Nejste přihlášen/a.

Přihlásit se do poradny

 

Neumím komunikovat

Od: stewie odpovědí: 4 změna:
Doma mi to jede na plný obrátky, do zpráv se také umím dost vykecat a také i vtipkovat. Rodiče mi často říkají, že jsem docela výřečný člověk. Můj problém je však ten, že část mě to nechce či co. V domácnosti mi to ani problém nedělá, ale když má dojít - například když je volná hodina a můžeme si dělat co chceme, tak strašně bych chtěla něco říct a většinou aji vím co říct, ale něco mě nutí to neudělat. Prostě mlčím jak kakabus a nevím jak začít konverzaci. Obvykle to musí udělat někdo za mě a až poté se chytnu. Když jsem s člověkem co mlčí stejně je to problém. Přemýšlím nad tím už hodně dlouho a nevímjak dál. Tak moc si vždycky říkám jak zítra zavolám někomu ze třídy a zajdeme ven, vždycky si říkám jak zítra budu komunikovat a že se už konečně zapojím do nějaké té konverzace. Zítra, zítra, zítra... Možná je můj problém stud, třeba se bojím že je moje téma nezaujme fakt netuším, ale vím že něco uvnitř mě se prostě seznamovat nechce, odmítá se bavit a stranit se. Klid mi nevadí a rozhodně se necítím trapně když jsem v nějaké přítomnosti jiných ticho, ale sžírá mě pocit, že sakra nemluvím! Štve mě že prostě nejsem ukecanej člověk na veřejnosti, neumím před někým vyjádřit své pocity smysluplně a nevím jak začít téma takové aby hned po pár větách neskočilo. Kvůli tomuhle už posledí dobou nechodím ani ven.
Děkuji za každou radu, klidně mi napište Váš upřímný názor co bych měla udělat aby ten pocit zmizel.

 

 

4 odpovědi na otázku
Řazeno dle hodnocení

 

 

iz*

1x

Čteš, máš nějaké zájmy a koníčky? Zajímáš se o ty, s nimiž bys chtěla mluvit? Můžeš-li na všechny otázky odpovědět ano, neměla bys mít s mluvením problémy. Neví-li člověk, o čem s někým mluvit, bývá (netvrdím, že to musí být tvůj případ) to často proto, že neví, co druhého zajímá (proto, že se o dotyčného nezajímá).

stewie

Ano, čtu razantně každý den, chodím občas cvičit, jezdím na skateboardu všelijak. A o lidech s kterýma se chci bavit vím spoustu, říkala jsem že vím o čem s nima mluvit, ale jádro problému je to, že prostě nic neřeknu. Jakobych se bála mluvit...
iz*

Vědět nemusí stačit. Chce to se o lidi zajímat. Pokud tě nezajímají, nebudeš se s nimi bavit, ani kdybys o nich věděla úplně všechno.

 


1x

@stewie - Jakobych se bála mluvit...

Znáte "léčbu otužováním"? Používá se například u některých fobií - postup po malých krůčcích. Bojí-li se někdo třeba hadů, nejdřív se o nich mluví, pak se prohlížejí na obrázcích, ve filmu, naživo... až do okamžiku, kdy je schopen se ho aspoň dotknout.

Zkuste to podobně - od banálního dotazu "kolik je hodin" přes počasí, včerejší školu například - hlavně to musíte být vy, kdo začne mluvit. Nanejvýš vám ten druhý neodpoví - no a co? Třeba může mít stejný strach z konverzace jako vy - tak to příště zkusíte s někým dalším.

 

 


 

 

 

Přihlásit se k odběru odpovědí z této otázky:

Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.

Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.

Copyright © 2004-2025 Poradna Poradte.cz. Všechna práva vyhrazena. Prohlášení o ochraně osobních údajů. | [tmavý motiv]