Nejste přihlášen/a.
Dobrý večer,
momentálně řešíme jak poslat spát syna, je mu devět a půl , o vánocích hlavně u prarodičů měl volnější režim, již druhou noc odmítá jít spát, včera byl vzhůru do jedné, zítra jde do školy, musí vstávat o půl šesté. Se vstáváním problémy nemá, byt jde spát pozdě, vstane.
Nyní je s ním manžel v pokojíčku, slyším věčné facky, bití, nezasáhnu, byla bych ta špatná, neslyšíte jiného slova než přestaň...syn stále vzlyká...zalyká se, dusí, je mu na zvracení, tak to je u něho normální když brečí...
Jak to řešit...já jsem pro odvrácení od problému usínání, nabídnout další alternativu..(pokud odvedu jeho pozornost jiným směrem mohlo by to být ku prospěchu)...je to špatné? , dočasně, ...
Vážená, "báječní" muži nemlátí své děti kvuli hloupostem.
Chcete aby vaše dítě praktikovalo výchovu na vnoučata stejným metrem jako to teď dělá váš poznamenaný partner?
Mám pocit, že doba, kdy by se žena měla bát svého muže je nenávratně pryč!
Tak manžel vám ve vedlejší místnosti bije syna kvůli prkotině a vy místo toho, abyste rázně zakročila a syna bránila, nebot on sám je v takovém případě bezbranný, píšete na poradnu, co máte dělat.. ... Pokud by se měl někdo obrátit o radu a pomoc, pak nejspíš váš syn na linku bezpečí, protože je doma fyzicky a možná i psychicky týrán otcem za tichého přihlížení matky. Uvědomte si laskavě, že váš problém není v usínání syna.
K otázce bití dětí: já jsem tedy zásadně proti. I proti těm "prvotním fackám". Jsem totiž přesvědčená, že výchovný cíl facky je jen zástěrka - ve skutečnosti jde o úlevu "vychovatele". Já teda určitě mám častou velkou chut dát klukovi (starší děti už jsou dospělé) jednu přes hubu a je i pár (i když málo) případů, kdy jsem dětem jednu vrazila, a vždycky jsem toho litovala, protože to byl můj výbuch emocí a moje úlevné opatření, nemělo to nic společného s výchovou, to já jsem se potřebovala vybít. Hájíte manžela, až na tohle je skvělý chlap... Promiňte, asi těžko můžu nazvat skvělým chlapem někoho, kdo mlátí dítě jen proto, že nemůže usnout.
A k tomu usínání: když jsem byla malá, měla jsem s tím obrovský problém. Bylo celkem jedno, v kolik mě naši zahnali spát, ale pravidelně jsem byla ještě o půlnoci vzhůru. U nás bylo slyšet odbíjení hodin radnice, takže jsem měla docela dobrý přehled, jak dlouho jsem vydržela. Prostě to nešlo. Kvůli sestře jsem musela mít zhasnuto, číst jsem nesměla, ale stejně jsem neusnula. Ani ve školce jsem odpoledne nespávala a učitelky si věčně stěžovaly. Takže svoje děti jsem pak zaháněla do postele sice v rozumný čas, ale když nemohly usnout, měly dovoleno si ještě rozsvítit a číst. Myslím, že to může pomoci se víc unavit.
dusatko,
nejenom Vaší poslední větou ... "Myslím, že to může pomoci se víc unavit." ... jste trefila "hřebíček na hlavičku" .
Také jsem přesvědčený, že zdravým unavením dětí dosáhneme často víc, než jakoukoliv jinou formou ... "donucovacích prostředků".
Stejně tak facku ( i když je přiměřená ) považuji
... za "neukormidlování" svých emocí, což - zcela určitě - ztrácelo jakýkoliv výchovný efekt, ... o čemž jsem - téměř vždy - v následující krátké době mohl skutečně přesvědčit.
Ale také se mi to stalo.
