Mám psychické problémy

Dobrý den, studujete 4 roky a teď u toho nejdůležitějšího to vzdáte? Představte si že za chvíli odmaturujete a už budete v pohodě. Nezáviďte ostatním lidem jak jsou štastní, najděte si přátele a buďte štastná taky. Zkusil bych psychologa a popřípadě špetku zelené rostliny.

Dobrý den. Deprese a stavy úzkosti možná už patří do rukou lékaře-psychiatra. Pokud si z nich nedokážete najít cestu sama, je asi lepší vyhledat odborníka, který vám pomůže. S depresemi se špatně učí, nic neleze do hlavy apod...

Krize, v životě přicházejí, zkuste se na to podívat tak, jako někdy na nebi připlují tmavé mraky je deštivo, sychravo a může to trvat někdy i velmi dlouho třeba celé týdny přece vězte že jednou vyjde opět slunce, to je zákonité na tomto světě, se vše střídá, den a noc, léto a zima v životě přichází úspěch zákonitě i neúspěch ale nic z toho není věčné, nejtěžší ale zároveň nejosvobozujícnější je "přijmout to" zkuste to přijmout protože největší bolest pramení z toho že se něčemu bráníme nenecháme věci volně "plynout" přijměte i to že vás lidé neberou vážně, i to že vás pomlouvají protože tak to prostě je a vždy bude , lidé se vzájemně často neberou vážně a často se pomlouvají, mně také, rozdíl mezi tím že se tím někdo trápí a někdo ne je v tom že ti co se trápí to ví a ti druzí většinou ne (anebo se již naučili na tom nelpět) ale to neznamená že je druzí "milují" a "nepomlouvají" tak jak se před nimi tváří, mimochodem tak časem poznáte i opravdové přátele nebude jich mnoho ale uvidíte že budou. Nejlepší pro vás nyní dle mně bude "zaměstnat hlavu" i když vás to teď kvůli rozpoložení nebaví, berte to jako "lék" on to do jisté míry lék i je, učte se a nebudete mít čas na myšlenky typu kdo je veselý kdo smutný a jak na tom momentálně nyní jste, když zaměříte většinu ideálně celou svou pozornost na jistou činnost mysl nebude mít čas možnost ani energii řešit jací jsou druzí jaká jste vy jaká by jste měla nebo neměla být, a budete-li mít nějaké volno zaměstnejte se, jděte do kina, zaplavat si, sama nebo s kýmkoliv na tom nezáleží protože když budete doma bude vás to svádět "přemýšlet o tom" ale myšlení je "kruh" většinou nás nikam moc nedovede, je dobré k řešení praktických problémů nebo matematických úloh, ale jinak není k ničemu, myšlenky nás k radosti a vnitřnímu bezpodmínečnému štěstí nedovedou k tomu neslouží jsou to pouze nástroje, zkuste se zaměstnat přítomností uvědomovat si co děláte v každém okamžiku a negativní myšlenky nechte plynout nevěnujte jim pozornost jen vás roztrpčí nic ale nevyřeší...

Než budete vyhledávat psychiatra, jak píší výše, zkuste se domluvit se svou gynekoložkou. Mývala jsem v mládí také takové stavy a srovnalo se to po navržení antikoncepce. Ona ty hormony trochu srovná, ale opravdu po dohodě s lékařkou, ju?