Nejste přihlášen/a.
Neměl by, existuje kodex mlčenlivosti a farář by spíše měl tlačit na zpovědníka, aby sám se k činu přiznal a tím došel k rozhřešení.
Ale jak známe církve, i nich člověk nikdy neví.
článek zde: rkc-stetsko.tode.cz/...
Ale vždyt je to v tom článku popsáno dobře.
Jsou v historii svatí, umučení pro neprozrazení zpovědního tajemství. Zpověď je dobrovolná a podmínkou zpovědi je jak lítost, tak snaha se polepšit. Pokud někdo přijde s chlubením "otče, já zabil - zabiju..." není to zpověď v pravém smyslu toho slova.
Záleží na tom faráři. Tchyně kdysi vykládala, že z dědiny, odkud pocházela byla nějaká žena, která měla dítě se sousedem a ne s manželem, řekla to u zpovědi a nic se nikdo nedozvěděl. Jenže po letech se ten syn- vlastně toho souseda, zakoukal do holky odvedle - to byla jeho vlastní sestra, no, rodiče museli jít s pravdou ven, jinak by se mladí vzali. Bylo z toho pozdvižení, všichni se nakonec z obce odstěhovali, ten vztah samozřejmě nepokračoval a i ten farář radši šel pryč. Ale jak byste to řešili?
Měli mlčet. Když se občas stane, že se skříží vlastní sourozenci, nejsou rizika vrozené vady potomků o nic vyšší, než u zcela nepříbuzných rodičů. Problém je, když se kříží úzcí příbuzní po staletí, třeba dříve šlechta.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.