Naštěstí jsem - poměrně brzy - pochopil, že facka je ( patrně poslední ) argument, který je ( bohužel ) velmi často využíván, jako jeden z posledních rázných ( rádoby ) argumentů ... k výzvě respektovat určitou zvyklost, okolnost, pravidlo, potřebu, či pouze slušnost.
Nakonec jsem ale "vzal za své", že facka ( i když jenom přiměřená ) je přímo dokonalou ukázkou toho, že ... ve vychovávání máme ještě nějaké rezervy, ... které jsme ještě nevyužili ... ... a vzali jsme to ( přes tu facku ) jednodušší zkratkou.
Protože ( zejména s mladším synkem ) to bylo dost často na nějaký ten výchovný "lepanec", tak jsem trochu zapřemýšlel, jak tyto situace řešit, ... protože nějaké to "otloukání" dětí není často nejenom zapotřebí, ale domnívám se, že se tím ( tak trochu ) vytrácí i vzájemná úcta ... a určitě také potřebná důstojnost vzájemného vztahů všech "aktérů",
... tak jsem začal "pracovat" na tom, ... že ( v situaci, která byla "zralá" na nějaký ten "lepanec" některému z obou synů ) jsem si obyčejně neposlušného synka:
... zavolal - ke "kázání"
... a samozřejmě ... jsem "kázání" také udělal ( třebaže na "vychovávaném" synovi bylo evidentně vidět, jaká je to otrava )
... ale k tomu navíc jsem ještě zvedl ruku ( jako k "uštědření" pohlavku ) nad jeho hlavu ( a to tak, aby mi nebylo vidět na "vykonávající" dlaň, takže nebylo známo té minuty "m", kdy ten "lepanec" "přiletí" )
... a postupně jsem ve svém ( výchovném :D ) kázání ... a to záměrně VELICE POMALU ... pokračoval ... a také úměrně POMALU zesilovat svůj hlas ( samozřejmě nikdy ale ne do nějakého "jekotu" ) ... až jsem padl hlasem ... a pak ... MĚL PŘIJÍT ... ten výchovný LEPANEC.
Jak jistě tušíte, tak těch "výchovňáků" padlo minimum. A když už ten pohlavek "přiletěl", tak to bylo spíš jenom "jako".
To především proto, že jsem ( tak trochu i cíleně ) "naučil" moje synky - poměrně dobře - těm pohlavkům uhýbat, ... což velmi často zdárně vyřešili ( zejména ten mladší ) ... pouze prudším předkloněním, ... no a já jsem samozřejmě ( později hodně často ) - pouze na prázdno - "máchnul" rukou do "luftu".
No, dosáhli jsme v tom ( s oběma syny ) ... takové "SOUHRY", ... že - i když už jsem i někdy ten "lepanec" skutečně chtěl dát, tak JSEM SE - hodně často -"netrefil" ... a to ani na "potřetí", což byla ( jakási nepsaná ) hranice ... pro ukončení mého ( marného výchovného ) "působení", ... kdy se všechno - v podstatě - obrátilo ... pouze ve "výstražné" laškování, ... které ale ( ku podivu ) poměrně dost často ... opravdu splnilo i svůj účinek.
Zejména tehdy, když jednou se jednalo o "výchovné napravování" :D mladšího ... a jindy zase o potřebné "ohýbání":Dstaršího syna.
No a jak to bylo možné? - Celkem jednoduše.
Obyčejně si tuto "podívanou" ( "z poza rohu" ) nenechal ujít ... ten momentálně "ne-vychovávaný" ... můj syn, který pak naše "divadélko" ( s právě "vy-chovávaným" mým druhým synkem ) ... samozřejmě sledoval s patřičnými "úšklebky" ( které já jsem - jako - neviděl ).
No a kdo vychovával dva kluky, tak si jistě dovede představit, ... jak si to spolu vždy vyříkali,
... takže se pak oba snažili ... jeden druhému ... "nehrát" to divadélko ... s lepancováním.
