Nejste přihlášen/a.
Dobrý den.
Při čtení tohoto článku ( novinky.cz/... mě vyvstal následující dotaz:
V článku se píše: "Zákonná posloupnost - Není-li sepsána závět, tak jako první dědí stejným dílem děti a manžel nebo manželka. Nedědí-li některý z potomků, zákonem daný podíl připadá jeho dětem. To samé platí v případě vzdálenějších potomků."
V jakém případě to připadne vnukům?
Když potomek dědictví odmítne? Nebo když už není na živu (zemře dřív než rodič po kterém by ze zákona dědil)? A nebo v obou případech?
Přesně to ustanovení zní takto:
NOZ § 1635 První třída dědiců
(1) V první třídě dědiců dědí zůstavitelovy děti a jeho manžel, každý z nich stejným dílem.
(2) Nedědí-li některé dítě, nabývají jeho dědický podíl stejným dílem jeho děti; totéž platí o vzdálenějších potomcích téhož předka.
Vnoučata (potomci dítěte/dědice) dědí logicky vždy, když jejich rodič nedědí - důvod nerozhoduje.
Jedubabička, děkuji za odpověď.
Jelikož se mě to osobně týká, tak prosím ještě o odpověď na rozšířenou otázku:
Platí to i v případě, že se vnuci se svými prarodiči, po kterých by ze zákona dědili, nestýkali a neměli o ně nikdy žádný zájem?
A jak by to bylo v případě, že by sice nedošlo k vydědění vnuků, ale v závěti by se uvedlo, že jediným a univerzálním dědicem je pouze přežijící manžel (a o dětech, kteří by ze zákona dědili by se v závěti nepsalo)?
Důvod těchto dotazů je ten, že by o své zákonné dědictví stejně nepřišli, ale dostali by je později (po smrti druhého rodiče). A přežijícímu z manželů by se hodně ulevilo, protože by nemusel dětem nebo vnukům vyplácet dědictví a tím se dostat do tíživé finanční situace.
Vydědění je poměrně složitá záležitost co do dokazování - aneb co je "opravdový zájem":
NOZ § 1646
(1) Ze zákonných důvodů lze nepominutelného dědice vyděděním z jeho práva na povinný díl vyloučit, anebo jej v jeho právu zkrátit. Zůstavitel může vydědit nepominutelného dědice, který
a) mu neposkytl potřebnou pomoc v nouzi,
b) o zůstavitele neprojevuje opravdový zájem, jaký by projevovat měl,
c) byl odsouzen pro trestný čin spáchaný za okolností svědčících o jeho zvrhlé povaze nebo
d) vede trvale nezřízený život.
v závěti by se uvedlo, že jediným a univerzálním dědicem je pouze přežijící manžel (a o dětech, kteří by ze zákona dědili by se v závěti nepsalo)
Pak by v tomto bodě nebyla platná
NOZ § 1492
Pořízením pro případ smrti nelze zkrátit povinný díl nepominutelného dědice, který se práva na povinný díl nezřekl a nedošlo-li ani k vydědění. Pokud tomu pořízení pro případ smrti odporuje, náleží nepominutelnému dědici povinný díl.
přežijícímu z manželů by se hodně ulevilo, protože by nemusel dětem nebo vnukům vyplácet dědictví a tím se dostat do tíživé finanční situace.
Domnívám se, že tato povinnost není.
Peníze a movitosti se rozdělí, u nemovitosti vznikne spoluvlastnictví.
Vím, že se u notáře dá udělat dohoda dědiců, co si jak rozdělí, ale když budou postupovat bez dohody jen ze zákona a můj bratr svou půlku dědictví po otci přijme a já svou půlku odmítnu, tak tu "moji" odmítnutou půlku dostanou moje děti?
Dějkuju
Existuje zřeknutí se dědického práva , odmítnutí dědictví a vzdání se dědictví - záleží na způsobu "odmítnutí":
§ 1484 Zřeknutí se dědického práva
(1) Dědického práva se lze předem zříci smlouvou se zůstavitelem; není-li jinak ujednáno, působí zřeknutí i proti potomkům. Kdo se zřekne dědického práva, zříká se tím i práva na povinný díl; kdo se však zřekne jen práva na povinný díl, nezříká se tím práva z dědické posloupnosti - tedy záleží na tom, co bude ve smlouvě.
NOZ § 1486
Odmítne-li dědic dědictví, hledí se na něho, jako by dědictví nikdy nenabyl - nedědí, právo přechází na potomky.
