Nejste přihlášen/a.
Dobrý den
potřebovala bych poradit a slyšet názor na potrat. Je to správné nebo není? Souhlasíte s potratem pokud je dítě zdravé, jen prostě jsem otěhotněla dříve než jsem chtěla? Nebo jsme si měli dávat více pozor?
Děkuji moc za všechny odpovědi
A.
Dnes v době ultrazvuku(který za mě neby) pokud je dítě nemocné tak bych vůbec nepřemýšlela o tom zda je potrat správné řešení. Pokud je dítě zdravé a vy jste jen mladá(mimochodem, já měla dceru v 18letech)moje sestry měly první děti také tak a zvládly jsme vystudovat. Dnes je mé dceři 28 let a čeká první dítě, je štastná že se to podařilo-nejdřív školy, sjezdit svět a kariéra a pak zjistíte, že už je vám dost let a že otěhotnění není raz dva.Děti jsou velký dar.Neznám vaše sociální podmínky, promluvte si o tom s maminkou a zvažte co je zprávné.V žádném případě potraty neodsuzuji ale jednou děti chtít budete a co když právě toto dítě je první a poslední které vám život dopřeje!Kdybych tehdy myslela že 18let je málo a dala dceru pryč už nikdy bych děti neměla, když jí byly dva roky onemocněla jsem den ze dne-roztroušená skleroza.Zvažte to, je to krok nezvratný.Hodně štěstí.
Nesouhlasím s potraty, nejspíš bych ho nikdy nepodstoupila, zároveň však naprosto uznávám, že mohou být okolnosti, za kterých je lepší, když se dítě nenarodí (např. když by nebylo zdravé, nebo když by přišlo do obecně špatných poměrů, nebylo milováno či po mnoha stránkách strádalo). Rozhodně nepatřím mezi fanatiky, kteří zaslepeně tvrdí, že dítě je nutné na svět přivést za všech okolností. Jsem přesvědčena o tom, že tohle rozhodnutí je na každé ženě (a jejím partnerovi) a nikdo nemá morální právo ji za její názor pranýřovat. Pokud jste zdravá, relativně zajištěná a máte kde hlavu složit, velmi bych se přimlouvala za to, abyste si miminko ponechala! - myslím si, že v opačném případě si to budete sama sobě dlouho vyčítat, nemluvě o dalších v budoucnu možných komplikacích. Další variantou je odnosit a legálně "darovat" dětátko neplodným a po dítěti velmi toužícím lidem. Ale i to je velmi, velmi citlivá věc zejména pro Vás. Držím palce, at se rozhodnete jakkoliv!
P. S. Mám 3 děti a je to moje absolutně a bezvýhradně největší bohatství...
no, já se tedy nepřidám ani na jednu ani na druhou stranu. Nejsem proti potratům, je to volba každé ženy. Velice záleží na situaci toho každého. Jestli je holka ještě hodně mladá, studuje, nemá partnera apod. jsem pro, ale jestli je to otázka jenom "nastartované kariéry" nebo chuti si "ještě užívat" tak to je velmi nezodpovědné a sobecké rozhodnutí.
Určitě jste si měli dávat větší pozor - v dnešní době je spousta možností antikoncepce pro každého, takže jestliže jste dítě nechtěla, měla jste se "jistit"...
Tak i já se svou troškou do mlýna. Je mi dvacet let a tak nějak si myslím, že potrat je věcí každé ženy. Zároveň si ale říkám, že když je zdravá a alespoň nějak zajištěná (sociálně i emocionálně!), tak proč si dítě nenechat? Jestli je to správné nebo není, na to Vám nemůžu odpovědět, to nemůže nikdo, leckdy snad ani Vy sama... Zvažte, jestli jste zdravá a dost silná, jestli se během těch devíti (osmi, sedmi?) měsíců stihnete připravit na příchod miminka. Budete se o něj bát, milovat ho a vstávat k němu třikrát za noc, abyste pak ale časem uslyšela to první : Mamíí. ...? A nebo ne? Já Vás nechci nijak ovlivňovat, nevím, kolik je Vám let, ale psala jste, že jste skoro rozhodnutá si ho nechat, tak prostě jen připojuji svůj názor. Držím Vám palce.
Já jsem moc ráda, že jsem na světě. A co vy všichni ostatní? Taky jste rádi, že se můžete radovat ze života? PT /stařenka/
Netroufám si soudit, zda je to správné nebo nesprávné, ale já bych určitě moc litovala, kdybych byla v minulosti na potratu. Možná, kdybych byla příliš mladá, třeba bych na něj i šla, nevím. Ale dneska bych si říkala "co by kdyby". Tak zvažte i to. Já hlasuji pro to, abyste si mimčo nechala, ale mně se to radí, nejsem ve Vaší situaci. Jestli máte toho správného partnera a zvládli byste se o dítě postarat, tak si myslím, že není moc důvodů jít na potrat. Věřím, že pokud si ho necháte, litovat nikdy nebudete.
Jestli jste moc mladá, tak bude dítě zase dřív velké a budete si moci užívat života i potom. I když si to možná nemyslíte, jde to i ve čtyřiceti Držím palce.
Je to velice těžká otázka. Moje jediná dcera měla první děcko pár měsíců před osmnáctinami a potom ještě další dvě děti do svých 23 let. Nebylo to lehké - já v rozvodu, ona po porodu dodělávala učební obor. Ale měla hodného kluka, který ji byl oporou a všichni dohromady jsme to dobře zvládli. Nikdy nepadlo slovo, že by šla na potrat. Když je snaha a dobrá vůle, tak se dá všechno zvládnout, věřte mi. Já jsem na tom vlastně strašně moc získala, protože si nyní užívám už i pravnoučátek od nejstarší vnučky. A to ve věku, kdy jiní mají teprve vnoučátka. Je to tedy opravdu jenom Vaše rozhodnutí i Vašeho partnera. Všechno se nedá přesně načasovat. Ale jenom mohu říct, že bych si nedovedla představit život bez dětí jenom proto, že se to nehodí do nějakého časového rozvrhu. Ale pokud jsou k potratu vážné důvody, nikoho neodsuzuji, pokud se tak rozhodne. Jenom je potřeba si to opravdu důkladně rozmyslet, protože to je nevratné rozhodnutí. A děti jsou největší poklad nad všechno bohatství světa.
v době babyboxů a mechanismů pro zjištění životaschopnosti plodu je snažší si odpovědět než třeba před desetilety
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.