Je ale fakt, že jsem ... jenom s tímto ... ve vychovávaní mou obou synů zdaleka nevystačil.
Naštěstí vše dopadlo dobře ... a už se těším, jak začnou teď oni chodit a ptát se:
... to i my jsme byli ...? ( ... ... ááááááále, ... však to znáte, ... ne? )
... přeji Vám všem příjemný každý nový den
veracruze, to víte, ten režim budou mít narušeny asi všechny děti, byly pohádky, radost z dárků a spousta zážitků. Pár dní to potrvá a bude to zase v pořádku. Snad by se pro dnešek nic nestalo. Určitě zítra ve škole nebudou psát písemku, ale budou si vyprávět o Vánocích. A co bude vyprávět váš syn? Že ho táta fackoval? Zkuste se s mužem trochu domluvit, ale v klidu. PT /stařenka/
Zrovna Vy jste nedávno radila mému muží, (ostatně ten mě na toto forum navedl). že bití nic neřeší...viz. .Jak vychovávat kluka...tak to je náš syn,a mimochodem já sjem pro tu facku, ale jednu a v pravou chvíli , jenže mánža tohle nebere budď bude podle jeho nebo je to špatné...on si píše jak vychovává, ale sám přiznává, že nemá důvod ho objímat, konejšit, když tropí hlouposti, zlobí, dítě má dle něj nárok na pohlezení jen když je hodné bez problému, pak si to zaslouží jindy ne, je přece nehodné...
milá stařenko, byla jste to mimohem asi Vy kdo mému manželi radil pár týdnu spátky...Jak vychovávat kluka...že se neshodnem ve výchově atd.
Ale nyní jde jen o tuto skutečnost, eventualitu, momentální záležitost, je tam s ním pořád, malý stále fňuká, už to utichá, ale já vyhasínám, je to normální, ztrácím cit v takových chvílích...
Manžel je toho názoru, že lásku , objetí, a pohlazení si zaslouží pouze dítě , které poslouchá, neodmlouvá, nelže atd, že dítě nehodné jí není hodné
Láska nezná ,,protože,, nebo až si ,,zaslouží,,. Láska je láska, buď je nebo není. Někdy je i dospělý přetažený a vybouchne, ale dítě vycítí lásku. Na to všechno přijde člověk během života. Taky jsme vychovali dvě děti a udělali spoustu chyb, ale chci, aby naše děti věděly, že je máme rádi a taky jim to říkáme. Problémy se nikomu nevyhýbají. pro dnešek už to nechejte být, před chlapcem se nehádejte, ale proberte to spolu. Určitě vám zde poradí další. Třeba se ozve Dejavu. Držím vám palečky. PT /stařenka/
A co ho nějak motivovat? Prostě pokud půjde v čas spát, nabídnout mu za to nějakou odměnu v podobě něčeho, co má rád. Pokud ne, tak mu naopak něco zakážete - počítač, TV, atd... To by nepomohlo?
Ale ano, možná jo... jenže tohle je problém pár dní než se najede zpět do zajetých kolejí, aba s manželem pracujeme, mladší dítě chodí do jeslí, syn do školy - ranní družina, jen manžel nedokáže řešit jinak tento probém (momentální), než křikem a bitím... nechic být proti němu zaujatá, ale vím, že existují i jiné cesty...
No to snad ženská nemyslíte vážně!
Jen proto, že vaše dítě nemůže usnout, ho váš manžel mlátí?
Co jste to sakra za matku?
