.
Nemohu souhlasit s předchozími odpověďmi typu at to nechá být, dělá jako by nic atd. Vždyt by se musel sám před sebou stydět ! Celou dobu byl za totálního vola ! A v tom by měl s tou běhnou pokračovat? Nenene, jen at okusí plody svého jednání, nevěrnice- podvodnice. (Chtěl jsem napsat kur.a). Argumenty typu, že rozvrátí poklidné soužití rodiny atd taky neberu, to není on, kdo rozvrátil, ale "manželka", ta to způsobila, sice se na to přišlo před časem, ale pravda nakonec stejně vyjde najevo (většinou). On se stará, on vychovává, on pracuje, platí, starosti atd...a ten druhej si jenom zašu.al svým maxipérem a teď se mu oba dva smějí, že je to ale pěknej debil. To já bych teda nesnesl. Samozřejmě at si dělá, co chce. ale jak si ho může "manželka" vážit , pro ni je to jen užitečný blb. povdvedený manžel je "manželce" a Náčelníkovi Velké Péro jen k smíchu. Takovou potupu snese jen málokdo. Když ji ovládá jen rozkrok tak at jde, kam ji rozkrok táhne. To by se líbilo každýmu, jen tak si bezstraostně vyšu.ávat a jinej, aby se staral, platil atd. Každá mince má dvě strany, šukals, tak smaozřejmě nes i další následky, náklady a starosti. At ji vykope z baráku (pokud možno), rozvede se a však ona sakra brzy pozná, že se to nevyplatilo. No jo , to je ale pozdě, má myslet hlavou a ne pohl. ústrojím. Důkazy má, tak můžu komukoli dokázat, že on je v právu a vina je na ní. Chlapi, nedělejte ze sebe idioty. Pořád mají plnou hubu něha. láska, harmonie, budu si ho vážit, souznění duší, porozumění gentlemana a inteligenta by chtěla ... a přitom zatím tvrdě vymr. ává s tím největším blbem -negramotem, hlavně, že má maxipéro. Nemyslete si, že jsem vysazen jen na takovéto ženské, stejně bych odsoudil i chlapa, viníka takové situace. Zkrátka, každý by měl nést důsledky svého jednání.
No to máte úpnou pravdu, "syn" za nic nemůže. Toho nám může být akorát líto, je to pro něj blbá situace. Ale už je dospělý a tak by snad mohl nést o něco lépe. Může se zeptat své matky, myslím, že mu má co vysvětlovat - např. životní priority, ublížení hodnému člověku, ovládání nejnižších zvířecích pudů a jejich nezkrocení a vliv téhož na další život a tak dále.
Jen nazývám věci pravými jmény, nic jiného. Oni by rády takovéhle ženské-potvory ze sebe dělaly na venek světice, chudi nky...Jen at se to dozví co nejvíce lidí (udělá ostudu rodičům, sourozencům, posmívat se jí budou kamarádi, kolegové z práce, známí...) Dobře jí tak. Opakuji se, ale každý má nést následky svého jednání, neuhlídala svůj "kosočtverec", ovládá jí "Renault", pak málo platný, nedá se nic dělat, je třeba přijmout důsledky.
Když se mne to netýká, napsala bych jako druzí - nechte to být. ALE ..pokud bych byla chlap a měla to řešit, tak to vyřeším. Buď a nebo. Ale dívat se na spokojenou ženu se synem a já být neustále do konce života ve stresu, to ne ! V noci by se mi o tom zdálo, ve dne by myšlenky utíkaly, nedokázal bych se soustředit. Stejně by šlo spokojené manželství díky mě do zadele.
Předložil bych manželce testy a čekal na reakci. Chtělo by to velké sebeovládání a pokud by byla nějaké dohoda, tak jí na 100% plnit / říci to synovi a nebo ne/.
Myslím, že ztratit nemůžete nic. Rodinný život by vás nebavil, utíkal byste z domu atd.
Pro tazatele - když vy jako kamarád jste poznal, že pán má problémy, tak to doma i v práci museli poznat všichni. A takto žít do konce života? NE !
Nechala bych to být. At je rád, že jsou všichni zdraví.
Ale zaujala mě v dotazu věta: má obavu, aby se syn, kterého má rád, od něho neodvrátil.
O podobné situaci jsem nikdy nemusela hlouběji přemýšlet. Neumím si představit případné myšlenkové pochody syna, které by měly vést k nějaké nevraživosti. Proč by měl zrovna syn na otce zanevřít?
