Nejste přihlášen/a.
Manžel vnučky se účastnil výběrového pohovoru za účelem změny zaměstnání. Bylo mu ustně zděleno osobní ohodnocení. Při nástupu podepsal smlouvu, kde však osobní ohodnocení bylo prezentováno nižší, než při osobní schůzce. Domnívám se, že písemná smlouva by měla být uzavřena dříve před nástupem aby se s ní seznámil, případně mohl zavčas od smlouvy odstoupit. Ptám se jak je ošetřeno respektive zakotveno v právních předpisech, aby po rozvázání stávajícího prac. poměru nebyl pracovník uveden v omyl u nového zaměstnavatele?
1. Je potřeba číst vše, co podepisuju. Běžně se setkávám s tím, že lidé podepisují bez čtení jakékoli lejstro, které je jim podstrčeno a z druhé strany i různí úředníci se nesmírně diví, že si text pozorně čtu. Neměl to podepisovat, pokud s tím nesouhlasil. Že firmy klidně lžou je dnes pravidlem a ne výjimkou.
2. Odstoupení od smlouvy je jistě možné, zrušení pracovního poměru taky. At odejde, pokud tam za ty peníze nechce být.
3. K uvádění v omyl se např. vyjadřuje § 583 zákona 89/2012, ale je tu ještě jedna důležitá okolnost a tou je společenské klima, takže i některé platné zákony jsou v praxi nevymahatelné...
4. Osobní ohodnocení je docela kulišárna, která se leckdy zneužívá, zažil jsem v tom směru strašné věci, protože na osobní ohodnocení "není právní nárok", jak s oblibou někteří ředitelé tvrdí. Opět asi nezbývá, než odejít. Jenže často není kam, což zaměstnavatelům nesmírně vyhovuje. Samozřejmě určitý pohyb s osobním je nutný a správný - pokud je spravedlivý. A právě s tím bývá někdy problém...
V pracovní smlouvě se nic neprezentuje, ale vše se v ní sjednává (sjednávají dobrovolně obě strany). Prezentuje se při pohovorech, kde se poměrně často nenárokvé složky uvádějí do výše nebo až tolik a tolik.
Odstoupit od uzavřené pracovní smlouvy může jenom zaměstnavatel v případě, že zaměstnanec nenastoupí ve sjednaný den do zaměstnání. Zaměstnanec od ní odstoupit nemůže.
Nechce-li zde manžel Vaší vnučky pracovat, neměl uzavírat pracovní smlouvu. Nyní může (pokud si ve smlouvě sjednal zkušební dobu – pracovní poměr zrušit ve zkušební době. Nemá-li sjednánu zkušební dobu, bude muset dát výpověď a dodržet výpovědní dobu.
Písemnou pracovní smlouvu sjednávají/uzavírají obě strany dobrovolně, nesouhlasí-li někdo s návrhem zaměstnavatele, není povinen na něj přistoupit. Uzavření pracovní smlouvy předem je možné, ale není povinné (nutné). Pracovní smlouvu stačí uzavřít v den nástupu před zahájením práce.
Povinnými náležitostmi pracovní smlouvy jsou druh práce, místo výkonu práce a datum nástupu do zaměstnání. Ve smlouvě lze sjednat další věci, ale to už není povinné.
Mzda/plat není povinnou náležitostí pracovní smlouvy. Ani v případě, že by pracovní smlouva byla uzavřena předem, nemusel by zaměstnavatel ve smlouvě sjednávat mzdu/plat. Mzda/Plat se často stanoví mzdovým nebo platovým výměrem, osobní ohodnocení se stanoví zvlášt. Nezřídka se osobní ohodnocení přiznává až po skončení zkušební doby.
Osobní ohodnocení není žádná kulišárna, ale nenároková složka mzdy/platu, o jejímž přiznání rozhoduje zaměstnavatel na základě (dlohodobě dobrých) pracovních výsledků zaměstnance. Setkala jsem se i se zaměstnavatelem, který na konci každého měsíce stanovil osobní ohodnocení (každý měsíc bylo jinak vysoké).
Podle mne si zaměstnavatel, který mzdu/plat, případně i nenárokové složky mzda/platu sjedná přímo v pracovní smlouvě, svazuje ruce, protože by k jakékoliv změně potřeboval souhlas zaměstnance.
___
Je otázka, jestli šlo o uvedení v omyl, nebo jestli zaměstnavatel při pohovoru mluvil o možné výši osobního ohodnocení až do určité výše. Podle mne je pravděpodobnější to druhé.
Nebývá běžné sjednávat osobní ohodnocení v pracovní smlouvě, protože potom by zaměstnavatel neměl možnost měnit jeho výši nebo je odebrat. Osobní ohodnocení by tak ztrácelo smysl, stalo by se nárokovou složkou mzdy/platu. Častější bývá přiznání osobního ohodnocení až po nějaké době (minimálně po odpracování jednoho měsíce nebo po zkušební době).