NOZ § 1490 Vzdání se dědictví
(1) Dědic, který dědictví neodmítl, se jej může před soudem v řízení o dědictví vzdát ve prospěch druhého dědice; učiní-li tak nepominutelný dědic, vzdává se tím také práva na povinný díl s účinností i pro své potomky. Souhlasí-li i druhý dědic, použijí se obdobně ustanovení § 1714-1720; nesouhlasí-li však, k vzdání se dědictví se nepřihlíží.
Úplně tomu nerozumím. Jestliře tedy zemře manžel a z 1.manželství měl 2 děti. Jak bude rozdělena částka např. 100 tisíc mezi manželku a tyto 2 děti? Děkuji za odpověď
Pokud zůstavitel nezanechal závět, pak v uvedeném případě bude dědit pozůstalá manželka a děti, každý jednou třetinou.
Ve své odpovědi předpokládám, že oněch 100 tisíc Kč je předmětem dědictví, nikoli částka, kterou měl na účtu nebo v šuplíku.
Za kterých okolností manželka nedědí při absenci závěti?
Záleží na tom, komu těch sto tisíc patří - jestliže byly výhradně zemřelého manžela (dar, dědictví apod.), pak děti dědí vždy, nedojde-li k vydědění, manželka dědit může a nemusí. Není neopominutelný dědic, záleží tedy na vůli zůstavitele.
Spadají-li do SJM (typicky úspory), pak se SJM nejprve rozdělí na dva díly, z nichž jeden automaticky připadne pozůstalé manželce, druhý bude rozdělen na třetiny, které dědí manželka a děti.,
Jen upozorňuji, že pro zjednodušení vynechávám povinné díly a jejich části, smlouvy, příkazy atd. - tam nelépe poradí notář podle konkrétní situace.
Ad bruno - předpokládám, že oněch 100 tisíc Kč je předmětem dědictví
To pořád ještě neznamená, že manželka musí dědit za každých okolností.
Ad bruno - Za kterých okolností manželka nedědí při absenci závěti?
NOZ § 469
Nedědí, kdo se dopustil úmyslného trestného činu proti zůstaviteli, jeho manželu, dětem nebo rodičům anebo zavrženíhodného jednání proti projevu poslední vůle zůstavitelovy. Může však dědit, jestliže mu zůstavitel tento čin odpustil.
To je pravda, ale pak nemusí za každých okolností dědit ani děti. To jsou však mimořádné případy; takovou osobu pak stejně není možno nazvat dědicem. Za normální situace platí, že předmět dědictví zdědí manželka a obě děti, každý jednou třetinou.
Mirda se ptal: Jestliře tedy zemře manžel a z 1.manželství měl 2 děti. Jak bude rozdělena částka např. 100 tisíc mezi manželku a tyto 2 děti? Já jsem odpověděl, že předmět dědictví připadne pozůstalé manželce a oběma dětem, každému 1/3. Vy jste reagovala, že manželka nemusí dědit v každém případě a uvedla jste správně, kdy nemusí dědit. Já jsem vám odpověděl, že nejen manželka, ale ani děti nemusí v každém případě dědit. Kde vidíte problém?
Zodpovězeno již bylo, já se malinko vetřu se souvisejícím dotazem. Mojí babičky teta neměla žádné potomky a manžel zemřel už dříve. Teta sepsala závět u notáře, v závěti je rozdělení majetku mezi 5 lidí včetně mojí babičky. Moje babička však umřela dříve jak teta. (babička únor, teta listopad) předpokládám tedy že již nežijící člověk dědit nemůže? Je tomu tak? Nebo dědictví pujde na nežijící a následně za mnou jako dědici po babičce? Neptám se z důvodu že bych byl hamižný, spíše z toho důvodu že ti lidé kteří jsou v závěti se spolu rozhodně nikdy rozumně nedohodnou, takže by naše rodina mohla být ve výsledku nějakých tahanic ušetřena.
Část dědictví, který by měl připadnout nežijící osobě se nazývá uvolněný podíl. Občanský zákoník stanoví:
Uvolněný podíl
§ 1504
Podíl dědice, který nedědí a nemá náhradníka, se uvolní a přiroste poměrně k podílům ostatních povolaných dědiců jen tehdy, jsou-li všichni dědicové povoláni k dědictví buď rovným dílem, nebo všeobecným výrazem znamenajícím rovné podělení.
§ 1505
(1) Právo na přírůstek nemá ten, komu byl zůstaven určitý dědický podíl.
(2) Jsou-li někteří dědici povoláni s podílem a další bez takového určení, přiroste uvolněný podíl těm, kteří jsou povoláni bez podílu.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.