Nejste přihlášen/a.
Nevím, jak mužské feromony, ale ženské fungují určitě. A vždycky podvědomě, feromony nejsou cítit, nemají s vůní, či pachem nic společného (takže to co cítíme ze spocené a unavené, či naopak svůdně vonavoněné ženy někoho možná vzrušuje, ale nejsou to feromony ).
Mám vlatní zkušenost: V roce 1976 jsem potkal dívku, lásku tak říkajíc na 1. pohled. Měli jsme jedno jediné rande a já věděl, že je to ta pravá. Bohužel moje feromony jí zřejmě neoslovily. Pak jsme se neviděli 29 let, jen jsme si koncem roku posílali novoročenky. Já jsem se oženil, splodil 2 dcery, rozvedl..., ona se vdala, rozvedla... Celá ta léta se mi o ní občas zdávalo. Pak jsme se opět setkali. Nemám pamět na lidi, když potkám souseda mimo dům, tak ho nepoznám, ale když jsem jí viděl po těch skoro 30 letech přicházet, nepochyboval jsem, že je to ona (před tím jsem ji viděl jen jednou). Následovalo pár skutečně jen kamarádských setkání, při nichž jsem pochopil, že by to společně asi nešlo. Nicméně mě to k ní stále táhlo, i když jsem měl (a stále mám) přítelkyni. Před 2 lety zemřela. Od té doby není den, abych si na ní nevzpoměl.
V podstatě jsem jí vlastně ani moc neznal. Co jiného, než ony feromony dokážou způsobit něco takového?
Já si myslím, že jsme už příliš civilizovaní, abychom si takové věci uvědomovali. Ale i neuvědoměle je vnímáme. Jsme však natolik ukáznění, že se na nositele vůně, při které zpozorníme, chlípně nevrhneme. Ale to, že říkáme, že někdo není naše krevní skupina nebo že chemie nezafungovala, je i výsledkem vnímání faromonů.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.