Nevhodný dárek

Dobrý večer. Šperk byl Váš, takže jak jste s ním naložila je jen Vaše věc. Řekněte pravdu, at se nezlobí, ale že máte jiný vkus. Když vznesl takovýto požadavek pak asi ví, jak jste s ním naložila. A teď čeká jak se z toho vykroutíte nebo vylžete. Proto to nedělejte a řekněte pravdu. Jsou horší věci na světě, takže klid.

Nejrozumnější je říct pravdu. Buď to pochopí, nebo ne. Ale budeš mít čisté svědomí a nemůžeš se zaplést do případných následných lží.

Kolegyně dostala dárek (kabelku) od přítelkyně svého otce. Je to úplně mimo její styl. Také loni. Vzala si ji pouze jednou a teď jí leží doma. Sice má hluboko do kapsy, ale aby ji prodala, to ne. A určitě ne tak rychle. Každý máme doma nějaké věci, které nenosíme. Tak rychlý prodej prostě byla chyba. Teď už je pozdě, tak vyrukujte s pravdou. Vymlouvat se do nekonečna bude jen trapné. M.

Jéééé, tatínku, já ho zapomněla doma, jéééééé tatínku, kamarádce se moc líbil a tak jsem ho půjčila, jéééé tatínku, nebudete věřit, ale někdo mi ho ukradl, jéééé já vám řeknu pravdu. Hlavu ti určitě neutrhne.

Lhát se sice nemá sle já bych udělala vyjímku a lhala. Řekněte, že jste ho ztratila už dávno a nechtěla jste o tom mluvit.

No to mi připomíná "Tři mušketýry" a zápletku s královninými přívěsky. Tchán je trochu podivín, když si po roce najednou vzpomene vyžaduje, abyste si ho vzala na oslavu. Nechtěl ho náhodou zpátky?

Nebyl to náhodou nějaký rodinný šperk po tchánově manželce? Neznám mnoho mužů, kteří by své snaše kupovali zrovna šperk. A ještě méně by jich chtělo nějaký šperk, k němuž se nevážou žádné jejich vzpomínky, znovu vidět.

Ano, dostala jste to darem, bylo to vaše, naložila jste se šperkem podle vlastního uvážení. Pokud jste prodala něco tuctového, neměly by být tchánova naštvanost a smutek příliš velké, ale pokud jste prodala rodinný šperk, tak jste udělala velmi nevhodnou věc. Ta se vysvětluje a napravuje velmi těžko.

Jedna z rádkyní doporučuje mluvit o ztrátě. Snažím se vžít do pocitů pána. Asi bych slova o ztrátě snášela lépe než pravdu, že mám velmi nerozumnou snachu.

Jak znám svého tchána, tak pravda by způsobila snad 3. světovou válku a dohádal by se s každým. Utíkala bych ke kamarádce a vypůjčila si její šperk. Tchánovi bych řekla, že jsem jeho šperk jen vyměnila, že ten jeho se mi nehodil k oblečení. Bylo by bu bu bu, ale snad by to pochopil. Kdybych řekla, že jsem jej prodala, byl by oheň na střeše.