@ivzez: "Osobní ohodnocení není žádná kulišárna, ale nenároková složka mzdy/platu, o jejímž přiznání rozhoduje zaměstnavatel na základě (dlohodobě dobrých) pracovních výsledků zaměstnance."
- osobní ohodnocení může mít povahu i nárokové složky platu. Pokud je osobní ohodnocení vázáno na splnění nějakých objektivních podmínek (např. počet prodejů, počet telefonních hovorů etc.) a zaměstnanec tyto podmínky splní, je zaměstnavatel povinen zaměstnanci osobní ohodnocení vyplatit.
@Danka86,
to už by podle mne byly spíše prémie, odměny apod., na které má zaměstnanec nárok, pokud splní předem daná kritéria. Ovšem i v tom případě jde o nenárokovou složku mzdy. Přiznává se teprve po splnění daných kritérií.
Ale je pravda, že to někteří zaměstnavatelé nazývají různě, někteří dokonce hovoří o provizích z prodeje, což je v případě zaměstnání nesmysl..
Nárokové (např. příplatky za práci v noci nebo o víkendu či ve svátek, za práci přesčas apod.) složky mzdy musí zaměstnavatel vyplatit vždy bez ohledu na pracovní výkon.
Nenárokové (prémie, odměny, ...) složky mzdy mají motivační účel ► mají zaměstnance motivovat ke kvalitnějšímu nebo vyššímu pracovnímu výkonu. Pro jejich přiznávání a výši by měl zaměstnavatel stanovit kritéria, po jejichž splnění zaměstnanec bude mít nárok na jejich vyplacení. (Nevyplácejí se za "chození do práce".)
Co se týče § 583 zákona 89/2012 neřeší jak tomu příště předejít. Zajímá mě zda je nový zaměstnavatel povinen písemnou prac.smlouvu uzavřít s předstihem, aby pracovník zavčas od smlouvy odstoupil a případně zůstal u původního zaměstnavatele respektive získal čas pro výběr jiného serioznějšího. Neumím si představit odstoupení respektive nepodepsání smlouvy v den nástupu do nového zaměstnání a okolnostem z toho vyplývajích!?
No je to opravdu delikátní záležitost. Nechat si vystavit písemný slib? Smlouvu o smlouvě budoucí? Taky by mě to zajímalo.
Ještě jednou:
Od pracovní smlouvy může odstoupit pouze zaměstnavatel, a to pouze v případě, že zaměstnanec nenastoupí do práce. Zaměstnanec od pracovní smlouvy odstoupit nemůže.
Zákoník práce nestanoví povinnost uzavřít pracovní smlouvu předem.
Zaměstnanec si může vyžádat návrh pracovní smlouvy předem k prostudování a pokud nebude s něčím ve smlouvě souhlasit, může navrhnout něco jiného.
Základem je si uvědomit, že se pracovní smlouva sjednává. Sjednat v ní lze pouze to, s čím souhlasí obě strany. Pokud zaměstnanec s něčím ve smlouvě nesouhlasí, může navrhnout změnu/y. Pokud zaměstnavatel na návrh změn/y smlouvy nepřistoupí, neměl by ji zaměstnanec uzavřít. Neuzavřít pracovní smlouvu je něco jiného než odstoupení od uzavřené smlouvy.
@flodur - Zajímá mě zda je nový zaměstnavatel povinen písemnou prac.smlouvu uzavřít s předstihem, aby pracovník zavčas od smlouvy odstoupil a případně zůstal u původního zaměstnavatele respektive získal čas pro výběr jiného serioznějšího.
Povinen není, ale zaměstnanec si smlouvu nebo její návrh může vyžádat předem. Vzhledem k tomu, že
ZP § 34
(1) Pracovní smlouva musí obsahovat
c) den nástupu do práce.
může být sjednána předem a uzavřít smlouvu a pak od ní odstoupit lze:
(3) Nenastoupí-li zaměstnanec ve sjednaný den do práce, aniž mu v tom bránila překážka v práci, nebo se zaměstnavatel do týdne (§ 350a) nedozví o této překážce, může zaměstnavatel od pracovní smlouvy odstoupit.
(4) Od pracovní smlouvy je možné odstoupit, jen dokud zaměstnanec nenastoupil do práce. Pro odstoupení od pracovní smlouvy se vyžaduje dodržení písemné formy, jinak se k němu nepřihlíží.
Nicméně je to vůči novému zaměstnavateli poněkud neseriózní - a zaměstnavatel původní nemusí pracovníka po uplynutí výpovědní lhůty dále zaměstnávat (dokud si nenajde něco lepšího).
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.