Na to vlastně neexistuje odpověď. Teď se bude trápit tím, že syn není jeho a předtím se trápil zrovna tak. V příbuzenstvu jsme měli podobný případ, chlap nic netušil, ale manželka mu to řekla, když byla vážně nemocná a vypadalo to, že umře. Baba se z toho nakonec dostala, ale ten pán - bylo mu už kolem 60, se s ní okamžitě rozvedl a odstěhoval se na druhý konec republiky. Jak tu bylo napsáno, ten syn za nic nemůže, ale ač jsem ženská, tak pro tu babu nenacházím slov a být tím pánem, tak se taky seberu pryč.
Na příspěvcích je krásně vidět, jak je česká společnost v tomto směru odlišná, až svým způsobem prohnilá. Do dnešního dne jsem nezjistil, co je toho původem – média, egoismem lidí, nebo něcím jiným. Rád bych se to někdy dozvěděl...
Nicméně ze zkušeností vím, že jinde ve větě by takovou paní herečku v lepším případě společnost/rodina sociálně "zničila".
Pozitivní na tom všem je, že se mu rozroste rodina, možná získá sourozence /pokud jiné nemá/, nebo může po biologickém tatínkovi i dědit.
A jestli se kluk povedl, tak na něj původní tatínek nemusí nechat dopustit. Ovšem, pokud mamka přizná. Kdoví, komu by nabourala přiznáním po tolika letech rodinu a vztah.
Opatrně bych nadhodila, aby nevěrná manželka měla dotyčnou rodinu pod kontrolou. Protože kdyby měli náhodou dceru /mladého sestru/, tak aby se do sebe náhodou nezakoukali a nebyl problém ještě větší.
Děkuji vám za vaše názory a bylo by nad věcí kdyby si mohl známý přečíst některé odpovědi, možná by
mu to usnadnilo jeho rozhodnutí,ale to záleží jen na něm jak se rozhodne. Já bych se přikláněl,aby zůstal,
protože prožili spoustu krásných chvil a se synem si rozumí a jezdí rádi spolu na kolech do přírody.Ještě
bych dodal,že synovi je 22 let a jemu 49 let. Ještě před svatbou měli v plánu,že budou mít jedno dítě.
Můžu vám slíbit,když se dozvím jak to dopadlo,tak dám vědět.
Podle mě z toho prostě chlapi dělají zbytečné zelí. Mám ve svém okolí nejeden případ, kdy muž má dítě i s jinou ženou, ale dál žije v manželství a rodině, všichni to vědí a NIC - jede se dál. A tady se bude po letech dělat cirkus. Bože, chlapi...
sksk - změňte pohled a najděte si naopak pozitivní zděněné vlastnosti.
Tohle, co píšete se vůbec nemusí konat.
Sklony k tloustnutí? Povětšinou se dědí kuchyně - styl vaření, receptury a stolování, množství jídla na talíři, častost krmení .
a jemu se nikdy nic nepřihodilo,že za celý život nezahnul?Tak at sklapne a nerýpe se v tom.Dojede jen na svou ješitnost
škarohlídek-žena nejsem,jste vedle jak ta jedle.Normální to není,nic takového neříkám ale v jeho případě se najde plno ješitných oslů,kteří alespoň jednou taky zahnuli,sami mají máslo na hlavě a teď si budou hrát na mravokárce.A on asi nebude jiný případ.Takže si nemají vzájemně co vyčítat.Stačí si sáhnout do vlastního svědomí,čehož plno ješitů není schopnoI když se najde i mužský,který v manželství ani jednou nazahnul,ale je to menšina
Chlape jeden,Vy jste to nepochopil tady nejde o nevěru,ale o to,že dotyčná si bokem vrzla přitáhla domů parchanta
a hodila to na manžela, atˇ se stará. Kdyby si jen vrzla a nic z toho nebylo,tak si nikdo toho ani nevšimne a je to v cajku.
@partys - tady nejde o nevěru,ale o to,že dotyčná si bokem vrzla přitáhla domů parchanta
Každý má právo na obhajobu - a nikdo z nás neví, proč to paní udělala. Taky je psáno "Nesuďte, abyste nebyli souzeni" a "Budiž slyšena i druhá strana."
Ale k čemu aspoň pokus o nějakou objektivitu, když je tak sladké cítít se lepším, že?