Panebože, lidem jako vy bych nedovolil ani zvíře, natož lidskou bytost!
nejste v mé situaci, ale právě proto že s tím neslohlasím sem píšu, nemůžu jinak, manžel je toho nazóru, že vychovávat by mel jeden(dle jeho zažitých kolejí z dětství), x krát jsme se pohádali o výchově dětí, mám ho ráda, je báječný muž, jen tu výchovu převzal od táty a je to znát, nejsem špatná matka, mrzí mě to, bolí ale nesvedu nic...
veracruze, to víte, každý Vám poradí, jak to cítí podle svého naturelu. Píšeme tu lidé různí, vy si vyberete, co je Vám nejbližší. Ale dobré slovo i železná vrata otvírá. Nejlépe je to řešit v klidu, obzvláště před spaním. Doufejme, že chlapec už usne. Ale ráno se s ním pomazlete, at ví, že ho máte ráda a řekněte, že na něj stále myslíte. Manžel to možná myslí dobře, ale výsledek by moc dobrý nebyl. Až se situace uklidní, tak dejte zase vědět. Jste silná ženská, obdivuji Vás. PT /stařenka/
Nerozumíme si, já neřekla že se svého muže bojím, manželství máme velmi dobré, to že se neshodnem ve výchově je věc naprosto mimo tuto oblast, řešila jsem toto i s výchovným poradcem, psychologem, já nemám strach z mažela, já mám trable s dospívajícím synem a nemůžem se sjednotit s manželem v jeho výchově...viz dnešní útok...neschvaluji ho, ale tisíc jiných lidí ano, já jsem pro prvotní facku,ale taky ne pro teror...sama jsem tím prošla vím o čem mluvím...
1.) oba se musíte na výchovných metodách shodnout, jeden může být lepší a ten druhý klidně horší, ale shoda musí být
2.) Promluvte si o tom pohlavkování a fackování, dnešní pubertáci, ale i mladší děti už od 11 roku života se chovají jako mimozemštané, to že nechtějí spát a ponocují u počítačů a televizí je pro tuto generaci typické. Jsem za fyzické tresty, ale přiměřené, a díte musí úplně přesně vědet, za co to bylo...takže s pohlavkem musí následovat i vhodné vysvětení...buď hned, nebo alespoň dodatečně...důležité je aby dítě pochopilo...jinak to nepůsobí výchovně...pak je to skutečně týrání...
3.) Odvedení pozornosti jiným směrem...z osobní zkušenosti můžu doporučit různé fyzické aktivity, pokud syn netrpí nemocí, měl by pak v pohodě usínat, látková výměna to bude vyžadovat
4.) Pokud je to chronický problém, zkusil bych s ním navštívit lékaře, nic za to nedáte
5.) S manželem to proberte ještě dnes, podle toho, co jste napsala jsem pochopil, že Vaše manželství už v současnosti dostává vážné trhliny...Pokud se teď neshodnete na výchově, s největší pravděpodobností se Váš vztah v budoucnu úplně rozpadne...
lásku, pohlazení atd...dáváme svým dětem dobrovolně, a ne proto, že si to zaslouží tím, že nezlobí...Dítě bez lásky, bez objetí nemusí, ale spíše může vyrůst v člověka citově otupělého...citově otupělý člověk klidne kopne do psa, protože je sám na kopace je zvyklý...citově otupělý člověk dá klidne facku svému starému a slabému otci, protože je mladší, silnější a na facky a rány je zvyklý...
vsechno spatne! biti, uplaceni, nadavani nic z toho nebude fungovat ba naopak spise dite zacne trucovat a delat veci na just. rozhodne dite neuplacejte tim jak nekdo psal ze kdyz pujde spat neco dostane TIM HO JEN privyknete na to ze kdyz neco udela tak dostane odmenu a nakonec bude delat vsechno jen za ucelem zisku. VIZ. nase spolecnost!
zakazovat veci taky neni dobre.
proc proboha dite nezapojite do kazdodenich praci v domacnosti aby se dite unavilo? nevim co vas syn dela nebo nedela ale rozhodne neni unaveny a tim padem ani nemuze za to ze se mu nechce spat! dnesni mladez nema zadnou fyzyckou namahu ... sedej u pocitace a tim to hasne. neznam vase financni moznosti ale co treba zapsat kluka na nejaky sportovni krouzky .. treba karate nebo neco co kluky bavi? moznosti je dost ale rozhodne to co delate DELATE SPATNE!
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.