Nejste přihlášen/a.
Skončilo to kolem 11 roku. Naše třída se rozdělovala. Sice ano měla jsem jednu skvělou kamarádku, ale později mi došlo, že mi akorát závidí a je semnou jen kvůli úkolům apod. V šestém ročníku jsem měla i kluka, jenže kvůli nízkému věku jsem se s ním prostě rozešla. Co bych s ním asi tak dělala v 11? Max. držení za ruce a občas sem tam nějaká dětská pusa. Takže jsem přišla o kamarádku a o kluka. V té době jsem chodila často ven, užívala si, jenže k tomuto mě většinou nutili ti dva...Na konci 6. jsem se s ostatníma začala více bavit. Témeř jsem se bavila už s celou třídou. Později mě posadili k holce která mě šikanovala. Psychicky. Schazovala mi věci, házela na mě všechny problémy, rušila mě v hodinách takže se mi komplet zhoršil prospěch. Na konci 6 jsem s ní už naštěstí nebyla, takže jsem byla zase volná...A teď už je půlka sedmého ročníku. Co se za ten půlrok stalo? Nic. Příjdu domů, lehnu na gauč a čučím na seriály. Nic jiného nedělám. Na výzo jsem měla 6 trojek a to jsem ještě v 6 měla jen 1. Nedělám žádnou společenskou aktivitu. S tančením jsem sekla, kvůli špatnému kolektivu. Můj život je nudný a jediné čemu se mohu upřímně zasmát jsou seriály. A právě jeden mě tuhle změnil. Chci být jiná, uvědomila jsem si, že mám hrozný život.Sice ano seriály a filmy jsou nereálné a kdyby jsem se snažila sebevíc tak to tak nebude ale chci to aspoň zkusit. Chci chodit ven, chci chodit na letní tábory, chci se seznamovat, chci změnit povahu... Jenže jak? Jak začít? Co pro to udělat? Vždy když mám s někým promluvit nevím o čem. Konverzace se většinou utne po pár minutách a já nevím jak dál. Chci mít zase dobré přátele a chodit s něma ven. Prosím poraďte...Také za to může moje extrémní lenost... Potřebuju radu. Prosím.
S tím, že jsi líná a co proti tomu, to ti vůbec nikdo neporadí. To musíš sama. Jsi líná a zahleděná do sebě. Nezajímají tě lidé, nezajímá tě vlbec nic. Kdyby to tak nebylo, měla bys přátelé o kterých něco víš. Víš jací jsou, co je těší a co je trápí. A udělala bys více pro to, aby se usmáli. Když o člověku nic nevíš, nebudeš umět ho potěšit a přiblížit se mu. Jsi chytrá, to jak se vyjadřuješ, je důkazem. Jen se zeptám: není tvůj život v počítači, v telefonu? Nevím jak se jim říká a ani nevím jak se to píše, nezajímá mě to. Nečučíš, spíše bezmyšlenkovitě do těchto medií? Čas od času zvedneš hlavu a zjistíš, že všichni jsou takoví? Čučí do obrazovek a vpodstatě je nikdo a nic nezajímá? Nemůže to být takto?
Není pravda, že o přátelích nic nevím. Je pravda, že mám přátelé, mnohokrát jsem se s něma dokázala i pobavit o nějakém jejich problému. Znám své přátele. Jde jen o to, že doposud jsem se o ně nezajímala. Ne tím způsobem, že by mi byli lhostejní jen jsem s něma netrávila žádný čas. Furt jsem jen doma a nemám žádný koníček. Moje lenost vždy zvítězí. Čas od času si řeknu, že bych měla jít ven, a tak, ale bohužel...vždy to skončí s čokoládou v ruce a u nějakého seriálu...Fakt nevím co to semnou je. A právě to chci změnit... Jenže nevím jak. Jak začít. A zehleděná do sebe? To si nemyslím.
@natalie - měla jsem jednu skvělou kamarádku, ale později mi došlo, že mi akorát závidí... jsem měla i kluka... jenže kvůli nízkému věku jsem se s ním prostě rozešla. Co bych s ním asi tak dělala... jsem chodila často ven, užívala si, jenže k tomuto mě většinou nutili ti dva... S tančením jsem sekla, kvůli špatnému kolektivu...
Vy sice přiznáváte, že jste líná - ale to je taky to jediné. Jinak to vypadá, že za váš "nudný život" mohou ti ostatní, kteří ho ale z nějakého důvodu nechtějí "vylepšit".
Píšete "Chci mít zase dobré přátele a chodit s něma ven." Jenže oni za vámi nepřijdou na to kanape, nepřinesou čokoládu a nebudou s vámi sledovat seriály - rozumíte?
Zkus místo toho gauče a nic nedělání více pomáhat rodičům v domácnosti. Lenost musíš překonat ty sama. Snaž se zapojit do kolektivu, mít kamarády s kterými můžeš podnikat spoustu věcí. Třeba mít společné koníčky, jít se provětrat, zajít do kina atd. Také by to chtělo více se učit, abys jednou mohla být tím, čím chceš být a dělat to, co by tě bavilo. Zajímej se o druhé, nejen sama o sebe. Puberta je složité období, ale jakmile se poddáš lenosti a budeš sama sebe litovat na gauči u seriálů, kamarády si nenajdeš a nebudeš si mít s druhými co říct. A čím budeš starší tím to bude horší. Budeš unuděná a otrávená sama ze sebe. A budeš negativně působit i na své okolí.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.