Ještě mě napadá ta nepravděpodobná, ale reálná varianta: Manžel není biologickým otcem, je ale manželka biologickou matkou? Taky možnost...
Stalo se v ČR a poměrně nedávno, byla toho plná média. Začátek jak přes kopírák. Dítě nebylo manželovi podobné, tak si nechal udělat testy. Pak šel s domnělými parohy na nevěrnou manželku. Jenže ta si nechala udělat rovněž testy a byli oba v šoku. Dítě nebylo jejich, ale vyměněné...
Jak to dopadlo.
Potkal jsem známého a říkal,že kdyby nebylo kamarádů,kteří měli posměšky a narážky,že doma vyseděl cizí vejce,tak by nad tím mávnul rukou a nechal to být, ale ta myšlenka ho pronásledovala natolik,že si řekl,že za tím půjde i když bývá někdy pravda bolestivá,zlá a krutá,přesto chce jí znát a dokázat ne jen sobě,že vnitřní sílu má. Syn odjel s kamarády na týdenní akci a byl mimo domov,tak známý využil situace, a vyložil karty na stůl, řekl manželce bez okolků,že o tom něco ví, že by chtěl vědět co se tenkrát a kde přihodilo. Samozřejmě začala kličkovat,že si pořád něco namlouvá,má bludný představy a fantazíruje,že jí to uráží,když jí nevěří a podezírá,uhýbala pohledy a držela se zásady Dr. Plzáka zatloukat,zatloukat,zatloukat.Tak manželovi nic jiného nezbylo než jí ukázat testy DNA na určení otcovství.To jí zaskočilo, ona se zarazila,zrudla,celá se roztřásla, zapálila si cigaretu a chytla bobříka mlčení, viděla,že je v koncích a bude muset jít s pravdou ven a nalít čistého vína.Jak už to,tak u žen bývá,když dochází argumenty, tak přichází pláč nebo v horším případě dostanou hysterický záchvat.Ona se rozbrečela a všechno přiznala,jak to bylo,začala si sypat popel na hlavu a lezlo to z ní jak s chlupatý deky.Stalo se to na třídním srazu,který se konal na chatě,setkání po letech bylo bujaré a odvázané,uvolněná zábava byla v plném proudu,která se vymkla kontrole,vášeň nedala dlouho na sebe čekat a touha poznat nepoznané bylo neodolatelné a na případné následky nebylo ani pomyšlení.Tak přeskočila jiskra a zajuchala se svým spolužákem,kterému hučelo v klacku jako ve včelím úle.K tomu úletu sehrál svou roli vypitý alkohol,který otupil její zábrany a chtíč byl silnější,který řádil jak splašený kůň a slast byla dokonána.Po procitnutí padla na ni deka, polilo jí horko bylo jí zle,cítila se provinile, nemohla se na sebe ani podívat jak hrozně toho litovala a styděla se za svůj neuvážený opilecký čin a zařekla se,že už na žádný sraz nikdy nepůjde. Spolužáka už nikdy neviděla ani po něm nepátrala, zaslechla jen,že prý žije někde v cizině a on ani neví,že zplodil syna.Když zjistila,že v tom lítá byla zoufalá a nevěděla co má v tu chvíli dělat,nemohla se nikomu svěřit,aby neprozradila tu svou hanebnost,kterou udělala,bála se to říct manželovi,protože měla strach,že by jí opustil,tak to raději zamlčela.Svědomí jí,ale hryzalo,proto po letech se snažila přemluvit manžela,že by chtěla ještě jedno dítě asi,aby odlehčila tu podlost kterou si v sobě nese,ale manžel byl neoblomný a další dítě nechtěl.
Happyend se nekonal o odpuštění nepadlo ani slovo,manžel jen řekl,že s klamala jeho důvěru a nedává jí žádnou záruku,jak se bude dál jejich soužití vyvíjet,že se pokusí s tím smířit a žít s vědomím,že syn není jeho,ale zapomenout se na to v žádném případě nedá.Syna chtěli ušetřit této blamáži a nedělat mu v hlavě zmatek,protože by se mohl a právem dožadovat,že chce znát svého pravého otce,tak se dohodli,že mu to neřeknou a bude to jejich společná třináctá komnata.Tedˇsi mnozí říkají,že je Bulik,že to nevzal za ten správný konec, měl se radši sebrat a odejít,ale k čem u je pošlapaná hrdost ta nikomu neprospěje a může spíše ublížit svým blízkým i když na druhou stranu,by bylo spravedlivé,aby si ten pohár hořkosti,potupy a odsouzení vypila až do dna.Ale jak se říká,žena je jako poklad,truhla plná briliantů,diamantů,šperků,vzácných klenotů a drahých kamenů,který musíme neustále střežit a být stále na pozoru,aby nám ho nějaký neurvalec nevzal.Nejsem žádný puritán a každý udělá v životě nějaký ten kopanec nebo prohřešek,atˇje to muž nebo žena,ale žena má v ruce ten nástroj,kdy sama rozhoduje kdo je otcem jejího dítěte a muž jen s rozpakem trpně přihlíží a nic s tím nesvede.Můžete mě třeba ukamenovat,ale nechápu jednu věc, jak si může žena vážit svého muže a dívat se mu upřimně do očí, kterého podvedla a denně vidět vyrůstat své dítě,které není společné a přitom se vesele tvářit,že je vše v pořádku. Na to musí být opravdu hroší kůže a kravský žaludek,ale to bude asi polemika dnešního s kaženého světa,proto Pánbůh stvořil peklo,kam se neřest ukládá.Co dodat na závěr,snad jen citát neznámého autora.Životní rány osudu jsou bolestivé a jizvy po nich zůstanou,a my musíme jít pořád dál cestou trnitou.
Ze kterého ženského časopisu jste tohle opsal? To první povídání vypadalo jako skutečnost, ale asi to byl jen nástin nějakého literárního útvaru. Když jste to neopsal, ale vytvořil, nabídněte to ke zveřejnění některému z mnoha ženských časopisů. Třeba Psáno životem, Katka, Týna, Překvapení. Tohle jsou slova a pohled, který vydavatel uvítá. A vy vyděláte.
Soudím, že ani "ženské časopisy" - i když o jejich úrovni nemám valné mínění - by to v této literární podobě nevzaly.
Jedulko, mám 2 lékaře, kde v čekárně trávím spoustu času. Vždycky si koupím kroasan se sýrem, kávu v automatu a ženský časopis. Usadím se, dám do uší sluchátka, nasadím si brýle, vezmu tužku a obrním se trpělivostí. Takové "romány" jsou běžné, ale je vidět, že je redaktor dost upravil. Třeba by to upravil i tomuhle literátovi. A také by to mohla vzít Strážní věž. Tu jsem měla v ruce jen jednou, ale myslím si, že by tam uspěl.
Dobrý den, zde je vidět zásadní rozdíl mezi nevěrou muže a nevěrou ženy - muž to nosí z domu, ale žena si to domů přináší. Zdravím!
Chápu vaši negativní reakci,také jsem nic jiného neočekával,ale co nemohu změnit,tak očerním,chytnu se pravopisu nebo stylizace.Tady nejsme na Univerzitě,ale na diskuzním fóru a jak je známo,že rádcové pokud mohou dobře poradí,ale přitom jsou nedůvěřivý a podezíravý.Možná vám ten článek něco
připomíná,ale to jsou jen moje dohady.Já jsem nikde na takový článek nenarazil ani jsem ho nečetl,
a že bych ho někde opsal to mi nedává žádný smysl ani logiku,proč bych to dělal a časopisy určené
pro ženy nečtu,protože mě nezajímají.Nebo si opravdu myslíte,že jsem takový hlupák,který si
přivlastní s časopisu článek,když k němu nemám žádné autorská práva,to se přece nedělá,to musíte jako rádcové vědět,že by to bylo zneužití autorských práv a na to je zákon nebo to nevíte?
Co mohu potvrdit,že známý co mi ten jeho problém vyprávěl bylo jen zevrubně v kostce a já jsem to slohově ztvárnil a přibarvil.Jestli máte výhrady a pochybnosti,že nejsem literárně zdatný,tak to je
váš problém a né můj.To je vše a více se k tomu nebudu vyjadřovat a jestli budu chtít někdy nějakou
radu,tak si to hodně rozmyslím a půjdu jinam.
@partys - Chápu vaši negativní reakci,také jsem nic jiného neočekával
Co je "negativní reakce"? Že vám tu nikdo neporadil, jak paní obalit v dehtu a peří a postavit na pranýř před obchodním centrem?
Mimochodem - rady tu padly taky, že jste si nevybral, je váš problém. A že se někomu nepozdává váš způsob vyjadřování je zas problém toho dotyčného/dotyčných. Záleží na každém, jak se s tím umí srovnat.
PS - pozdravujte "kamaráda"
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.